Grónsko a Antarktida přišly v letech 1979–2023 dohromady o 11,3 bilionu tun ledu, což zvýšilo průměrnou globální hladinu moří o 3,14 cm. Průměrná roční ztráta Grónska vzrostla z asi 60 miliard tun v 80.
PublikovalUpraveno pomocí GPT-5.6 TerraObrázky vytvořeny pomocí GPT Image 2
Research answer

Create a landscape editorial hero image for this Studio Global article: What did the comprehensive IMBIE satellite assessment led by researchers at Northumbria University and the University of Washington reveal a. Article summary: The IMBIE assessment found that Greenland and Antarctica lost a combined 11.3 trillion tonnes of land ice between 1979 and 2023—equivalent to 3.14 cm of global mean sea-level rise. The long-term loss accelerated markedly. Topic tags: general, general web. Style: premium digital editorial illustration, source-backed research mood, clean composition, high detail, modern web publication hero. Use reference image context only for broad subject, composition, and topical grounding; do not copy the exact image. Avoid: logos, brand marks, copyrighted characters, real person likenesses, fake screenshots, UI text, readable text, watermarks, charts with fake numbers, clic
Mezinárodní hodnocení IMBIE (Ice Sheet Mass Balance Inter-comparison Exercise) přináší dosud nejdelší sjednocený satelitní záznam změn dvou největších pevninských ledových štítů Země. Závěr je jednoznačný: Grónsko a Antarktida mezi lety 1979 a 2023 ztratily dohromady 11,3 bilionu tun ledu. Do světových oceánů to přidalo tolik vody, že se průměrná globální hladina moře zvýšila o 3,14 cm. 10
Podstatné přitom je, že většinu ztráty nezpůsobilo jen tání na povrchu. Hlavní roli hrály ledovce, které zrychlily svůj pohyb a začaly do oceánu odvádět více ledu.
V 70. a 80. letech byly roční ztráty obou ledových štítů podstatně nižší než v následujících dekádách.
Tento příspěvek přesahující tři centimetry zvyšuje ohrožení pobřežních oblastí záplavami a erozí. Hodnocení odhaduje, že se tím riziko týká zhruba šesti až devíti milionů lidí. 3
Podle IMBIE pocházelo 84 % celkového úbytku z ledovců, které zrychlily a odváděly led do moře. Pouze 16 % připadlo na tání na povrchu ledových štítů. 10
Rozdíl je zásadní. Když výtokový ledovec zrychlí, přesouvá pevninský led přímo do oceánu, a tím zvyšuje jeho hladinu. Výsledky proto ukazují na dynamickou odezvu ledových štítů spojenou s oteplováním oceánu, nikoli pouze na důsledky teplých letních období a povrchového tání.
V Antarktidě byly ztráty spojeny s táním poháněným oceánem a se zrychleným odtokem ledu výtokovými ledovci. V Západní Antarktidě se tento odtok zvyšoval v každém desetiletí pokrytém satelitními měřeními; výrazně k němu přispěly mimo jiné ledovce Pine Island a Thwaites. 3
IMBIE nestaví na datech jediného satelitu ani na jedné metodě. Výzkumníci sladili 42 nezávislých analýz hmotnostní bilance ledových štítů, které čerpaly z pozorování 27 satelitních misí. 5
Kombinovali několik vzájemně se doplňujících typů dat:
Sjednocený záznam pro Grónsko začíná v roce 1972, pro Antarktidu v roce 1979, a končí 31. prosince 2023. Dataset poskytuje jeden sladěný odhad hmotnostní bilance obou ledových štítů a rozlišuje také Západní Antarktidu, Východní Antarktidu a Antarktický poloostrov. 11
V posledních čtyřech letech sledovaného období se rychlost úbytku ledu skutečně snížila. Vědci to ale nevnímají jako známku trvalého zotavení, nýbrž jako důsledek krátkodobé klimatické proměnlivosti. 6
Neobvykle vydatné sněžení ve Východní Antarktidě vyrovnalo část ztrát ledovců. V Grónsku zase relativně mírná léta omezila povrchové tání. Oba ledové štíty však i nadále zůstaly v čisté ztrátě hmoty. 3
Rok od roku se může bilance měnit podle sněžení, letních teplot i rychlosti ledovců. Dlouhodobý obraz z celé satelitní řady se ale nemění: úbytek ledu se proti prvním desetiletím pozorování výrazně zvýšil a jeho příspěvek ke vzestupu mořské hladiny roste. 3
10
Nový záznam posiluje pohled na Grónsko a Antarktidu jako na aktivní zdroje vzestupu hladiny moří. Nejde jen o led, který v létě taje na povrchu: dlouhodobě převažuje zrychlený tok ledovců, jež převádějí pevninský led do oceánu. 10
Průběžné satelitní sledování je proto klíčové. Umožňuje rozlišit krátkodobé výkyvy od dlouhodobých změn v chování ledovců, které určují trend napříč desetiletími.
Studio Global AI
This page includes a source-backed answer you can continue inside Studio Global.
Grónsko a Antarktida přišly v letech 1979–2023 dohromady o 11,3 bilionu tun ledu, což zvýšilo průměrnou globální hladinu moří o 3,14 cm.
Grónsko a Antarktida přišly v letech 1979–2023 dohromady o 11,3 bilionu tun ledu, což zvýšilo průměrnou globální hladinu moří o 3,14 cm. Průměrná roční ztráta Grónska vzrostla z asi 60 miliard tun v 80. letech na 264 miliard tun v 10.
Tým IMBIE sjednotil 42 nezávislých satelitních analýz z 27 misí. Zpomalení úbytku v letech 2020–2023 podle vědců představuje dočasnou klimatickou proměnlivost, nikoli obrat trendu.
