Zelenskyj žádal Trumpa o pomoc se Starlinkem pro údery hluboko v Rusku

Neveřejné jednání tak podle dostupných zpráv odhalilo širší dilema: jak Ukrajině pomoci překlenout nedostatek protivzdušných střel, aniž by Spojené státy zároveň podnikly krok, který by mohl vést k přímější konfrontaci s Ruskem .

Co přesně Zelenskyj požadoval

Podle informací, které 30. července zveřejnil časopis The Atlantic s odvoláním na úředníky obeznámené s jednáním, požádal Zelenskyj Trumpa o intervenci u Muska a SpaceX. Cílem bylo zrušit současná geofencingová omezení, která blokují připojení Starlinku nad ruským územím . Informace následně potvrdilo více médií včetně agentury Associated Press .

Starlink využívá softwarové geografické hranice, tedy geofencing, který službu omezuje především na území Ukrajiny . V únoru 2026 SpaceX deaktivovala neoprávněně používané terminály ruskými jednotkami a zavedla přísnější kontrolu prostřednictvím seznamů povolených zařízení. Stejná omezení však brání ukrajinským terminálům v udržení spojení při letu nad Ruskem — i v případě vojenského nasazení .

Hlavní cíl: mobilní odpalovací zařízení

Ukrajinský požadavek má konkrétní vojenský účel. Jde především o mobilní ruské odpalovací systémy balistických raket, zejména komplexy Iskander-M, které je obtížné v reálném čase vystopovat a zasáhnout .

Ukrajinské dálkové drony dnes při přeletech do Ruska spoléhají na GPS, inerciální navigaci a mapování terénu. Tyto metody jsou podle dostupných zpráv méně přesné a zranitelnější vůči rušení než průběžné navádění přes Starlink .

Rozšířený přístup ke Starlinku by mohl zajistit trvalé datové spojení s vysokou kapacitou, přenos obrazu v reálném čase a korekce navádění v závěrečné fázi letu. Ukrajina by tak získala účinnější způsob, jak zasahovat cíle, které se mohou rychle přesouvat . Naléhavost plánu souvisí také s obavami z další zimy a z možného použití ruských raket proti ukrajinské energetické infrastruktuře .

Starlink jako útočná odpověď na nedostatek Patriotů

Návrh nelze oddělit od krize ukrajinské protivzdušné obrany. Podle nové analýzy washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Spojené státy během konfliktu s Íránem spotřebovaly přibližně dvě třetiny svých předválečných zásob interceptorů Patriot. Zůstává jim méně než 1 000 těchto střel, což vytváří problémy s vojenskou připraveností .

Trump 8. července 2026 na summitu NATO v Ankaře oznámil, že Ukrajina získá licenci na domácí výrobu interceptorů Patriot . Zelenskyjovi tehdy řekl: „Dáme vám licenci na výrobu Patriotů“ . Podle Reuters a dalších médií však může trvat nejméně rok, případně několik let, než Ukrajina začne vyrábět skutečně použitelné střely ve větším měřítku .

V tomto kontextu představuje plán se Starlinkem útočný protějšek k dlouhodobému řešení s Patrioty. Pokud Ukrajina nebude mít dostatek interceptorů k ničení ruských balistických raket, další možností je pokusit se zničit jejich odpalovací zařízení ještě před odpálením. Krátkodobě by tedy šlo o kombinaci úderů drony naváděnými přes Starlink a dlouhodobé domácí výroby obranných střel Patriot .

Jaká rizika by povolení přineslo

Podezření na protidružicovou zbraň

Zpravodajské služby dvou členských zemí NATO podezírají Rusko z vývoje nové protidružicové zbraně, která by byla určena přímo proti konstelaci Starlink . Podle dostupných informací by mohla do nízké oběžné dráhy vypustit oblak statisíců drobných, hustých úlomků. Ty by zaplavily orbitální pásmo využívané družicemi Starlink a mohly by jich poškodit nebo vyřadit velké množství najednou .

