1 260 genetických vazeb k osobnosti, ale žádný DNA test povahy

Výzkum potvrzuje, že osobnost má dědičnou složku — rozhodně ale není geneticky předurčená. Dosud největší genomová studie rysů osobnosti spojila data ze 46 kohort a od až 1,14 milionu lidí. Vědci našli 1 260 genetických variant, které statisticky souvisejí s osobnostními rysy. Hlavní sdělení však není vznik DNA testu povahy: účinek jednotlivých variant je velmi malý a dohromady vysvětlují jen omezenou část rozdílů ve výsledcích osobnostních dotazníků. 230

Co přesně studie zkoumala

Analýza se soustředila na takzvanou Velkou pětku — pět širokých dimenzí používaných v psychologii: extraverzi, přívětivost, svědomitost, neuroticismus a otevřenost vůči zkušenosti. Autoři identifikovali 1 260 hlavních genetických variant spojených s jedním či více z těchto rysů; 824 spojení nebylo dříve popsáno. 2

Nejde ale o 1 260 genů, které by „určovaly charakter“. Osobnost má polygenní základ: podílí se na ní velké množství běžných rozdílů v DNA a každý z nich přispívá jen nepatrně, v průměru napříč populací. Přehledy výzkumu genomiky osobnosti docházejí ke stejnému závěru: genetické vlivy se skládají z obrovského počtu variant s jednotlivě nepatrným efektem. 217

Kolik rozdílů v osobnosti vysvětluje DNA?

Běžné genetické varianty vysvětlily podle jednotlivých rysů přibližně 4,8 až 9,3 % rozdílů v použitých měřeních osobnosti. U dotazníkových nástrojů s obvyklou mírou nespolehlivosti odpovídaly odhady 9,3 až 13,3 %. 2

To jsou důležité údaje pro porozumění populačním vzorcům, většinu rozdílů však nevysvětlují. Polygenický index sčítá drobné efekty mnoha variant. Může zachytit slabou statistickou tendenci ve skupině lidí, ale není spolehlivým nástrojem, který by u konkrétní osoby určil, zda je společenská, svědomitá, úzkostná nebo otevřená novým zkušenostem. 220

Proč jsou důležitá srovnání v rodinách

Genomové asociační studie mohou zkreslit vlivy, které se s geny „vezou“: například populační původ, rodinné prostředí nebo souvislosti mezi vlastnostmi rodičů. Výzkumný tým proto využil také analýzy uvnitř rodin, zahrnující až 50 725 osob. 2

Srovnání sourozenců nebo dvojčat je užitečné, protože příbuzní obvykle sdílejí velkou část výchovy, ale každý potomek dostává náhodnou kombinaci DNA rodičů. Přetrvá-li souvislost i v rámci rodiny, lze ji hůře vysvětlit jen společnou výchovou či obecnou populační strukturou. 32

Odhady genetických vlivů na osobnost byly ve studii celkově podobné při populačních i rodinných analýzách. To posiluje důvěru, že zděděné rozdíly v DNA k rozdílům v osobnosti skutečně přispívají. Nejde však o univerzální důkaz příčinnosti pro každou genetickou korelaci, kterou autoři zaznamenali. Rodinné analýzy omezují významné zdroje zkreslení, ale nevylučují vliv prostředí ani nedokazují, že DNA související s osobností přímo způsobuje pozdější životní výsledky. 3035

Zdraví, vzdělání a kariéra: souvislost není osud

Studie uvádí četné genetické korelace mezi genetikou související s osobností a zdravotními, behaviorálními, psychiatrickými, sociálními i ekonomickými ukazateli. Mohou pomoci zkoumat, proč se osobnostní rysy často pojí s životní pohodou a životními drahami. 1718

Výklad ale musí zůstat opatrný. Souvislosti se zdravím, vzděláním, kariérními vzorci, délkou života, stěhováním nebo náchylností k nákaze covidem-19 v rané fázi pandemie neznamenají, že takzvané „geny osobnosti“ tyto výsledky přímo vyvolávají. Genetické korelace mohou odrážet překrývající se biologii, společenské podmínky, rodinné vlivy, výběr partnerů, chování i další cesty.

Například dřívější práce našla v jednom prostředí pozitivní genetickou korelaci mezi extraverzí a náchylností k nákaze covidem-19, zároveň však upozornila, že výsledek nebyl mezi prostředími konzistentní. 25 Výzkum polygenických skóre spojených se vzděláním a délky života rodičů rovněž ukazuje asociaci, nikoli přímou kauzální cestu od DNA související s osobností k délce života. 39

Obzvlášť důležité je toto rozlišení u výsledků silně utvářených společností — například u školní dráhy, práce, příjmů nebo místa bydliště. Vedle genetických rozdílů je formují instituce, příležitosti, vztahy, volby i prostředí.

Co se tím mění — a co ne

Tento výzkum výrazně zpřesňuje genetickou mapu osobnosti. Jeho rozsah i rodinné kontroly podporují závěr, že běžné zděděné rozdíly v DNA mají reálný, ale rozptýlený podíl na rozdílech v rysech Velké pětky. 230

Neopravňuje však k tomu, abychom z genetického profilu vyčetli osobnost, budoucí zdraví, vzdělání, pracovní úspěch, místo budoucího bydliště nebo délku života. Efekty jsou malé, používaná měření nejsou dokonalá a osobnost se vyvíjí v průběžné souhře biologie, zkušeností, kultury, vztahů a životních okolností. 220

Praktické shrnutí je prosté: genetika pomáhá vysvětlovat široké vzorce v populaci. Nedokáže však spolehlivě říci, kým je konkrétní člověk — ani kým se teprve stane.