USA zvažují nové sankce proti Alexandru de Moraesovi: proč se spor s Brazílií znovu vyostřuje

Co Financial Times zjistily

Americká vláda podle deníku Financial Times diskutovala o nových sankcích proti brazilskému soudci Nejvyššího soudu Alexandru de Moraesovi. Zpráva se opírá o informace lidí obeznámených s jednáním, neznamená však, že Washington už opatření schválil.

Případ by znovu otevřel spor, v němž se protínají brazilské soudnictví, trestní řízení proti bývalému prezidentovi Jairovi Bolsonarovi, otázky svobody projevu a širší obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Brazílií.

Proč se debata vrací

Nové zvažování sankcí přichází v době zhoršených americko-brazilských vztahů. Kritici z okruhu Bolsonarových spojenců dlouhodobě tvrdí, že právní kroky proti bývalému prezidentovi představují politické pronásledování. Washington naopak Moraesovi už dříve vytýkal, že povoloval svévolné zadržování před soudem a omezoval svobodu projevu.

Dalším bodem sporu jsou příkazy brazilského soudu týkající se internetových platforem a politického obsahu. V květnu 2025 Trumpova administrativa varovala Moraese kvůli příkazu spojenému s pravicovou video platformou Rumble. Podle americké strany neměl příkaz ve Spojených státech právní platnost.

Jakou roli Moraes sehrál v případu Bolsonara

Moraes měl klíčovou soudní úlohu v řízeních souvisejících s tvrzeními, že Bolsonaro a jeho podporovatelé usilovali o zvrácení výsledku prezidentských voleb v roce 2022. Podle zpráv citovaných v souvislosti s novou debatou o sankcích vedl tento případ nakonec k Bolsonarovu odsouzení a uvěznění.

Soudce zároveň vedl vyšetřování tvrzení, že Bolsonaro a jeho spojenci po volební porážce plánovali státní převrat. Bolsonaro obvinění odmítá a Moraese opakovaně kritizoval.

Pro Bolsonaro­vy příznivce se tak Moraes stal symbolem údajné politické perzekuce. Pro brazilské úřady jsou však tato řízení záležitostí domácích soudů a státní suverenity. Právě tento rozdílný pohled tvoří základ současného napětí s Washingtonem.

Jaké sankce USA uvalily v roce 2025

Dne 30. července 2025 zařadil americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který spadá pod ministerstvo financí, Moraese na sankční seznam podle exekutivního nařízení č. 13818. To provádí rámec známý jako globální Magnitského sankce, zaměřený na osoby obviněné ze závažného porušování lidských práv. Americké ministerstvo financí Moraese obvinilo z využití funkce k nařizování svévolných vazeb a potlačování svobody projevu.

Takové zařazení není jen politickým gestem. Obvykle znamená zablokování majetku a majetkových podílů, které podléhají americké jurisdikci, a zákaz transakcí mezi označenou osobou a americkými občany či firmami. Sankce proto mohou mít přímé finanční a compliance dopady na banky, podniky i další subjekty, které se řídí americkým právem.

Dne 22. září 2025 Washington opatření rozšířil na Moraesovu manželku Viviane Barci de Moraesovou a na Lex Instituto de Estudos Jurídicos, rodinnou holdingovou společnost. Americké ministerstvo zahraničí je popsalo jako součást podpůrné sítě kolem soudce; ministerstvo financí uvedlo, že jeho manželka institut vede.

Proč byly sankce kontroverzní

Brazilští představitelé opatření odsoudili jako nepřijatelný zásah Spojených států do brazilského soudního systému. Spor se soustředil na otázku, zda Washington nepoužil nástroj určený k postihu porušování lidských práv k nátlaku na úřadujícího soudce kvůli rozhodnutím přijatým v rámci brazilského právního a politického systému.

Americká vláda věc prezentovala jinak: zdůrazňovala údajné zneužití soudní moci, svévolné zadržování a omezování svobody projevu. V praxi však bylo obtížné oddělit sankce od procesu s Bolsonarem a od širšího politického konfliktu mezi Trumpovou administrativou a Bolsonaro­vými spojenci.

Napětí se navíc překrývalo s obchodními opatřeními. Analytici upozorňovali, že souběh kroků proti Bolsonarovi a sankcí proti Moraesovi výrazně zmenšil prostor pro jednání o amerických clech na brazilské zboží.

Kdy byly sankce zrušeny

OFAC 12. prosince 2025 odstranil ze svého sankčního seznamu Moraese, Viviane Barci de Moraesovou i Lex Institute. Oficiální oznámení potvrzuje jejich vyškrtnutí, neposkytuje však věcné vysvětlení, proč k němu došlo.

Dobové zpravodajství tento krok spojovalo s uvolňováním amerických cel a širším zmírňováním diplomatického napětí. Dostupné oficiální dokumenty ale nepotvrzují jediný definitivní důvod odvolání sankcí.

Formální zrušení sankcí proto neznamenalo automatické vyřešení hlubších sporů o nezávislost brazilských soudů, politický projev nebo samotné řízení proti Bolsonarovi.

Co by obnovení sankcí znamenalo

Pokud by Spojené státy sankce znovu zavedly, šlo by o další eskalaci, nikoli o běžný právní krok. V závislosti na rozsahu nového opatření by mohlo dojít k opětovnému blokování majetku a omezení transakcí týkajících se Moraese nebo dalších označených osob.

Brazílie už při předchozím sporu zastávala názor, že americké sankce představují zásah do jejích soudních záležitostí. Nové zařazení by proto pravděpodobně prohloubilo konflikt o suverenitu, přestože konkrétní brazilská reakce zatím potvrzena nebyla.

Ekonomické dopady by se nemusely týkat jen samotného soudce. Banky a firmy by mohly čelit vyšším nákladům na kontrolu sankcí, větší nejistotě u přeshraničních plateb a složitějšímu oddělování obchodních jednání od politických odvetných kroků. Vztahy už zatěžují celní spory; další sankční epizoda by mohla ještě více omezit diplomatický i obchodní dialog.

Nejdůležitější je zatím rozlišovat mezi úvahou a rozhodnutím: Financial Times informovaly o tom, že se o nových sankcích diskutovalo, nikoli o jejich schválení. O dalším vývoji rozhodne, zda Washington skutečně přistoupí k akci a jak na ni zareaguje Brasília.