Analýza interních analytických dat společnosti Ozon, kterou zveřejnil investigativní server Vjorstka, popisuje významný civilní kanál pro prodej zboží, jež může podporovat vojenskou činnost. Od srpna 2025 do července 2026 si uživatelé objednali více než 2,13 milionu takových položek ve 33 kategoriích. Jejich hodnota přesáhla 25 miliard rublů, tedy přibližně 290 milionů dolarů.
28
18
Zjištění pomáhá vysvětlit, proč Ukrajina rozšířila kampaň proti ruským sítím internetového maloobchodu a jejich logistice. Neprokazuje však, že zboží nakupovali ruští vojáci, že se dostalo na frontu nebo že bylo soustředěno v některém konkrétním skladu. Neodpovídá ani na otázku, zda konkrétní zařízení Ozonu či Wildberries představovalo podle mezinárodního práva legitimní vojenský cíl.
Co zjistilo šetření Vjorstky
Vjorstka rozdělila sledované produkty do čtyř širších skupin:
- Vojensko-taktická výbava: více než 527 000 položek v hodnotě 9,14 miliardy rublů. Patřily sem neprůstřelné vesty, přilby, nosné systémy, balistické pláty a adaptéry nebo ochrana krku a ramen.
18
23
- Optika: téměř 350 000 položek za 7,22 miliardy rublů, včetně optických, kolimátorových, digitálních a termovizních zaměřovačů, přístrojů pro noční vidění, termokamer a souvisejících montáží a krytek.
17
28
- Drony a komponenty: tržby dosáhly 6,26 miliardy rublů. Kategorie zahrnovala hotové drony, baterie, rámy, vrtule, přijímače, kamery a další příslušenství a součástky.
18
22
- Díly a příslušenství ke střelným zbraním: téměř 2,46 miliardy rublů ve 13 kategoriích, například pažby, rukojeti, předpažbí, montážní lišty, úsťová zařízení a laserové zaměřovače.
23
28
Nejvíce peněz připadlo na taktickou výbavu, následovanou vojenskou optikou. Významnou část tvořily také drony a jejich komponenty; zbytek této čtyřdílné analýzy představovaly díly a doplňky ke střelným zbraním.
18
23
Co čísla ukazují — a co ne
Jde o údaje o objednávkách a prodejích na tržišti, nikoli o databázi vojenských nákupů. Dostupné zprávy neuvádějí konkrétní kupující, konečné příjemce, místa doručení ani zamýšlené použití. Řada těchto produktů může mít také civilní, sportovní, hobby, bezpečnostní nebo komerční využití.
17
22
24
Nejpevnější závěr je proto omezený, ale významný: Ozon prostřednictvím běžné maloobchodní platformy distribuoval velké množství vybavení s potenciálním vojenským využitím. Data však neukazují, že všechny tyto výrobky — ani jakákoli přesně vymezená část — byly dodány ruským vojenským jednotkám.
Toto rozlišení je důležité při spojování analýzy s válkou. Tržiště může usnadňovat dostupnost vojensky relevantního zboží, aniž by bylo formálně součástí zásobovacího řetězce ruského ministerstva obrany. Analýzy většího konkurenta Ozonu, společnosti Wildberries, rovněž upozornily na vojensky související produkty a sbírky, nenašly však důkaz, že by platforma byla systematicky začleněna do infrastruktury ruského ministerstva obrany.
20
25
Proč se Ozon stal terčem
Ukrajinská kampaň proti logistice nejprve mířila na zařízení Wildberries a poté se rozšířila na Ozon. První hlášený útok na sklad Ozonu se odehrál 22. srpna 2026 v Čapajevsku v Samarské oblasti. Ozon uvedl, že útok provoz v areálu zastavil a že způsobil zranění.
4
13
Další zprávy hovořily o útocích nebo pokusech o útok proti zařízením Ozonu na jihu Ruska a následně o skladech v Orenburgu a Ufě.
