Evropa bez vlastního AI výkonu riskuje trvalou závislost

Strategie Transformative AI Strategy for Europe nepovažuje evropské zaostávání v umělé inteligenci jen za problém nedostatku startupů či rizikového kapitálu. Její autoři jej popisují jako hrozbu strategické závislosti: bez rychlého kroku by se Evropa mohla dlouhodobě spoléhat na několik zahraničních vlád a firem, pokud jde o AI modely, výpočetní infrastrukturu i dodavatelské řetězce. To by z EU činilo spíše příjemce pravidel než aktéra, který ovlivňuje, jak AI mění ekonomiku, bezpečnost a veřejný život. 36

Proč autoři mluví o riziku trvalé marginalizace

Evropa je podle strategie na příchod výrazně schopnějších systémů AI strukturálně nepřipravena. Má přibližně 5 % globální AI výpočetní kapacity a evropským vývojářům modelů připadá v přepočtu na roční tržby méně než 2 % souhrnných tržeb dvou předních zahraničních konkurentů. 26

Přístup k AI přitom neurčuje pouze software. Závisí na čipech, datových centrech, připojení k elektrické síti, cloudové infrastruktuře, špičkových modelech i na schopnosti institucí porozumět rychlé technologické změně a reagovat na ni. Jakmile se tyto závislosti promítnou do dlouhodobé infrastruktury a obchodních smluv, jejich odstranění je podstatně složitější. 36

Hlavní cíl: 15 % světového AI výpočetního výkonu do roku 2030

Strategie doporučuje, aby EU a její členské státy usilovaly o to, aby se do roku 2030 na území Unie nacházelo 15 % světové AI výpočetní kapacity. To by znamenalo zhruba ztrojnásobit dnešní evropský podíl. 12

Odhad potřebného rozsahu je výrazný: dosažení cíle by vyžadovalo asi 45 GW dodatečné kapacity AI datových center a přibližně 1,3 bilionu eur investic. Většinu prostředků nemají nést veřejné rozpočty, ale soukromý kapitál, pro který je třeba vytvořit podmínky. 1

Nejde tedy jen o deklarovaný investiční cíl. Autoři požadují rychlejší povolovací procesy, dostupné elektrické přípojky, nástroje pro mobilizaci kapitálu a předvídatelnou poptávku po výpočetním výkonu. Právě tyto prvky rozhodují, zda lze velké infrastrukturní projekty skutečně postavit. 56

Bezpečnost dodavatelských řetězců: využít evropské silné stránky dříve, než nastane krize

Jedním z klíčových návrhů je Aliance členských států pro bezpečnost dodavatelských řetězců, koordinovaná s Evropskou komisí. Strategie tvrdí, že evropské země drží důležité body globálního AI dodavatelského řetězce, dosud je však nedokázaly proměnit v trvalejší společnou vyjednávací sílu. 18

Aliance by měla usilovat o spolehlivější přístup k čipům, modelům a výpočetnímu výkonu a vytvořit postup pro případy, kdy je tento přístup omezen. Návrh počítá s tím, že Komise ve čtvrtém čtvrtletí 2026 určí kontaktní osobu a připraví přehled relevantních kapacit; v roce 2027 mají následovat analýzy možných konfliktů a právních kroků. 17

V této debatě má zvláštní význam nizozemská společnost ASML, jejíž litografická technologie je zásadní součástí světového řetězce výroby polovodičů. Smyslem návrhu však není tvrdit, že Evropa dokáže samostatně ovládnout všechny vrstvy AI. Jde o koordinované využití aktiv, která už má, namísto roztříštěného vyjednávání jednotlivých zemí. 18

Více než 40 doporučení, nejen další datová centra

Balík obsahuje více než 40 doporučení. Nezaměřuje se jen na výstavbu kapacit, ale i na to, aby evropští výzkumníci, firmy a instituce mohli pokročilou AI spolehlivě a odpovědně používat. 5

Mezi hlavní témata patří:

• širší přístup evropských uživatelů ke špičkovým modelům a výpočetnímu výkonu;
• urychlení infrastruktury, energetických přípojek a mobilizace kapitálu;
• posílení odbornosti a technických kapacit veřejných institucí;
• příprava na krize podporované AI, včetně kybernetických rizik;
• zachování demokratické odpovědnosti s tím, jak se AI stává schopnější a rozšířenější. 51418

Samotný výpočetní výkon podle této logiky vliv nezajistí. Potřeba je také schopná poptávka, kvalifikovaní lidé, instituce, které umějí technologii posuzovat, a pravidla, jež lze v praxi vymáhat.

Draghi: růst díky AI nemusí znamenat cizí závislost ani jednoho evropského šampiona

Mario Draghi ve svém souvisejícím argumentu říká, že Evropa si nemusí vybírat mezi růstem produktivity díky AI a technologickou suverenitou. Navrhuje zachovat podstatnou kontrolu nad evropskými daty a infrastrukturou a využít kupní sílu velkých podniků k financování datových center pod evropskou kontrolou. 2224

Základem je sdružená víceletá poptávka. Společnosti včetně ASML, Capgemini a Amadeus se zavázaly nakupovat od Mistralu takzvané European Compute Units, tedy budoucí výpočetní kapacitu. Uspořádání má podpořit 1 GW kapacity do roku 2030. 1922

Význam tohoto modelu spočívá v tom, že závazky budoucího odběru mohou učinit financování drahé infrastruktury proveditelným ještě před jejím vybudováním. Firmy se nezavazují pouze k jednorázové dotaci: předem si zajišťují využití budoucí kapacity, a stabilní poptávka tak může být oporou pro novou výstavbu. 1930

Draghi zároveň výslovně odmítá monopolní řešení. Cílem nemá být vyměnit koncentraci zahraničních platforem za jednoho chráněného evropského šampiona. Síť více poskytovatelů a konkurenčních konsorcií by mohla rozšířit výběr a evropským zákazníkům dát větší kontrolu nad tím, kde jsou jejich data a výpočetní úlohy provozovány. 19

Proč se časové okno uzavírá

Naléhavost strategie vychází z dlouhé doby přípravy. Datová centra potřebují financování, pozemky, zařízení a připojení k síti; čas vyžadují také dohody v dodavatelských řetězcích a víceleté smlouvy s firemními zákazníky. Mezitím jiné velké mocnosti rozšiřují kapacitu a ovlivňují podmínky přístupu k technologiím. 36

Hlavní sdělení je proto praktické: o budoucím postavení Evropy v AI nerozhodne jen regulace ani kvalita výzkumu. Rozhodnou také včasná rozhodnutí o fyzické infrastruktuře, komerční poptávce a koordinovaném strategickém postupu — dříve, než se závislost stane výchozím stavem. 11718