Dvě recenzované studie vědců z Imperial College London a London School of Hygiene & Tropical Medicine odhadují, že letní vedra v roce 2026 souvisela s 50 391 úmrtími v 854 evropských městech ve 30 zemích. Oteplování způsobené lidskou činností podle nich přispělo k 32 619 úmrtím, tedy přibližně ke 65 procentům celkového odhadu. Zásadní roli sehrálo dodatečné horko spojené mimo jiné se spalováním uhlí, ropy a plynu.
5
8
Nejde o soupis každého úmrtí z celé Evropy, ale o statistický odhad pro zkoumaná města. Výsledek ukazuje mimořádně závažné léto, je však třeba ho číst s ohledem na rozsah a způsob výpočtu.
11
20
Jak vědci vyčíslili vliv změny klimatu
Výzkumníci porovnali skutečně zaznamenané letní teploty s modelovaným scénářem, v němž by nebylo dodatečné oteplování způsobené člověkem. Pro oba scénáře pak použili známé statistické vztahy mezi teplotou a úmrtností. Rozdíl mezi výslednými odhady představuje podle studie podíl úmrtí spojený s dodatečným horkem v důsledku změny klimatu.
16
32
Takový postup odhaduje úmrtí související s horkem; neurčuje, že u každého jednotlivce bylo horko samostatně zaznamenáno jako přímá příčina smrti. Z uvedených čísel vyplývá, že v modelovém světě bez dodatečného oteplování by odhad činil přibližně 17 800 úmrtí, oproti 50 391 za pozorovaných podmínek.
5
16
Nejhorší období připadlo na přelom června a července
Téměř třetina odhadovaných úmrtí připadala na mimořádně intenzivní vlnu veder od 17. června do 1. července. Teploty v tomto období byly v průměru o 5,3 °C vyšší než obvykle.
7
Největší zátěž nesli starší lidé: přibližně polovinu odhadovaných úmrtí tvořili lidé ve věku 85 let a více. Horko se však neomezilo jen na nejstarší věkovou skupinu — odhady zahrnují také zhruba 6 000 lidí mladších 65 let.
42
Odhad se týká měst, nikoli celé Evropy
Studie zahrnula 854 městských oblastí, které podle zpráv představují asi 40 procent obyvatel zkoumaných zemí. Nejde tedy o úplný počet pro všechny obyvatele Evropy, zejména pro lidi žijící mimo sledovaná města.
11
22
Analýza se zaměřila na období od června do srpna. Nezahrnula úmrtí spojená s květnovou vlnou veder, takže její výsledek nelze chápat jako celkovou bilanci všech horkých období roku 2026.
5
8
Srovnání s lety 2022 a 2003 má své limity
Zprávy o výsledcích označují léto 2026 za rekordní v rámci historických srovnání výzkumníků.
16
20 Často citovaná čísla pro předchozí horká léta ale pokrývají jiné oblasti a období. Studie odhadla 61 672 úmrtí souvisejících s horkem v Evropě od 30. května do 4. září 2022; v létě 2003 bylo od června do září zaznamenáno 71 449 úmrtí nad očekávanou úroveň.
17
19
Tato celoevropská čísla nelze přímo porovnávat s odhadem pro 854 měst v roce 2026. Jedna zpráva uvádí jako srovnávací hodnotu pro rok 2022 číslo 29 480, což ukazuje, že výsledky se mohou lišit podle toho, zda se počítají jen města, nebo širší území.
23 Přesnější závěr proto zní: studie označuje rok 2026 za rekordní ve vlastním srovnatelném souboru; porovnání napříč studiemi závisí na sledovaných místech, datech a použité metodě.
16
17
19
23
Co výsledky říkají — a co ne
Studie odhadují vysokou úmrtnost spojenou s horkem ve sledovaných městech a přibližně dvě třetiny tohoto odhadu připisují dodatečnému oteplování způsobenému lidskou činností. Zároveň připomínají, proč nelze jedno modelované číslo vydávat za úplnou bilanci celé Evropy: výpočet se týká vybraných měst a vymezené části léta a závisí na statistickém modelování.
5
8
11
16
Dostupné zprávy dokládají hlavní odhad, podíl připisovaný změně klimatu i časové a věkové souvislosti. Podklady zde ale nestačí k ověření jednotlivých počtů úmrtí za každou zemi ani k posouzení konkrétních doporučení výzkumníků a dalších odborníků pro přizpůsobení se horku či snižování emisí.