EU po výzvě k nočnímu zabíjení v Gaze připomněla povinnost chránit civilisty

Proč němečtí politici žádají sankce

Němečtí politici napříč politickým spektrem uvedli, že Ben Gvir překročil hranici, protože obhajoval zabíjení lidí, kteří nemusí představovat bezprostřední hrozbu. Podle nich takový postup nelze ospravedlnit jako součást legitimního práva Izraele na sebeobranu.

Jürgen Hardt, zahraničněpolitický mluvčí parlamentní skupiny CDU/CSU, označil výroky za nelidské. Sankce EU by podle něj potvrdily univerzální platnost lidské důstojnosti a lidských práv.

K přijetí opatření vyzvali i další němečtí zákonodárci. Dietmar Bartsch ze strany Levice navrhl, aby Berlín a Brusel zvážily sankce včetně celoevropského zákazu vstupu. Sociální demokrat Adis Ahmetović vyzval Německo k podpoře sankcí proti Benu Gvirovi a ministru financí Becal’elu Smotričovi.

Také vicekancléř Lars Klingbeil uvedl, že EU by měla sankce proti Benu Gvirovi vážně zvážit. Jeho vyjádření označil za dehumanizující.

Jaké sankce jsou ve hře

Radě EU byl předložen návrh zařadit Bena Gvira na seznam v rámci unijního režimu sankcí za porušování lidských práv. Navrhované opatření by tedy mířilo na konkrétního ministra, nikoli automaticky na Izrael jako celek.

Právním základem evropské debaty je požadavek, aby Izrael dodržoval mezinárodní právo včetně mezinárodního humanitárního práva a zajistil nepřetržitou ochranu civilistů. Právě otázka, zda veřejné výzvy izraelského ministra odůvodňují jeho zařazení na sankční seznam, nyní tvoří jádro diskuse mezi členskými státy.

Proč EU zatím sankce nepřijala

Sankce EU v oblasti zahraniční politiky vyžadují jednomyslné schválení všech členských zemí. V červnu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že několik států sankce proti Benu Gvirovi navrhlo, potřebný konsenzus se však nepodařilo získat.

Pravidlo jednomyslnosti dává každému členskému státu významný vliv na výsledek. Zvláštní váhu má postoj Německa: němečtí politici nyní volají po akci, zatímco německá vláda v minulosti některá unijní opatření týkající se Izraele odmítala.

Vzniká tak rozdíl mezi právním stanoviskem Komise a schopností EU přijmout konkrétní postih. Brusel prozatím znovu připomněl povinnost chránit civilisty a dodržovat mezinárodní humanitární právo. O tom, zda bude Ben Gvir skutečně sankcionován, však stále rozhoduje shoda všech členských států.