Goldman Sachs: Dopad AI na pracovní trh je viditelný, ale stále úzce omezený

Zaměstnanost v těchto oborech klesla ve vyspělých zemích pod svůj historický trend. Největší rozdíl vykazují call centra: podle uváděných odhadů je jejich zaměstnanost o 39 % pod trendem ve Spojených státech, o 33 % v Kanadě a o 27 % v Německu.

Samotná čísla samozřejmě nedokazují, že každý pokles způsobila výhradně AI. Zaměstnanost ovlivňuje také hospodářský cyklus, outsourcing, vývoj poptávky nebo celkové podmínky v ekonomice. Soustředění slabších výsledků do digitálních odvětví s vysokou expozicí vůči AI je však v souladu se závěrem Goldman Sachs, že technologie už zanechává na trhu práce měřitelnou stopu.

Nejjasnější signál přichází z Německa, Austrálie a USA

Dopad není ve všech zemích stejný. Vztah mezi vystavením AI a pomalejším růstem pracovních nabídek je nejsilnější v Německu, Austrálii a Spojených státech.

Tato nerovnoměrnost je důležitá. Kdyby AI už nyní vyvolávala jednotný šok, podobné změny v zaměstnanosti by se objevovaly napříč všemi vyspělými ekonomikami a odvětvími. Současná data místo toho ukazují selektivní přechod: tlak se jako první projevuje v zemích a oborech s vyšší expozicí nebo rychlejším praktickým zaváděním AI.

Informační a komunikační služby zpomalily, ale nezkolabovaly

Informační a komunikační služby patří mezi odvětví nejvíce vystavená AI. Růst zaměstnanosti v tomto sektoru se od roku 2022 zpomalil téměř ve všech velkých vyspělých ekonomikách. Mimo Spojené státy však počet zaměstnanců podle uváděných zjištění Goldman Sachs stále zůstává přibližně na úrovni před rokem 2022, případně nad ní.

Rozdíl mezi pomalejším růstem a poklesem zaměstnanosti je pro interpretaci výzkumu zásadní. Odvětví může dál nabírat lidi, jen pomaleji než dříve. Data proto zatím ukazují ochlazení poptávky po práci, nikoli masové propouštění v celé informační ekonomice.

Největší tlak dopadá na juniorní pozice

Pozornost se soustředí také na juniorní a nástupní pozice v kancelářských profesích. Právě u nich se zpomalení náboru projevuje nejcitelněji, protože firmy přehodnocují role v oborech s vysokou expozicí vůči AI.

Dodané podklady nestanovují jediný přesný odhad relativního dopadu na zaměstnanost lidí na začátku kariéry. Podporují však jasnou interpretaci: první dopady AI se objevují v náborovém řetězci a u profesí založených na standardizované digitální práci, nikoli v podobě celoplošné vlny ztráty pracovních míst.

AI může vykonávat nebo podporovat řadu rutinních úkolů zpracování informací, které firmy často svěřují juniorním zaměstnancům. Zaměstnavatelé proto mohou nejprve omezit nábor nováčků, ještě než začnou propouštět zkušenější pracovníky. Celkový počet zaměstnaných přitom může zůstat relativně stabilní a skrývat výraznou změnu ve struktuře obsazovaných míst.

Celkový dopad na zaměstnanost v USA je zatím malý

Goldman Sachs odhaduje, že současné zavádění AI ve firmách zvýšilo míru nezaměstnanosti v USA přibližně o 0,1 procentního bodu.

Ekonom Joseph Briggs z Goldman Sachs Research zároveň odhadl, že AI v současnosti ubírá zhruba 10 000 až 15 000 pracovních míst měsíčně v zasažených oblastech, jako jsou technologie, manažerské poradenství a grafický design. Tento dopad označil za úzce omezený šok na trhu práce, nikoli za zásadní ránu pro celou ekonomiku.

Pokles v konkrétním odvětví tak může koexistovat s relativně malou změnou celkové nezaměstnanosti. Zasažené obory představují jen část ekonomiky a AI může současně zvyšovat produktivitu nebo podporovat vznik doplňující práce.

Proč Goldman Sachs mluví o „viditelném, ale úzkém“ dopadu

Toto označení shrnuje dvě skutečnosti:

1. Signál je viditelný. Odvětví vystavená AI zaznamenala slabší růst pracovních nabídek a několik konkrétních oborů se dostalo pod své historické trendy zaměstnanosti.
2. Šok je stále omezený. Data neukazují všeobecný kolaps trhu práce. V některých vysoce exponovaných odvětvích mimo USA navíc zaměstnanost zůstává stabilní nebo nad dřívějšími úrovněmi.

Situace se však může změnit, až firmy přejdou od experimentování k širšímu nasazení. Starší analýza Goldman Sachs odhadla, že AI by mohla celosvětově vystavit automatizaci práci odpovídající 300 milionům plných pracovních úvazků. Zároveň upozornila, že investice do AI, energetiky a datových center mohou vytvářet nová pracovní místa.

Odhad 300 milionů neznamená předpověď, že o práci okamžitě přijde 300 milionů lidí. Jde o objem práce a úkolů, které by automatizace mohla ovlivnit. Nejnovější údaje naznačují, že tento přechod už začal ve vybraných odvětvích, jeho dopad na celou ekonomiku je ale zatím omezený.

Co z toho plyne

Výzkum Goldman Sachs nepřináší ani uklidňující zprávu typu „nic se neděje“, ani scénář okamžité apokalypsy pracovních míst. Nejstřízlivější závěr zní, že AI už ovlivňuje nábor tam, kde jsou nástroje technologicky vyspělé a práce vysoce digitalizovaná — zejména v call centrech, softwaru, poradenství, reklamě a u juniorních kancelářských pozic.

Na úrovni celých ekonomik zůstává dopad zatím mírný. Vývoj v jednotlivých odvětvích ale představuje včasný varovný signál: pokud se zavádění AI zrychlí a rozšíří do dalších profesí, zpomalení náboru patrné dnes v několika oborech se může proměnit v širší trend na trhu práce.