Více než polovina hodnocených regionů špatně hospodaří s půdou, varuje FAO

Druhé komplexní hodnocení světových půd, které připravila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), přináší varovný obraz: ve více než polovině posuzovaných regionů je hospodaření s půdou špatné nebo velmi špatné a zhoršování je mnohem častější než zlepšování. Zpráva zároveň zdůrazňuje, že problémem není neznalost účinných postupů. Ověřené metody existují, jen se nezavádějí dostatečně rychle a ve velkém měřítku. 2526

Co ukazují hlavní čísla

Hodnocení označilo hospodaření s půdou za špatné nebo velmi špatné v 52,5 % regionálních a subregionálních posouzení. Přibližně třetina hodnocení dosáhla kategorie „přijatelné“ a pouze 14 % bylo označeno za dobré nebo velmi dobré. Nejde o přímý podíl celkové rozlohy planety, ale o podíl prověřených regionálních a subregionálních hodnocení. 25

Znepokojivý je také vývoj v čase. Od prvního globálního hodnocení v roce 2015 zaznamenalo 58 % posouzení zhoršování stavu půdy, zatímco zlepšení uvedlo jen 10 %. Ve více než polovině hodnocení bylo navíc rozšíření udržitelných postupů označeno za nízké nebo velmi nízké. 2426

Více lidí, více polí, větší tlak

Za deset let od prvního hodnocení vzrostla světová populace přibližně o 800 milionů lidí a sklizňová plocha hlavních plodin se rozšířila asi o 80 milionů hektarů. 24

Tento růst sám o sobě neznamená, že degradace půdy je nevyhnutelná. Zvyšuje však cenu špatného hospodaření. Když půda ztrácí strukturu, organickou hmotu nebo živiny, zemědělci musí vynakládat větší úsilí na udržení výnosů. Zároveň jsou obce a potravinové systémy citlivější na sucho, povodně a výkyvy cen potravin.

Půda není jen podklad pro pěstování

Půda není pouhým prostředím, do kterého se zasévá. Podporuje přibližně 95 % světové produkce potravin, ukrývá zhruba 59 % suchozemské biodiverzity a podle podkladů k hodnocení je po oceánech druhým největším úložištěm uhlíku na planetě. 49

Její degradace proto může způsobit několik problémů současně: snížit produkční schopnost krajiny, oslabit stanoviště pro organismy, zhoršit zadržování vody a omezit ukládání uhlíku. Dopady se netýkají jen zemědělských podniků, ale také potravinové bezpečnosti, ekosystémů a klimatické politiky.

Eroze zůstává nejrozšířenější hrozbou

Za nejvýraznější hrozbu označuje hodnocení erozi. V 81 % posouzení bylo její řízení vyhodnoceno jako špatné, což z ní činí nejrozšířenější problém v oblasti hospodaření s půdou. 47

Mezi další tlaky patří:

• úbytek organického uhlíku v půdě;
• nerovnováha živin a nevhodně zacílené používání hnojiv;
• pokles biodiverzity půdy;
• zasolování a alkalizace;
• kontaminace a znečištění;
• utužení půdy a zhoršování vodního režimu;
• zakrývání půdy zástavbou v důsledku rozšiřování měst.

Tyto problémy se často navzájem posilují. Odstranění vegetace nebo intenzivní narušování půdy zvyšuje povrchový odtok a erozi. Ta odnáší ornici bohatou na živiny. Úbytek organické hmoty pak snižuje schopnost půdy zadržovat vodu a podporovat biologickou aktivitu. Vzniká začarovaný kruh, který zhoršuje odolnost zemědělství vůči klimatickým extrémům.

Od využívání půdy k péči o půdu

Politické poselství FAO lze shrnout jako výzvu k přechodu od vyčerpávání půdy k odpovědné péči o půdu. Půda má být vnímána jako omezený a živý zdroj, jehož funkce je třeba dlouhodobě udržovat, nikoli jako spotřební vstup do výrobního systému. Starší materiály FAO a Mezivládního technického panelu pro půdy rovněž vyzývají všechny, kdo půdu využívají nebo spravují, aby se stali jejími správci, a vlády nabádají k podpoře udržitelného hospodaření. 21

Tento pohled je důležitý i proto, že obnova půdy obvykle trvá déle než její poškození. Ochrana zachovalé půdy je proto stejně důležitá jako obnova míst, která už se zhoršila.