Grónsko a Antarktida přišly v letech 1979–2023 dohromady o 11,3 bilionu tun ledu, což zvýšilo průměrnou globální hladinu moří o 3,14 cm. Průměrná roční ztráta Grónska vzrostla z asi 60 miliard tun v 80.
PublikovalUpraveno pomocí GPT-5.6 TerraObrázky vytvořeny pomocí GPT Image 2
Research answer

Create a landscape editorial hero image for this Studio Global article: What did the comprehensive IMBIE satellite assessment led by researchers at Northumbria University and the University of Washington reveal a. Article summary: The IMBIE assessment found that Greenland and Antarctica lost a combined 11.3 trillion tonnes of land ice between 1979 and 2023—equivalent to 3.14 cm of global mean sea-level rise. The long-term loss accelerated markedly. Topic tags: general, general web. Style: premium digital editorial illustration, source-backed research mood, clean composition, high detail, modern web publication hero. Use reference image context only for broad subject, composition, and topical grounding; do not copy the exact image. Avoid: logos, brand marks, copyrighted characters, real person likenesses, fake screenshots, UI text, readable text, watermarks, charts with fake numbers, clic
Mezinárodní hodnocení IMBIE (Ice Sheet Mass Balance Inter-comparison Exercise) přináší dosud nejdelší sjednocený satelitní záznam změn dvou největších pevninských ledových štítů Země. Závěr je jednoznačný: Grónsko a Antarktida mezi lety 1979 a 2023 ztratily dohromady 11,3 bilionu tun ledu. Do světových oceánů to přidalo tolik vody, že se průměrná globální hladina moře zvýšila o 3,14 cm. 10
Podstatné přitom je, že většinu ztráty nezpůsobilo jen tání na povrchu. Hlavní roli hrály ledovce, které zrychlily svůj pohyb a začaly do oceánu odvádět více ledu.
V 70. a 80. letech byly roční ztráty obou ledových štítů podstatně nižší než v následujících dekádách.
Tento příspěvek přesahující tři centimetry zvyšuje ohrožení pobřežních oblastí záplavami a erozí. Hodnocení odhaduje, že se tím riziko týká zhruba šesti až devíti milionů lidí. 3
Podle IMBIE pocházelo 84 % celkového úbytku z ledovců, které zrychlily a odváděly led do moře. Pouze 16 % připadlo na tání na povrchu ledových štítů. 10
Rozdíl je zásadní. Když výtokový ledovec zrychlí, přesouvá pevninský led přímo do oceánu, a tím zvyšuje jeho hladinu. Výsledky proto ukazují na dynamickou odezvu ledových štítů spojenou s oteplováním oceánu, nikoli pouze na důsledky teplých letních období a povrchového tání.
V Antarktidě byly ztráty spojeny s táním poháněným oceánem a se zrychleným odtokem ledu výtokovými ledovci. V Západní Antarktidě se tento odtok zvyšoval v každém desetiletí pokrytém satelitními měřeními; výrazně k němu přispěly mimo jiné ledovce Pine Island a Thwaites. 3
IMBIE nestaví na datech jediného satelitu ani na jedné metodě. Výzkumníci sladili 42 nezávislých analýz hmotnostní bilance ledových štítů, které čerpaly z pozorování 27 satelitních misí. 5
Kombinovali několik vzájemně se doplňujících typů dat:
Sjednocený záznam pro Grónsko začíná v roce 1972, pro Antarktidu v roce 1979, a končí 31. prosince 2023. Dataset poskytuje jeden sladěný odhad hmotnostní bilance obou ledových štítů a rozlišuje také Západní Antarktidu, Východní Antarktidu a Antarktický poloostrov. 11
V posledních čtyřech letech sledovaného období se rychlost úbytku ledu skutečně snížila. Vědci to ale nevnímají jako známku trvalého zotavení, nýbrž jako důsledek krátkodobé klimatické proměnlivosti. 6
Neobvykle vydatné sněžení ve Východní Antarktidě vyrovnalo část ztrát ledovců. V Grónsku zase relativně mírná léta omezila povrchové tání. Oba ledové štíty však i nadále zůstaly v čisté ztrátě hmoty. 3
Rok od roku se může bilance měnit podle sněžení, letních teplot i rychlosti ledovců. Dlouhodobý obraz z celé satelitní řady se ale nemění: úbytek ledu se proti prvním desetiletím pozorování výrazně zvýšil a jeho příspěvek ke vzestupu mořské hladiny roste. 3
10
Nový záznam posiluje pohled na Grónsko a Antarktidu jako na aktivní zdroje vzestupu hladiny moří. Nejde jen o led, který v létě taje na povrchu: dlouhodobě převažuje zrychlený tok ledovců, jež převádějí pevninský led do oceánu. 10
Průběžné satelitní sledování je proto klíčové. Umožňuje rozlišit krátkodobé výkyvy od dlouhodobých změn v chování ledovců, které určují trend napříč desetiletími.
Studio Global AI
This page includes a source-backed answer you can continue inside Studio Global.
Grónsko a Antarktida přišly v letech 1979–2023 dohromady o 11,3 bilionu tun ledu, což zvýšilo průměrnou globální hladinu moří o 3,14 cm.
Grónsko a Antarktida přišly v letech 1979–2023 dohromady o 11,3 bilionu tun ledu, což zvýšilo průměrnou globální hladinu moří o 3,14 cm. Průměrná roční ztráta Grónska vzrostla z asi 60 miliard tun v 80. letech na 264 miliard tun v 10.
Tým IMBIE sjednotil 42 nezávislých satelitních analýz z 27 misí. Zpomalení úbytku v letech 2020–2023 podle vědců představuje dočasnou klimatickou proměnlivost, nikoli obrat trendu.