EUROPA má být evropskou odpovědí na závislost na americké AI

Co má konsorcium EUROPA vybudovat

Evropská komise 19. června 2026 oznámila vítěze soutěže Frontier AI Grand Challenge: stalo se jím konsorcium EUROPA vedené italskou společností Domyn, dříve známou jako iGenius. Soutěž vznikla v rámci strategie „Apply AI“ a Komise ji pořádá společně se společným podnikem EuroHPC pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku .

Úkolem konsorcia je vyvinout otevřeně dostupný špičkový model umělé inteligence, který bude fungovat ve všech 24 úředních jazycích Evropské unie. Cílem je, aby se k němu mohly široce dostat firmy, výzkumníci i veřejné instituce napříč Evropou .

Nejde tedy jen o další jazykový model. EUROPA má být průmyslovým projektem v takzvané frontier AI — tedy v kategorii systémů, které se snaží posouvat hranice současných možností v uvažování, práci s více typy dat a autonomním provádění úkolů.

Parametry projektu v kostce

• Velikost: více než 400 miliard parametrů, tedy měřítko spojované s nejpokročilejšími AI systémy současnosti .
• Jazyky: všech 24 úředních jazyků EU, včetně menších a méně zastoupených jazyků .
• Otevřenost: Komise slibuje otevřeně dostupný, open-source model určený k širokému využití .
• Výpočetní kapacita: vítězné konsorcium může podle podmínek výzvy získat až 2,5 % celkové výpočetní kapacity EuroHPC JU po dobu nejvýše jednoho roku .
• Financování: hlavní podporou soutěže je přístup k superpočítačové kapacitě, nikoli automaticky přímý peněžní grant. Peněžní spolufinancování je dostupné prostřednictvím samostatných výzev evropského programu AI-BOOST .
• Multimodální ambice: širší dokument COM(2026)502 zasazuje projekt do oblasti nové generace multimodálních modelů, pokročilého uvažování, porozumění napříč formáty a agentních schopností .

Samotný počet parametrů samozřejmě nezaručuje kvalitu modelu. O výsledku rozhodne také trénovací infrastruktura, data, architektura, efektivita provozu a to, jak si model povede v jednotlivých jazycích. Číslo 400 miliard je především měřítkem ambice projektu.

Proč právě teď: od čipů až po dostupnost modelů

Evropský důraz na „suverénní AI“ zesílil po několika rozhodnutích Spojených států, která ukázala, jak rychle mohou geopolitická opatření ovlivnit evropský přístup k výpočetní technice i samotným modelům.

Leden 2025 — omezení vývozu čipů: Odcházející administrativa Joea Bidena zavedla omezení vývozu pokročilých čipů pro umělou inteligenci a rozdělila země do různých kategorií. Opatření se dotkla také 17 členských států EU. Evropský parlament v únoru 2025 označil situaci za významnou výzvu pro fungování jednotného trhu, hospodářskou odolnost a technologickou suverenitu EU .

Červen 2026 — omezení týkající se Anthropic: Dne 12. června 2026 vydal americký Úřad pro průmysl a bezpečnost ministerstva obchodu směrnici, která společnosti Anthropic nařídila pozastavit přístup zahraničních státních příslušníků k modelům Fable 5 a Mythos 5. Protože Anthropic nedokázal uživatele spolehlivě filtrovat podle národnosti, deaktivoval oba modely globálně . Evropská komise následně uvedla, že vyhodnocuje praktické dopady rozhodnutí, a varovala, že podobná opatření by neměla nespravedlivě znevýhodňovat partnery .

Tato událost přišla jen týden před oznámením vítěze soutěže EUROPA. Dodala proto projektu výrazný geopolitický rozměr: pokud evropské firmy a instituce závisejí na zahraničních modelech, mohou o přístup k nim přijít nikoli kvůli technickému selhání, ale kvůli rozhodnutí jiné vlády.

Komisařka Henna Virkkunen projekt popsala jako snahu posílit schopnost Evropy ovlivňovat budoucnost umělé inteligence s otevřeností, důvěrou a strategickou autonomií v centru .

EUROPA není osamocený projekt

EUROPA zapadá do širší evropské skládačky, která kombinuje výzkum, superpočítače, průmyslové kapacity a pravidla pro AI.

RAISE: paralelní výzkumná iniciativa

RAISE neboli Resource for AI Science in Europe má fungovat jako virtuální evropský výzkumný institut. Jeho úkolem je propojovat výpočetní výkon, data, odborníky a výzkumné financování pro evropský výzkum umělé inteligence a výzkum s využitím AI .