Řešení jsou známá

Zpráva nepředkládá jednu univerzální metodu. Zdůrazňuje soubor opatření, který je nutné přizpůsobit místní půdě, klimatu a způsobu hospodaření. Patří mezi ně:

• omezení orby nebo bezorebné postupy;
• trvalé zakrytí půdy posklizňovými zbytky, mulčem či meziplodinami;
• pestřejší osevní postupy;
• agrolesnictví a začleňování stromů do produkčních systémů;
• obnova organické hmoty;
• přesnější řízení hnojení a živin.

FAO definuje konzervační zemědělství třemi vzájemně propojenými principy: minimálním mechanickým narušováním půdy, jejím trvalým pokryvem a diverzifikací plodin. 3334 Meziplodiny a posklizňové zbytky pomáhají chránit půdu před dopadem deště a omezují odtok vody. Menší narušování a pestřejší výsadba mohou podpořit půdní strukturu i obnovu organické hmoty. 3537

Proč se účinné postupy zavádějí pomalu

Hlavní problém spočívá v provádění, nikoli v nedostatku znalostí. Zemědělci mohou čelit nákladům na nové stroje a vstupy, stejně jako dočasným změnám výnosů nebo pracovních postupů. Často jim chybí také jistota užívání půdy, spolehlivé trhy, úvěry, poradenské služby, praktické vzdělávání nebo místně relevantní data. Materiály FAO mezi překážkami uvádějí omezený přístup na trhy, ke kreditům a k zemědělskému poradenství. U půd odolnějších vůči suchu zdůrazňují také školení, vybavení, dodávky vstupů a technickou podporu. 3638

Požadovat po zemědělcích změnu postupů bez proměny okolních pobídek a podpůrných systémů proto pravděpodobně nebude stačit. Rozšíření obnovy půdy vyžaduje financování, spolehlivé poradenské služby, vhodnou techniku, praktický místní monitoring a politiky, které odměňují dlouhodobou péči o půdu.

Proč záleží na summitu COP17

FAO představila hodnocení v souvislosti s COP17 Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD), kde patřily obnova půdy a odolná krajina k hlavním tématům. Materiály FAO ke COP17 vyzývají k opatřením, která zabrání degradaci zemědělské půdy a půdy obecně, omezí ji a tam, kde už nastala, povedou k její obnově. 3950

Načasování podtrhuje úzké propojení půdy, sucha, potravinové bezpečnosti a klimatické politiky. Vyšší teploty, sucho, přívalové srážky a požáry mohou urychlovat erozi i úbytek organického uhlíku. Degradovaná půda pak obvykle zadrží méně vody a poskytne menší ochranu před klimatickými šoky. Hospodaření s půdou proto nelze vnímat jen jako úzce zemědělské téma. Patří také do plánování adaptace na změnu klimatu, ochrany biodiverzity a potravinové politiky.

Praktický závěr

Nejdůležitějším zjištěním druhého hodnocení je rozdíl mezi tím, co už víme, a tím, co se skutečně zavádí. Když je 52,5 % hodnocených regionů označeno za špatně nebo velmi špatně spravované, 58 % hlásí zhoršení a pouze 10 % zlepšení od roku 2015, prioritou se stává zpřístupnit udržitelné hospodaření ve velkém měřítku. 2425

Ochrana půdy bude vyžadovat změny přímo na farmách i širší investice do financování, techniky, jistoty užívání půdy, poradenství, monitoringu a veřejných politik. Varování FAO je vážné, jeho poselství je však praktické: nástroje existují. Další výzvou je zajistit dlouhodobou péči a podmínky, díky nimž se tyto nástroje skutečně začnou používat.