Severní Korea posílá Rusku dronové operátory i rakety. Ukrajina varuje před rozšířením spolupráce

Skibický rovněž uvedl, že od prvního nasazení na konci roku 2024 bylo do Ruska vysláno nebo jím prošlo rotací přibližně 25 000 severokorejských příslušníků. Podle jeho odhadu by Vladimir Putin mohl při plánovaném zářijovém setkání požádat Kim Čong-una až o 50 000 dalších vojáků.

Možnou žádost ale nelze považovat za potvrzené budoucí nasazení. Kim Jo-čong označila scénář rozsáhlejšího vyslání vojáků za „nepodložený, smyšlený scénář“.

Drony představují nový operační problém

Přítomnost stovek severokorejských operátorů dronů je významná, protože naznačuje specializovanější roli než pouhé dodávky vojáků nebo dělostřelecké munice. Ukrajina tvrdí, že tato jednotka by mohla bezpilotní prostředky využívat k pozorování i útokům a zapojit se přímo do každodenního vyhledávání a zaměřování cílů ve válce.

Dostupné informace ale nepotvrzují, kolik dronů bylo dodáno, o jaké modely jde ani zda tato jednotka už provedla nějaký útok. Veřejně prezentované tvrzení je především zpravodajským odhadem toho, k čemu by personál po začlenění do ruských sil mohl sloužit.

Balistické rakety a samostatná raketová jednotka

Ukrajina samostatně informovala, že Severní Korea dodala Rusku balistické rakety KN-23 a KN-24. Ukrajinská rozvědka uvedla, že Rusko už dříve obdrželo přibližně 150 těchto střel a dalších 120 mu bylo přislíbeno. Severokorejská raketová jednotka nasazená na západě Ruska by podle ukrajinského hodnocení mohla nakonec obsluhovat až 120 raket ze šesti odpalovacích zařízení.

Agentura Reuters uvedla, že do Ruska už dorazila nová zásilka 40 raket KN-23 a KN-24 spolu s personálem. Konečné složení jednotky i celkový počet střel měly být dohodnuty při jednáních na nejvyšší úrovni.

Zprávy o raketách jsou důležité, protože ukazují na pokračující zásobovací kanál pro ruské údery proti Ukrajině. Ukrajinské letectvo uvedlo, že rakety KN-23 byly použity během úderů z 29. a 30. července. Prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň řekl, že Rusko použilo severokorejskou raketu.

Balistický útok na obec Radušne v Dněpropetrovské oblasti 30. července zničil obytný dům a podle zprávy Institutu pro studium války založené na ukrajinských informacích zabil šest členů jedné rodiny, včetně čtyř dětí. Konkrétnější tvrzení Skického, že při útoku byly použity dvě rakety, zůstává hodnocením ukrajinské rozvědky, nikoli nezávisle potvrzeným zjištěním.

Ukrajina uvádí, že novější severokorejské rakety mohou mít dolet až 800 kilometrů, ale vykazují nízkou přesnost. Některé podle Kyjeva dopadly 15 až 19 kilometrů od zamýšleného cíle. Ukrajinská rozvědka se domnívá, že bojové nasazení na Ukrajině může Pchjongjangu pomáhat zlepšovat přesnost navádění i výkon bojové hlavice.

Co může Severní Korea získávat od Ruska

Podle dostupných zpráv nejde o jednosměrný transfer lidí a zbraní. Skibický uvedl, že Severní Korea požádala Rusko o systém protivzdušné obrany S-400 a už obdržela jeden komplet Pancir-S1.

Pokud se tato tvrzení potvrdí, získá Pchjongjang přístup k ruské vojenské technice a zkušenostem z bojiště. Moskva by na oplátku dostávala další personál, drony a balistické rakety. Veřejně dostupné informace však nezávisle nepotvrzují úplný rozsah ani načasování těchto technologických transferů. Je proto namístě mluvit o zpravodajských tvrzeních, nikoli o definitivně doložených skutečnostech.

Proč to znepokojuje NATO a partnery v Asii

Obavy se netýkají pouze aktuálního počtu severokorejských vojáků v Rusku. Popsaná spolupráce by mohla Rusku pomoci vyrovnat nedostatek personálu a udržet dodávky raket. Severokorejským vojákům by zároveň poskytla zkušenosti s moderními drony, zaměřováním a systémy protivzdušné obrany.

Pro členské státy NATO i partnery Spojených států v indo-pacifickém regionu je důležitá především možná zpětná vazba mezi oběma zeměmi: Severní Korea by získávala praktické bojové poznatky a ruské technologie, zatímco Rusko by dostávalo vybavení a personál pro válku proti Ukrajině. Rozsah této výměny se nedaří veřejně přesně ověřit, ale spolupráce podle dostupných zpráv stále těsněji propojuje evropskou a korejskou bezpečnost.

Jak do příběhu zapadají cvičení USA a Jižní Koreje

K vývoji dochází v době, kdy Spojené státy a Jižní Korea zkrátily každoroční vojenské cvičení Ulchi Freedom Shield. Manévry měly původně trvat deset dní, ale na žádost Washingtonu byly zkráceny na pět dní. Prezident Donald Trump přitom odkazoval na svůj vztah s Kim Čong-unem.

Kim Jo-čong prohlásila, že zkrácení cvičení nic nemění na nepřátelském postoji Severní Koreje vůči Washingtonu. Také uvedla, že „zcela neví“, zda její bratr v poslední době komunikoval s Trumpem, přestože Trump tvrdil, že spolu byli v kontaktu. Jde o veřejný rozpor mezi oběma verzemi, nikoli o důkaz, že ke komunikaci nedošlo.

Co je známo a co zůstává nejisté

Nejpevnější závěr, který z dostupných zpráv vyplývá, je, že Ukrajina vnímá roli Severní Koreje v ruské válce jako stále specializovanější. Hlášená podpora nyní zahrnuje:

• personál pro úkoly v týlu;
• operátory dronů, kteří mohou podporovat průzkum a útoky;
• ženisty a pyrotechniky;
• balistické rakety KN-23 a KN-24;
• možnou severokorejskou raketovou jednotku na západě Ruska;
• údajné dodávky ruských systémů protivzdušné obrany Pchjongjangu.

Klíčová čísla a konkrétní připisování odpovědnosti však zůstávají sporné. Nezávisle nejsou potvrzeny všechny údaje o 8 500 příslušnících, celkovém počtu 25 000 nasazených osob, možné žádosti o dalších 50 000 vojáků, počtu dodaných raket, přesné odpovědnosti za útok z 30. července ani údajném předávání ruských technologií. Tyto informace je proto třeba uvádět jako hodnocení ukrajinské rozvědky, v některých případech podpořené zprávami dalších médií, nikoli jako definitivně prokázaná fakta.