První přehled Atmosphere Watch od Služby Copernicus pro monitorování atmosféry (CAMS) ukazuje, že od 1. ledna do 15. září 2026 čelilo 34 % světové populace „extrémně špatné“ kvalitě ovzduší kvůli přízemnímu ozonu. Dalších 17 % lidí zažívalo podmínky označené jako „velmi špatné“.
3
17
13
Znečištění přitom nekončilo na hranicích států. CAMS zdokumentovala jeho přenos mezi zeměmi i kontinenty a před konferencí COP31 zdůraznila potřebu koordinovaného postupu.
4
13
Co ukazují jednotlivé kategorie
Podle jednoho z přehledů spadalo do kategorie „extrémně špatná“ 34 % lidí, do „velmi špatné“ 17 % a pouze 5 % mělo dlouhodobou kvalitu ozonu označenou jako „dobrou“. Dvě nejhorší kategorie tak dohromady představovaly přibližně polovinu světové populace. Dostupné údaje ale neumožňují spolehlivě určit podíl pro každou z dalších kategorií.
17
2
5
CAMS zároveň uvádí, že téměř 40 % světové populace bylo vystaveno „mimořádně vysokým“ hladinám ozonu. Tento údaj nelze přímo zaměňovat s 34% podílem lidí v kategorii „extrémně špatná“ kvalita ovzduší: dostupná shrnutí nevysvětlují, jak se použité ukazatele liší.
5
20
Asie byla zasažena nejvíce
V Asii byla expozice vysoká a dlouhodobá. Podle jednoho z přehledů zažívalo 53 % obyvatel regionu extrémně špatnou ozonovou kvalitu ovzduší a dalších 22 % velmi špatnou. CAMS samostatně uvádí, že mimořádně vysokým hladinám ozonu čelilo 60 % obyvatel Asie; zdroje ale neobjasňují, jak tento údaj souvisí s podíly v jednotlivých kategoriích.
3
5
Velmi vysoká expozice se během letních vln veder objevila také v Evropě a Severní Americe. Jedna zpráva jmenuje mezi městy s nejvyšší expozicí znečištěnému ovzduší Dillí, Rio de Janeiro, Ciudad de México, Milán a Káhiru. Nejde však o doložené pořadí měst podle samotného přízemního ozonu.
5
2
Dva různé ukazatele WHO
Ve zdrojích se objevují dva limity Světové zdravotnické organizace (WHO), které vycházejí z odlišného způsobu měření. CAMS uvádí doporučení držet ozon v hlavní sezoně pod 60 mikrogramy na metr krychlový (µg/m³). Zpravodajský přehled naopak popisuje kategorii „extrémně špatná“ jako koncentraci ozonu nad 100 µg/m³ v osmihodinovém průměru. Nejde tedy o totožné prahové hodnoty.
5
17
Horko, emise a požáry
Přízemní ozon vzniká, když znečišťující látky reagují na slunci a při vysokých teplotách. CAMS spojuje obraz expozice v roce 2026 s extrémním horkem a znečištěním způsobeným lidskou činností; zpráva se věnuje také kouři z lesních požárů. Dostupné zdroje však nevyčíslují, jakou měrou každý z těchto faktorů přispěl právě k expozici ozonu.
20
13
CAMS také upozornila, že se v následujících měsících očekávalo pokračování mimořádně silného jevu El Niño, který by mohl zvýšit obavy z dalších požárů. Jde o výhled rizika, nikoli o vyčíslení vlivu El Niña na hladiny ozonu během sledovaného období.
9
6
Znečištění se nezastaví na hranicích
Přehled CAMS zaznamenal šíření znečištění mezi státy i kontinenty. Kvalitu ovzduší v určité oblasti tak mohou ovlivňovat nejen místní emise, ale i látky přenesené odjinud. Služba uvedla zjištění jako důvod pro koordinovanou mezinárodní akci před konferencí COP31, kde spolu souvisejí otázky klimatu, kvality ovzduší a veřejného zdraví.
4
13
V Evropě podle zprávy ozon nevykazoval jasný klesající trend a zůstával problémem. Dostupné zdroje nedokládají, že by se pokrok zastavil i v Severní Americe, ani neuvádějí vyčíslení zdravotních dopadů připsatelných popsané expozici.
19