Proč chce MMF po Francii a Španělsku rychlejší ozdravení rozpočtů

Kvůli těmto faktorům MMF varoval, že nedostatečné fiskální úsilí by mohlo Francii učinit zranitelnou vůči tlaku trhů a budoucím ekonomickým šokům.

Hodnocení Španělska za rok 2026 vyznívá v krátkodobém horizontu odlišně. Fond konstatoval, že systémová finanční rizika jsou nízká a domácnosti, firmy i banky jsou v dobré kondici.

Přesto i zde MMF zdůrazňuje, jak důležité je posílit fiskální prostor, dokud jsou podmínky relativně příznivé. Instituce v dřívějších konzultacích opakovaně doporučovala urychlit snižování deficitu pomocí jasnější konsolidační strategie, která by kombinovala omezení výdajů s opatřeními na straně příjmů.

Jak se liší výhled růstu a stav rozpočtů

Obě země se také výrazně liší v aktuálním ekonomickém výhledu.

Francouzský růst má zůstat slabý. MMF předpovídá reálný růst HDP kolem 0,7 % v roce 2026, což je pokles z přibližně 0,9 % v roce 2025.

Analýza francouzské centrální banky popisuje růstový trend země jako mírný, sotva nad 1 %, což odráží obezřetné chování domácností a firem i přes fiskální podporu.

Kombinace vysokého dluhu a rozsáhlých veřejných výdajů činí fiskální ozdravování při pomalém růstu obzvlášť složitým.

Makrofinanční situace Španělska je v současnosti výrazně silnější. MMF oceňuje zdravé bilance soukromého sektoru a odolný bankovní systém.

Rizika ale přesto existují. Pokud by pokračoval trvalý růst cen nemovitostí a uvolňování úvěrových standardů, mohlo by to časem vytvořit zranitelnosti ve finančním sektoru.

Konkrétní doporučení MMF

Francie

Základním doporučením MMF je upřednostnit omezování výdajů před spoléháním se hlavně na zvyšování daní. Podle fondu samotná opatření na zvýšení příjmů nestačí k pokrytí fiskální mezery, protože Francie má už nyní jedno z nejvyšších daňových zatížení v Evropě.

MMF proto vyzývá vládu, aby přehodnotila priority výdajů a omezila růst veřejných výdajů, aby se deficit a dluh dostaly na udržitelnou trajektorii.

Španělsko

Pro Španělsko se rady MMF soustředí na využití současného období ekonomické síly k dřívějšímu vytvoření fiskálního prostoru.

Klíčová doporučení z konzultací MMF zahrnují:

• Stanovení jasnější střednědobé fiskální konsolidační strategie
• Kombinaci cíleného snižování výdajů s úpravami daňové politiky
• Řešení rostoucích dlouhodobých výdajů na penze a posílení záchranných mechanismů penzijního systému

Bez dodatečných konsolidačních opatření by podle analýzy MMF mohl poměr veřejného dluhu Španělska zůstat nad 90 % HDP a v dlouhodobějším horizontu by mohl v důsledku rostoucích fiskálních tlaků opět stoupat.

Proč je obnova fiskálních rezerv naléhavá

V obou hodnoceních MMF zdůrazňuje, že země potřebují obnovit fiskální manévrovací prostor dříve, než přijde další krize.

U Francie pramení naléhavost z vysoké úrovně dluhu a pomalého snižování deficitu, což by zemi mohlo vystavit tlaku trhů v období geopolitického nebo ekonomického stresu.

Argument pro Španělsko je mírně odlišný. Ekonomika si v současnosti vede dobře, ale MMF varuje, že příznivé podmínky je třeba využít k včasnému vytvoření fiskálního prostoru, zejména s ohledem na budoucí tlaky, jako jsou rostoucí náklady na penze a možná rizika ve finančním sektoru spojená s trhem bydlení.

Shrnutí

Prověrky MMF za rok 2026 ukazují dva kontrastní fiskální obrazy uvnitř eurozóny:

• Francie: Pomalejší růst, extrémně vysoké veřejné výdaje a odkládaná fiskální konsolidace zvyšují rizika pro udržitelnost dluhu.
• Španělsko: Dnešní makroekonomické podmínky jsou silnější, ale i zde je potřeba konsolidovat dříve, aby se předešlo dlouhodobým dluhovým tlakům.

V obou případech je vzkaz MMF stejný: vlády by měly posílit veřejné finance teď, aby měly kapacitu reagovat, až přijde příští ekonomický šok.