Trumpova administrativa podpořila obranu OpenAI: trénování AI má být zpravidla „fair use“

Americká vláda se formálně postavila na stranu OpenAI v autorskoprávním sporu s deníkem The New York Times. Ministerstvo spravedlnosti v podání k federálnímu soudu na Manhattanu tvrdí, že trénování velkých jazykových modelů (LLM) na autorsky chráněných dílech bude obecně představovat tzv. fair use — americkou zákonnou výjimku z autorského práva. Nejde ale o rozsudek ani o pravidlo závazné pro všechny soudy a firmy. 3

Co vláda USA soudu sdělila

Podle ministerstva spravedlnosti je použití textů při trénování modelů transformativní: modely se z rozsáhlých souborů učí vzorce a vztahy v jazyce, aby následně vytvářely nový obsah, nikoli aby zdrojová díla prostě znovu zveřejňovaly. 3

Vláda proto odmítá výklad, podle něhož by bylo trénování AI bez licence od každého držitele práv obecně nepřípustné. Takové pravidlo by podle ní odporovalo základním principům amerického autorského práva a mohlo by zpomalit vývoj pokročilých systémů umělé inteligence. 23

Zásadní je, co stanovisko neříká: neposkytuje plošnou imunitu pro jakýkoli způsob získávání dat ani pro všechny výstupy modelů. Právní význam mají i nadále konkrétní okolnosti — původ trénovacích dat, postup při jejich získání i to, zda systém dokáže reprodukovat chráněné vyjádření. 2930

Proč administrativa spojuje trénování AI s prosperitou a bezpečností

Vláda rámuje spor nejen jako konflikt mezi vydavatelem a technologickou firmou. Konkurenceschopný americký sektor AI má podle ní význam pro tvůrčí a vědecký pokrok, hospodářské příležitosti, prosperitu i národní bezpečnost. 3

Obavou je, že povinnost získávat souhlas ke každému autorsky chráněnému dílu použitěmu při trénování by vývoj ve Spojených státech prodražila a zbrzdila. Náměstek ministra spravedlnosti Stanley Woodward tento postoj spojil s potřebou silného amerického sektoru AI. Ministr obchodu Howard Lutnick zároveň vyzval země G20, aby AI firmám umožnily trénovat na dílech tvůrců, ale současně hledaly způsoby, jak chránit umělce. 117

Jakou právní váhu má vládní podání

Ministerstvo spravedlnosti předložilo soudu stanovisko ve věci, nikoli soudní rozhodnutí. Soudce v případu Times musí sám vyhodnotit důkazy a použít pravidla fair use na konkrétní případ. Podání tedy nezavazuje ani tento soud, ani jiné federální soudy, ani nerozhoduje budoucí spory dalších vlastníků práv a vývojářů AI. 3

Jeho praktický význam je přesto značný: federální vláda veřejně podpořila široké pojetí fair use v době, kdy žalobám kvůli trénování AI čelí kromě OpenAI a Microsoftu také Anthropic, Meta a další společnosti. Závazné precedentní odpovědi však mohou vzejít až z rozhodnutí odvolacích soudů, ne z vládního stanoviska. 329

Co tvrdí The New York Times

The New York Times žalují OpenAI a Microsoft od roku 2023. Deník tvrdí, že společnosti bez svolení použily miliony jeho článků k trénování modelů stojících za ChatGPT. Spor se proto týká obchodní hodnoty novinářské práce i možného trhu s licencemi pro využití obsahu v AI. 18

OpenAI naopak uvádí, že její modely jsou trénovány na veřejně dostupných datech a že tento postup chrání doktrína fair use. 18

Nejde tedy jen o otázku, zda došlo ke kopírování. Soud bude řešit i to, zda účel, povaha a důsledky tohoto kopírování splňují podmínky fair use.

„Transformativní“ použití spor samo neuzavírá

Dosavadní rozhodnutí amerických federálních soudů přinesla AI firmám argumenty ve prospěch transformativního použití, univerzální pravidlo z nich ale nevzešlo.

Soudce William Alsup v případu týkajícím se Anthropicu označil trénování na knihách za „typicky transformativní“. Soudce Vince Chhabria v samostatném sporu týkajícím se Mety rovněž popsal využití knih při trénování jako transformativní. 29

Současně však oba případy ukazují hranice tohoto závěru. Alsup oddělil uchovávání pirátsky získaných knih od samotného trénování. Chhabria zase upozornil, že trénování AI nemusí být fair use v řadě situací, zejména pokud důkazy ukážou škodlivé nahrazování existujícího nebo vznikajícího trhu. 2930

V kauze Times i v dalších sporech proto zůstávají otevřené zejména tyto otázky:

• Byla původní díla získána zákonně?
• Má využití při trénování dostatečně odlišný účel než původní žurnalistika?
• Může model vytvářet výstupy, které reprodukují chráněné vyjádření?
• Poškozuje postup trh s původními díly nebo jejich licencováním, případně jej nahrazuje?

Střet dvou priorit: inovace versus ochrana tvůrců

Stanovisko administrativy upřednostňuje široký prostor pro trénování AI jako podmínku technologického vedení USA. The New York Times a další držitelé práv namítají, že inovace nemá stát na využívání hodnotné práce bez souhlasu a odměny. 318

Lutnick formuloval nevyřešené politické dilema stručně: umožnit rozvoj AI, ale přitom chránit umělce a tvůrce. 17 Soudy však nebudou obecně rozhodovat o průmyslové politice. Jejich úkolem je užší právní otázka, zda konkrétní postup obstojí podle pravidel fair use.

Co z toho plyne

Podání Trumpovy administrativy je významnou podporou právní i politické argumentace OpenAI: trénování LLM na chráněném obsahu by podle vlády mělo být zpravidla považováno za fair use, protože má transformativní charakter a veřejný přínos. 3

O výsledku sporu s The New York Times tím ale rozhodnuto není. Zda OpenAI a Microsoft uspějí, bude záviset na důkazech a na posouzení fair use — včetně povahy trénování, zdroje použitých materiálů, rizika porušujících výstupů a vlivu na trh s žurnalistikou. 2930