1
3
15 Během tří dnů se podle dostupných informací stalo terčem šest skladů Ozonu a akcie společnosti klesly téměř o 30 procent.
3
9
Kyjev kampaň prezentuje jako snahu narušit komerční logistiku a dodávky vybavení, které podle něj podporují ruské válečné úsilí.
6
26 Čísla Vjorstky tomuto argumentu poskytují v úzkém smyslu věcnou oporu: maloobchodní síť Ozonu přepravovala značné objemy neprůstřelných vest, optiky, dronů, komponentů a dalšího zboží, které lze využít ve válce.
Data ale neprokazují, že každý napadený areál takové zboží skladoval nebo odesílal. Celkové prodeje za celé tržiště samy o sobě nemohou určit, co se v okamžiku útoku nacházelo v Čapajevsku, Orenburgu, Ufě nebo v jiném konkrétním logistickém centru.
Znamená prodej zboží dvojího užití, že sklad je vojenským cílem?
Podle mezinárodního humanitárního práva jsou civilní objekty chráněny, pokud nesplní podmínky pro vojenský cíl. Rozhodující test zkoumá, zda objekt svou povahou, umístěním, účelem nebo využitím účinně přispívá k vojenské činnosti a zda by jeho zničení, zmocnění se nebo vyřazení z provozu za daných okolností přineslo konkrétní vojenskou výhodu.
37
40
41
Označení „dvojí užití“ samo o sobě nevytváří automatickou právní kategorii cíle. Posouzení závisí na skutečném vojenském napojení objektu a na očekávaném přínosu útoku.
47
Z toho vyplývá několik závěrů:
- Civilní sklad internetového obchodníka se nestává automaticky legitimním cílem jen proto, že jeho tržiště nabízí vojenské nebo dvojúčelové zboží.
- Konkrétní zařízení by za určitých okolností mohlo být vojenským cílem, pokud by spolehlivé a konkrétní informace prokázaly, že slouží ke skladování, konsolidaci nebo odesílání zboží, které účinně podporuje vojenskou činnost, a že jeho vyřazení přinese konkrétní vojenskou výhodu.
32
34
40
- I v takovém případě musí útočník dodržet zásady rozlišování, proporcionality a provést všechna proveditelná preventivní opatření. Civilní zaměstnanci i obyvatelé v okolí zůstávají chráněni.
36
37
38
- Infrastruktura, která pouze obecně přispívá k válečnému úsilí, bez dostatečně těsné vazby na vojenskou činnost, se automaticky nestává legitimním cílem.
43
Na základě zde dostupných důkazů nelze právní status konkrétních zařízení Ozonu ani Wildberries určit. Šetření Vjorstky ukazuje rozsah a povahu potenciálně válečně relevantního zboží, které Ozon distribuoval. Neposkytuje však konkrétní informace o cíli potřebné k rozhodnutí, zda některý jednotlivý sklad v okamžiku útoku splňoval podmínky vojenského cíle podle mezinárodního práva.
Závěr
Hlavní zjištění Vjorstky se týká především rozsahu: od srpna 2025 do července 2026 si uživatelé Ozonu objednali více než 2,13 milionu potenciálně vojenských nebo dvojúčelových položek v hodnotě přes 25 miliard rublů.
28
Ozon to staví do centra debaty o ruských válečných dodavatelských řetězcích a pomáhá vysvětlit, proč Ukrajina po útocích na zařízení Wildberries zaměřila pozornost také na tuto společnost. Zjištění však není záznamem o konečném vojenském využití zboží a samo o sobě neprokazuje, že napadené sklady byly legitimními vojenskými cíli.
Rozhodující nezodpovězená otázka proto nezní pouze, co Ozon prodával. Jde především o to, jakou funkci mělo každé konkrétní zařízení, jaké informace o jeho využití měli útočníci a jakou konkrétní vojenskou výhodu měl útok v daném okamžiku přinést.