Sprott charakterizuje cenový pokles v první polovině roku 2026 jako cyklickou korekci v rámci dlouhodobého býčího trhu, která byla vyvolána specifickými finančními podmínkami, nikoli zhoršením fundamentů . Hlavními příčinami propadu byly:
Zásadní je, že Sprott zdůrazňuje, že žádný z hlavních fundamentálních faktorů nezeslábl :
Podle Smirnovové tato korekce zlepšila dlouhodobý poměr rizika a výnosu u obou kovů .
Sprott rozděluje trajektorii zlata v roce 2026 do tří odlišných fází :
Fáze 1 – Rally na historická maxima (leden 2026)
Jedna z nejsilnějších rally za poslední desetiletí. Investoři zpochybňovali udržitelnost státních dluhů, nákupy centrálních bank zůstávaly robustní, geopolitické napětí eskalovalo a zlato bylo stále více vnímáno jako neutrální rezervní aktivum mimo dolarový systém. Zlato dosáhlo několika po sobě jdoucích historických maxim .
Fáze 2 – Prudká korekce (březen až konec Q2 2026)
Geopolitické události vedly k překvapivému zpřísnění globální likvidity. Místo aby zlato těžilo z nejistoty, prodávalo se, protože pákoví investoři likvidovali pozice pro získání hotovosti. Další tlak přišel od Memoranda o porozumění mezi USA a Íránem, klesajících cen ropy, silnějšího dolaru a očekávání dlouhodobě restriktivní měnové politiky USA .
Fáze 3 – Stabilizace a obnovený zájem (od začátku léta dále)
Prodejní tlak opadl. Zlato se stabilizovalo poblíž 4 000–4 100 USD za unci, protože se znovu objevila fyzická poptávka a centrální banky pokračovaly v akumulaci rezerv. Koncem července začalo zlato opět růst. Sprott poznamenává, že nákupy oficiálního sektoru vytvořily pod trhem trvalé dno . K 31. červenci 2026 se zlato obchodovalo za 4 046 USD/oz, což představuje meziměsíční pokles o 6,33 % .
Sprott upozorňuje, že stříbro zažilo ještě výraznější výkyvy než zlato :
Sprott zůstává silně býčí jak u zlata, tak u stříbra z dlouhodobého hlediska :