Letiště by se tak stalo nástrojem politického a ekonomického nátlaku. Omezení mezinárodních spojů by zhoršilo dostupnost ruské metropole a zvýšilo náklady pro tamní elity. Konečným cílem mělo být podle zveřejněných informací vytvořit tlak na Vladimira Putina, aby se vrátil k jednáním o příměří.
Pro tento kalkul existoval určitý předchozí kontext. Moskevská letiště už čelila dočasným omezením v souvislosti s ukrajinskou dronovou aktivitou. V jednom z popsaných případů vedl incident u letiště Šeremetěvo k omezení vzdušného prostoru, odklonění 51 letů a rozsáhlému zpoždění dalších spojů.
Zelenskyj měl k návrhu od začátku vážné výhrady. Největší obavou byla možnost, že autonomní dron v blízkosti letiště narazí do civilního letadla nebo jej zasáhne — s rizikem smrti cestujících i posádky. V ukrajinském vedení se podle reportáže objevila také obava, že by takový čin mohl být označen za „pirátství“.
Případná operace by současně otevřela širší otázky spojené s autonomními zbraněmi. Dokázal by systém bez nepřetržitého lidského řízení spolehlivě rozlišit vojenský cíl od civilního letadla, letištního personálu nebo jiných chráněných osob a objektů? Pokud by praktickým výsledkem nebyl útok na jasně vymezený vojenský cíl, ale především ohrožení civilního letectví, šlo by o závažný humanitární i právní problém.
Protože se operace podle dostupných zpráv neuskutečnila, nelze z podkladů vyvodit, jak by drony v praxi fungovaly ani jak by konkrétní útok posuzovalo mezinárodní právo.
The Atlantic označil za hlavního architekta plánu Mychajla Fedorova, tehdejšího ukrajinského ministra obrany. Přípravy údajně nějakou dobu pokračovaly navzdory prezidentovým pochybnostem. Projekt se však zastavil poté, co Zelenskyj Fedorova v červenci odvolal v rámci vládních změn.
Fedorov byl výraznou postavou ukrajinského úsilí o rozvoj dronového válčení. Již dříve byl popisován jako jeden z hlavních zastánců této technologie a spojován se vznikem prvních ukrajinských útočných dronových jednotek v roce 2023.
Jeho odvolání vyvolalo ostré reakce občanské společnosti a protesty některých poslanců. Dostupné zdroje popisují i následný politický spor, samy o sobě ale nepotvrzují, že by letištní plán mohl být skutečně obnoven. Jeho případné oživení proto zůstává pouze možností, nikoli potvrzeným vývojem.
Údajný návrh vznikl v době, kdy Ukrajina zesilovala své dálkové dronové útoky hluboko na ruském území. Podle The Atlantic byly zasaženy také významné ropné rafinerie a útoky přispěly k nedostatku paliva a dlouhým frontám u některých čerpacích stanic.
Další zprávy popisovaly ukrajinské útoky drony v okolí Moskvy a dočasné uzávěry letišť. Právě tyto incidenty mohly ukrajinským plánovačům ukázat, že opakované narušování civilního letectví lze využít jako formu nátlaku.
Veřejná reakce ukrajinské vlády ale nebyla jednotná. Mluvčí Zelenského odmítl věc komentovat, zatímco jiný nejmenovaný představitel popřel, že by existoval plán založený na roji dronů s umělou inteligencí. Zároveň připustil, že Ukrajina má zájem na dočasném uzavření ruských letišť, podle něj však nedisponuje dostatečně přesnými a spolehlivými dálkovými zbraněmi, které by umožnily zasáhnout letiště bez nepřijatelného rizika pro civilisty.
Nejopatrnější závěr zní: The Atlantic informoval o údajném ukrajinském strategickém konceptu, nikoli o provedeném útoku. Za neověřené je třeba považovat zejména:
Klíčová výhrada tedy zůstává: operace nebyla podle dostupné reportáže provedena, její nejpodrobnější části vycházejí z anonymních zdrojů a ukrajinský představitel její existenci zpochybnil. Příběh proto popisuje údajně zvažovaný plán — nikoli důkaz, že Ukrajina měla připravený roj schopný uzavřít moskevská letiště.