Podpůrná série patchů musela odstranit několik předpokladů v síťovém kódu — například že délka paketu zůstane pod 64 KiB nebo že se vejde do 16bitových polí. Práce pokrývá provoz BIG TCP pro IPv4 i IPv6 přes VXLAN a Geneve.
Další důležitá změna omezuje závislost operací s pravidly FIB na globálním zámku RTNL. Jde například o operace RTM_NEWRULE a RTM_DELRULE, které přidávají nebo odstraňují směrovací pravidla.
To cílí především na systémy, jež současně upravují směrování ve velkém počtu síťových jmenných prostorů. Globální serializace může takové práci bránit v paralelním zpracování; menší závislost na RTNL by měla dát podobným úlohám více prostoru pro škálování.
Dostupné podklady potvrzují zamýšlené zlepšení souběžnosti, neuvádějí však spolehlivé a přesné výsledky benchmarků pro IPv4 ani IPv6. Konkrétní procenta nebo násobky zrychlení by proto přesahovaly dostupné důkazy.
Síťový pull request rozšiřuje také podporu hardwaru a jednotlivých protokolových vrstev:
mm81x pro zařízení s technologií S1G určenou mimo jiné pro dosahově náročné scénáře a nový ovladač NXPWIFI. Jde o kód, který vstoupil do práce na merge window Linuxu 7.3. Nejde ještě o dokončené stabilní vydání Linuxu 7.3.
Kicinski a Abeni uvedli, že v rámci síťového pull requestu sloučili 632 patchů net a 648 patchů net-next, dohromady tedy 1 280 změn. Toto číslo navíc podle nich nepředstavuje celý objem práce potřebné k revizi. Jejich „rychlý a orientační“ odhad říká, že třetina až polovina patchů net-next vypadá jako nízkoprioritní opravy, úklid kódu nebo upřesnění vytvořené pomocí AI.
Nejde o jednorázový výkyv. Během jediného devítidenního období dorazilo do subsystému 405 příspěvků označených [PATCH net][PATCH net-next]
Problém nespočívá jen v samotném generování kódu. AI nástroje dokážou levně vytvářet také přesvědčivá vysvětlení, hlášení chyb a žádosti o revizi. Lidé pak stále musí u každé změny ověřit, zda je potřebná, správná, bezpečná a vůbec stojí za začlenění.
Správci uvedli, že díky financování od společnosti Meta získali přístup a rozpočet na provoz více velkých jazykových modelů, které mají patche kontrolovat. Prvním cílem je zachytit část halucinovaných nebo nekvalitních změn dříve, než spotřebují další čas lidských reviewerů.
Modely chtějí využít také pro rutinní činnosti v procesu vývoje, například:
Tento přístup staví LLM do role pomocníků při správě pracovního toku, nikoli náhrady za správce subsystému. Rozdíl je zvlášť důležitý u kódu citlivého na souběžnost. Správci upozornili na vzácné situace, jako jsou chyby PCIe a timeouty, kde se mohou projevit závody závislé na přesném načasování. LLM může pomoci označit podezřelý vzorec, nemůže však spolehlivě dokázat správnost při každé neobvyklé kombinaci událostí.
Dodané zdroje neuvádějí spolehlivé datum vydání prvního kandidáta Linux 7.3-rc1
Jisté je zatím především to, že síťová část přináší architektonické změny s potenciálem zlepšit škálování overlay sítí a správy více jmenných prostorů. Druhou — a možná naléhavější — otázkou zůstává, jak si komunita poradí s rostoucím množstvím AI-generovaného kódu, hlášení chyb a revizních požadavků. Lidská kontrola zůstává nezbytná, i když část rutinní práce převezmou modely.