EU 24. července rozšířila sankce vůči Íránu, připojilo se devět evropských zemí

Evropská unie 24. července 2026 přijala vůči Íránu dvě související, ale právně odlišná rozhodnutí. První rozšířilo sankce za závažné porušování lidských práv, druhé prodloužilo sankční režim vytvořený v roce 2023 kvůli íránské vojenské podpoře Ruska a ozbrojených skupin v regionu. K oběma opatřením se následně přihlásilo devět evropských zemí mimo EU.

Nejde tedy o vznik jediného nového sankčního režimu. Lidskoprávní rámec EU zavedla už v roce 2011, zatímco režim zaměřený na vojenskou podporu Íránu vznikl v červenci 2023.

Co EU schválila 24. července

Šest osob na seznamu kvůli lidským právům

Rada EU uvalila omezující opatření na šest íránských občanů, které viní ze závažného porušování lidských práv. Skupinu tvoří pět soudců a významná osoba spojená s kybernetickou skupinou, jež měla podle EU pomáhat s potlačováním informací.

Sankce zahrnují zmrazení majetku, zákaz vstupu na území EU a zákaz zpřístupnit uvedeným osobám finanční prostředky nebo hospodářské zdroje. Širší lidskoprávní režim rovněž omezuje vývoz vybavení, které by mohlo být využito k vnitřní represi.

Tento sankční rámec existuje od roku 2011 a EU jej postupně obnovuje a mění. Je oddělený od režimu týkajícího se íránské vojenské podpory, který vznikl v roce 2023.

Prodloužení režimu z roku 2023

Rada zároveň přijala rozhodnutí (SZBP) 2025/1837, kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2023/1532. Prodloužený režim se vztahuje na íránskou vojenskou podporu ruské války proti Ukrajině, podporu ozbrojených skupin a dalších subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře i na kroky ohrožující svobodu plavby v regionu.

Dostupné prohlášení EU uvádí, že ze sankčního seznamu podle tohoto vojenského režimu byly vyškrtnuty čtyři osoby. To se liší od lidskoprávního rozhodnutí, v jehož rámci byly odstraněny tři osoby a aktualizován záznam o jednom subjektu.

Rozdíl mezi čísly tři a čtyři tedy není rozpor: obě čísla se vztahují k různým sankčním rámcům v rámci balíčku z 24. července.

Devět zemí, které se k opatřením připojily

Své národní politiky s příslušnými rozhodnutími EU sladily:

• Albánie
• Bosna a Hercegovina
• Island
• Lichtenštejnsko
• Moldavsko
• Černá Hora
• Severní Makedonie
• Norsko
• Ukrajina

„Sladění“ neznamená členství v EU ani automatické uplatnění unijního práva v dané zemi. Každý stát provádí opatření prostřednictvím vlastního právního systému.

Skupinu tvoří kandidátské země EU, státy Evropského hospodářského prostoru a Ukrajina. Praktický dosah sankcí se tím rozšiřuje mimo 27 členských států Unie.

Na jaké jednání sankce míří

Červencová rozhodnutí zapadají do širší reakce EU na několik typů jednání připisovaných Íránu.

Vojenská podpora Ruska

Režim z roku 2023 vznikl v reakci na íránskou vojenskou podporu ruské války proti Ukrajině. Unijní představitelé v této souvislosti poukazují na předávání dronů a dalšího vojenského vybavení, které ruské síly používají proti Ukrajině.

Dne 29. července vyzvala vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v telefonátu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arághčím Teherán, aby vojenskou podporu Ruska ukončil. Hovořili také o uklidnění situace a napětí v Perském zálivu.

Podpora ozbrojených skupin v regionu

Stejný sankční rámec se vztahuje také na íránskou podporu ozbrojených skupin a dalších subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře. EU své obavy spojuje mimo jiné s útoky na obchodní lodní dopravu a s širšími bezpečnostními riziky v regionu.

Ohrožování svobody plavby

Dne 22. května 2026 EU rozšířila působnost existujícího režimu tak, aby mohl postihovat osoby a subjekty zapojené do íránských kroků nebo politik ohrožujících svobodu plavby na Blízkém východě, zejména v Hormuzském průlivu.

První sankce na tomto novém právním základě následovaly 8. června. Zaměřily se na námořní jednotku Islámských revolučních gard a dvě osoby.

Závažné porušování lidských práv v Íránu

Samostatný lidskoprávní režim se týká mimo jiné represí, zneužívání trestního stíhání, trestů smrti a potlačování informací. Šest osob přidaných 24. července tvoří soudci a představitel kybernetické skupiny, které EU s těmito praktikami spojuje.

Jak červencové rozhodnutí zapadá do vývoje v roce 2026

Červencový krok nebyl izolovaný. EU sankce vůči Íránu v průběhu roku postupně rozšiřovala:

• 16. března: Rada EU uvalila sankce na dalších 16 osob a tři subjekty kvůli závažnému porušování lidských práv, včetně vysoce postavených bezpečnostních činitelů a velitelů Islámských revolučních gard.
• 22. května: EU rozšířila vojenský sankční rámec o hrozby pro svobodu plavby na Blízkém východě a v Hormuzském průlivu.
• 8. června: Unie přijala první konkrétní sankční označení na tomto novém základě.
• 24. července: EU přidala šest osob do lidskoprávního režimu, prodloužila režim z roku 2023 a provedla samostatné výmazy ze seznamů v obou rámcích.

Vývoj ukazuje, že EU používá několik nástrojů současně: individuální sankce za údajné represe, omezení spojená s vojenskými transfery a širší právní základ pro reakci na námořní a regionální bezpečnostní hrozby.

Co koordinace znamená — a co z ní nelze vyvozovat

Zapojení Albánie, Bosny a Hercegoviny, Islandu, Lichtenštejnska, Moldavska, Černé Hory, Severní Makedonie, Norska a Ukrajiny signalizuje koordinovaný evropský postup proti jednání, na které sankce míří. Zároveň omezuje možnost, že by sankcionované osoby nebo subjekty využívaly rozdílů mezi politikou EU a partnerských zemí.

Dostupné zdroje však neukazují, jak účinná budou opatření v praxi, ani nevyčíslují přetrvávající rizika obcházení sankcí prostřednictvím třetích zemí, obchodu se zbožím dvojího užití nebo bankovních kanálů. Tyto otázky vyžadují samostatné důkazy. Doloženým vývojem je samotné rozšíření právních opatření a jejich širší evropské sladění.