RAISE je proto spíše akademicky zaměřený a napojený na program Horizon Europe. Pilotní iniciativa má na začátku vyčleněno 33 milionů eur . EUROPA je naopak průmyslovým vlajkovým projektem vedeným konsorciem firem. Obě iniciativy se mohou doplňovat, ale nejde o tentýž program ani o jedinou evropskou „centrálu AI“.

Modely EuroLLM a TildeOpen

Evropa už podporovala i menší vícejazyčné modely. Mezi předchozí projekty patří TildeOpen LLM s 30 miliardami parametrů, trénovaný na superpočítači LUMI, a EuroLLM-22B. Tyto projekty vytvořily základ evropského přístupu k otevřeným modelům podporujícím všech 24 jazyků EU .

EUROPA má tento směr posunout do výrazně většího měřítka — od výzkumných a středně velkých modelů k průmyslovému systému na úrovni světové špičky.

AI Factories a CADA

Síť evropských AI Factories má poskytovat výpočetní infrastrukturu a služby pro vývoj AI. Navrhovaný Cloud and AI Development Act, zkráceně CADA, má zase pomoci vytvořit infrastrukturní a regulační rámec, který sníží závislost Evropy na zahraničních cloudových a AI službách .

Výsledkem je portfolio několika vrstev: EUROPA jako průmyslový model na hranici současných možností, EuroLLM a TildeOpen jako vícejazyčné modely menšího měřítka, RAISE jako výzkumná platforma a AI Factories s CADA jako infrastruktura a pravidla.

Největší otazníky: co přesně znamená „open source“?

Oznámení Komise je politicky výrazné, technické podrobnosti však zatím nechává otevřené. Výběr konsorcia proběhl 19. června 2026 a další specifikace mají přijít až během implementace projektu .

Licence a rozsah zveřejnění

Komise mluví o „otevřeně dostupném“ a „open-source“ modelu, neuvedla ale, pod jakou licencí bude vydán. Není proto jasné, zda půjde například o licenci Apache 2.0, MIT, upravenou licenci RAIL nebo jiný model .

Stejně důležité je, co se skutečně zveřejní: samotné váhy modelu, trénovací kód, data, dokumentace, nebo pouze kód pro jeho používání. Označení open source může v praxi znamenat velmi rozdílnou míru otevřenosti.

Bezpečnostní testy a AI Act

Oznámení nepopisuje konkrétní rámec bezpečnostního hodnocení před vydáním modelu. Není v něm ani uveden požadavek na nezávislý red-teaming — tedy systematické hledání zranitelností a nebezpečného chování — nebo na posouzení shody podle evropského aktu o umělé inteligenci .

Zůstává také otázkou, jak se na EUROPA uplatní povinnosti pro obecné modely AI podle AI Actu, například transparentnost, politika v oblasti autorských práv a hodnocení systémových rizik. V tuto chvíli se zdá, že podrobnosti budou řešeny až v rámci následného regulatorního souladu, nikoli jako předem zveřejněná součást zadání.

Data, reprodukovatelnost a řízení projektu

Zatím nejsou k dispozici informace o složení trénovacích dat, jejich správě ani o tom, zda bude možné model od začátku reprodukovat. Není tedy jasné, zda „otevřenost“ bude znamenat plně dostupné váhy a data, nebo například omezené API a zveřejnění vah za určitých podmínek .

Otazník visí také nad řízením konsorcia. Projekt sice vede soukromá společnost Domyn, ale Komise současně slibuje open-source výsledek. Dosud nebylo zveřejněno, jak budou rozděleny rozhodovací pravomoci, kdo bude určovat hranice schopností modelu, kdy dojde k jeho vydání ani kdo bude schvalovat bezpečnostní opatření .

Co bude rozhodovat o úspěchu

EUROPA má potenciál stát se nejambicióznějším evropským projektem v oblasti generativní AI. Samotné přidělení superpočítačové kapacity a cíl překročit hranici 400 miliard parametrů ale ještě neříkají, jak dobře bude model fungovat v češtině, maltštině, irštině nebo dalších méně zastoupených jazycích.

Klíčové budou až konkrétní odpovědi na otázky kolem licence, dat, bezpečnosti, dostupnosti a správy. Teprve podle nich se ukáže, zda EUROPA vytvoří skutečně veřejný evropský model, nebo především další velký systém vyvíjený s veřejnou podporou.