Oceán se přehřívá, moře stoupají a polární led mizí

Desátá zpráva o stavu oceánů programu Copernicus, zveřejněná 30. září 2026, popisuje oceán, který pohlcuje rekordní množství tepla, rychleji zvedá hladinu moří a postupně se okyseluje. Vychází z dlouhodobých pozorování světového oceánu i evropských moří a zachycuje změny důležité pro polární oblasti, mořské ekosystémy i pobřeží. 18

Co zpráva zjistila

• Rekordní teplo: Obsah tepla ve světovém oceánu dosáhl v roce 2025 nejvyšší hodnoty v záznamech sahajících do roku 1993. Oceán ukládá až 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. 5
• Rychlejší růst hladiny: Průměrné tempo růstu globální hladiny moří činilo v letech 2012–2025 přibližně 4,2 mm ročně, zatímco v období 1993–2011 to bylo 2,6 mm ročně. 45
• Úbytek arktického ledu: Rozloha mořského ledu v Arktidě se v letech 1979–2025 zmenšovala zhruba o 490 000 km² za desetiletí. 1
• Vlny mořských veder: Středomoří a Černé moře zaznamenaly rekordní mořské vlny veder; v některých částech evropských moří byla v roce 2024 teplota o více než 4,6 °C nad běžnou hodnotou. 12
• Změna chemismu: Zpráva vedle oteplování a růstu hladiny upozorňuje také na narůstající kyselost oceánu. 46

Oceán ukládá stále více tepla

Obsah tepla v oceánu vyjadřuje, kolik tepelné energie je uloženo nejen na hladině, ale i v hlubších vrstvách vody. V roce 2025 dosáhl ve světovém oceánu rekordní hodnoty v řadě měření začínající rokem 1993. Podle Coperniku oceán pohlcuje až 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému, a jeho teplota je proto důležitým ukazatelem dlouhodobých změn. 5

Současně zrychluje růst průměrné hladiny moří. Odhadované tempo se zvýšilo z 2,6 mm ročně v letech 1993–2011 na 4,2 mm ročně v období 2012–2025. Jde o průměry za uvedená období, nikoli o předpověď, o kolik stoupne hladina u konkrétního pobřeží. 45

Polární oblasti přicházejí o ledové prostředí

V Arktidě se rozloha mořského ledu v letech 1979–2025 zmenšovala přibližně o 490 000 km² za desetiletí. Shrnutí zprávy zároveň uvádí, že souhrnná povrchová teplota arktické mořské vody a mořského ledu vzrostla mezi lety 1982 a 2024 o 4,2 °C. 16

Úbytek ledu mění prostředí zvířat, která jsou na něm závislá. Zpráva popisuje zmenšování životního prostoru pro volně žijící živočichy v Arktidě i Antarktidě. Dostupné podklady ale neuvádějí jednu souhrnnou hodnotu, která by vyčíslovala dopad na všechny druhy a oblasti. 6

Změny mají význam také pro pobřežní oblasti Arktidy. Podle jednoho ze shrnutí je přibližně 60 % tamní pobřežní infrastruktury ohroženo erozí a stoupající hladinou moří. Tento odhad se vztahuje k arktické infrastruktuře, ne ke všem pobřežním sídlům na světě. 1

Vlny veder a okyselování přidávají mořskému životu další zátěž

Středomoří a Černé moře zaznamenaly rekordní mořské vlny veder. V některých částech evropských moří byla v roce 2024 teplota o více než 4,6 °C nad běžnou hodnotou. Tento údaj popisuje konkrétní regionální podmínky, nikoli oteplení všech evropských vod. 12

Zpráva upozorňuje i na zvyšující se kyselost vody a širší změny mořských ekosystémů. Jde o různé druhy zátěže; dostupné zdroje zde nevyčíslují jejich společný dopad na mořský život. 46

Proč je důležité oceány dál sledovat

Zpráva o stavu oceánů kombinuje satelitní pozorování, měření přímo ve vodě a data z oceánských reanalýz. Sleduje tak světový oceán i evropská regionální moře. Dlouhodobá řada měření pomáhá odlišit trvalé trendy od krátkodobých výkyvů a poskytuje společný podklad pro pochopení toho, jak se podmínky v oceánu mění. 8

Hlavní sdělení zprávy je, že změny lze měřit v několika oblastech: v množství tepla uloženého v oceánu, výšce hladiny, rozsahu mořského ledu i chemickém složení vody. Pokračující pozorování umožňují sledovat, kde změny probíhají a jak se vyvíjejí. Plánování opatření proto musí vycházet z místních podmínek, protože dopady nejsou všude stejné. 845