Systém podle těchto hodnocení zatím není považován za operační, ale nachází se ve vývoji . Jeho použití by navíc mohlo ohrozit i další satelity a vytvořit dlouhodobý problém s kosmickým odpadem.

Ruské výhrůžky a elektronický boj

Bývalý šéf ruské kosmické agentury a současný senátor Dmitrij Rogozin vyzval k „systematickému vynulování“ konstelace Starlink. Tvrdí, že odříznutí Ukrajiny od sítě SpaceX by mohlo válku ukončit během dvou až tří týdnů a že Rusko „zná několik způsobů“, jak toho dosáhnout . Televizní komentátor Vladimir Solovjov zase naznačil, že by konstelaci mohl vyřadit jediný jaderný výbuch ve velké výšce .

Evropské vyšetřování současně poukázalo na hlubší spolupráci Ruska a Číny při hledání způsobů, jak Starlink překonat, včetně spolupráce v oblasti protidružicových technologií .

Rusko už nyní používá výkonné systémy elektronického boje k rušení Starlinku a ukrajinských dronových operací. Mezi zmiňovaná zařízení patří také systém Volna Kupol Garant v hodnotě přibližně 1,5 milionu dolarů. Jeho účinek je podle dostupných zpráv zatím spíše lokální a dočasný, závod v elektronickém boji se však zintenzivňuje .

Riziko další eskalace

Přímé využití komerční satelitní sítě vlastněné americkou společností k útokům na cíle v Rusku by představovalo významný eskalační krok. Moskva opakovaně varovala před útoky na své území s využitím západních technologií. Povolení Starlinku by proto mohlo vést k ruské odvetě proti americkým kosmickým kapacitám a zatáhnout Washington hlouběji do konfliktu.

Trumpovo dilema: tlačit na mír, nebo podpořit údery?

Trump musí současně zvažovat několik protichůdných zájmů.

Tlak na Putina a mírová jednání: Trump veřejně uvedl, že obě strany podle něj „chtějí dohodu“, a usiluje o diplomatické řešení . Jednání z 28. července se podle zpráv týkalo také obnovení mírových rozhovorů . Licence na výrobu Patriotů může posílit ukrajinskou obranu a umožnit Kyjevu jednat z pevnější pozice.

Obava z eskalace: Povolení Starlinku pro hluboké údery v Rusku by šlo proti Trumpově deklarované roli prostředníka. Mohlo by vyvolat ruskou reakci proti americkým kosmickým systémům a zvýšit riziko přímého střetu mezi Washingtonem a Moskvou .

Vliv války s Íránem: Paralelní konflikt mezi Spojenými státy a Íránem zatěžuje americké zásoby munice, vojenské kapacity i politickou pozornost. Trump tak má další důvod vyhnout se druhé velké eskalaci s Ruskem .

Musk jako klíčový rozhodovatel: Starlink zůstává pod provozní kontrolou SpaceX a Elona Muska. Trump může tlačit nebo přesvědčovat, nemůže však službu jednostranně aktivovat. Musk už v minulosti projevil značnou nezávislost — v roce 2022 odmítl ukrajinskou žádost o aktivaci Starlinku nad Krymem . Jeho postoj k novému požadavku proto zůstává nejistý .

Rozhodnutí zatím nepadlo

Reuters uvedl, že dva úředníci obeznámení s rozhovorem neviděli, že by Trump během schůzky požadavek okamžitě přijal. Návrh tak zůstává předmětem úvah .

Pro Ukrajinu by znamenal možnost ničit ruské raketomety dříve, než ohrozí její města a energetickou infrastrukturu. Pro Spojené státy by však šlo o rozhodnutí s širšími důsledky: spojilo by komerční satelitní síť s údery na ruském území a mohlo by posunout hranici přímého zapojení Washingtonu do války.