Evropský parlament směřuje k výrazně silnější podpoře výroby v EU. Návrh jeho zprávy k nařízení Industrial Accelerator Act počítá s tím, že veřejné zakázky, dotace a pravidla pro velké investice budou více odměňovat evropský a nízkouhlíkový původ výrobků. Současně by zpřísnil podmínky pro investory ze zemí, které ovládají podstatnou část světové výrobní kapacity v citlivých oborech.
Důležité je, že zatím nejde o platné pravidlo. Evropská komise předložila základní návrh nařízení 4. března 2026 a parlamentní zpráva je teprve vyjednávací pozicí v legislativním procesu.
5
7
Cíl: 50 % „Made in Europe“ do roku 2036
Nejviditelnější změnou je požadavek na 50% podíl „Made in Europe“ a nízkouhlíkových výrobků ve strategických sektorech do roku 2036. Smyslem je, aby peníze z veřejných rozpočtů a kupní síla veřejného sektoru ve větší míře podporovaly výrobu a dodavatelské řetězce umístěné v Evropě.
6
8
Už návrh Komise zavádí kritéria „Made in EU“ a nízkouhlíková kritéria pro veřejné zakázky a systémy veřejné podpory. Parlamentní návrh by těmto preferencím dal ambicióznější podobu a silněji zdůraznil evropský obsah výrobků.
17
18
Vyšší evropský obsah i pro čisté technologie
Zvýšené požadavky na podíl produkce z EU by se měly vztahovat také na technologie potřebné pro dekarbonizaci: například solární panely, větrné turbíny, tepelná čerpadla či jaderné elektrárny.
6
9
Nařízení se zaměřuje na obory, v nichž se potkává snižování emisí s odolností evropského průmyslu. Komise mezi klíčové oblasti řadí energeticky náročná odvětví, technologie pro čistou energetiku a automobilový průmysl.
2
4
Kontrola investic už od 50 milionů eur
Původní návrh Komise stanovuje podmínky pro zahraniční investice nejméně 100 milionů eur, pokud investor pochází ze země mimo EU, která drží více než 40 % světové výrobní kapacity v určených strategických oblastech. Patří sem elektromobily, baterie, solární technologie a kritické suroviny.
18
Podle informací o návrhu parlamentních zpravodajů by se tato hranice v sektorech s takto výraznou výrobní koncentrací v jedné zemi snížila na 50 milionů eur. Politický kontext míří zjevně i na obavy z čínské převahy v několika dotčených dodavatelských řetězcích. Právní test by však nebyl formulován jménem konkrétní země, nýbrž podílem na globální výrobní kapacitě.
7
23
Co by investor musel nabídnout Evropě
Komisní návrh již počítá s tím, že na dotčené zahraniční investice lze navázat podmínky vytvářející průmyslovou hodnotu v EU. Mezi ně patří nejvýše 49% zahraniční vlastnictví, společný podnik s partnerem z EU, sdílení duševního vlastnictví či technologií, výdaje ve výši 1 % ročních příjmů na výzkum a vývoj v EU, odběr 30 % vstupů z EU a stanovený podíl pracovníků z Unie.
1
12
V původním rámci Komise musí investor splnit nejméně čtyři ze šesti podmínek; jednou z nich je zaměstnání alespoň 50 % pracovníků z EU. Podle zpráv o parlamentním návrhu by zpravodajové chtěli podmínky zpřísnit, včetně možné hranice nejméně 60 % pracovníků z EU. O přesném znění, stejně jako o tom, které podmínky se budou kombinovat, se však ještě rozhodne při schvalování v Parlamentu a v jednáních s členskými státy.
7
12
Záměr je jasný: investice nemá v Evropě znamenat jen montáž dovezených součástek. Má přinášet kvalifikovaná pracovní místa, výzkum, místní odběratele, technologické know-how a dlouhodobě odolnější průmyslovou základnu.
Proč je v pozadí Čína
Návrh přichází v období napjatých obchodních vztahů mezi EU a Čínou. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič uvedl, že Peking musí do října přinést „konkrétní výsledky“ při snaze vyrovnat obchodní vztahy; jinak může EU sáhnout k tvrdším opatřením.
21
Industrial Accelerator Act přitom není výhradně opatřením namířeným proti Číně. Jeho deklarovaným cílem je zvýšit poptávku po nízkouhlíkových technologiích a výrobcích vyrobených v Evropě a posílit výrobní kapacitu Unie.
17 Zaměření na státy s dominantním postavením v citlivých výrobních řetězcích mu však dává výrazný rozměr hospodářské bezpečnosti.
Co bude následovat
Čísla, která přitahují největší pozornost — 50% evropský obsah do roku 2036, investiční hranice 50 milionů eur či přísnější podmínky pro investory — jsou zatím vyjednávacími návrhy, nikoli konečnými povinnostmi.
Parlament musí nejprve přijmout vlastní postoj. Teprve poté mohou začít jednání s členskými státy EU o konečné podobě nařízení.
7
12
Pro výrobce, dodavatele čistých technologií i zahraniční investory je ale směr patrný už nyní: přístup k veřejné podpoře a strategickým evropským trhům bude stále více záviset nejen na ceně a emisích, ale také na tom, kde vzniká výroba, pracovní místa, výzkum a dodavatelský řetězec.