Teheránský poslanec Kamran Ghazanfari vykreslil spor mezi Spojenými státy a Íránem jako jedno z bojišť širšího střetu velmocí. V rozhovoru z 9. září pro íránskou agenturu ILNA řekl, že svět je „prakticky na prahu třetí světové války“. Jako důvod uváděl souběh napětí v Evropě, na Blízkém východě a ve východní Asii.
1
6
Jak spojil Írán s Ukrajinou a Tchaj-wanem
Ghazanfari tvrdil, že podpora Ukrajiny ze strany NATO v její válce s Ruskem spolu s napětím mezi Moskvou, Británií a Německem zvýšily riziko rozšíření konfliktu v Evropě. Za další možné ohnisko označil spor USA a Číny o Tchaj-wan. Podle jeho výkladu se několik současných krizí může vzájemně posilovat, místo aby zůstaly oddělenými regionálními konflikty.
1
6
Jde však o politickou interpretaci představitele tvrdé linie v íránské politice. Z citovaných výroků neplyne, že by Írán, Rusko a Čína jednaly pod jednotným vojenským velením, ani že by širší válka byla nevyhnutelná.
NPT a hranice pro vyjednávání
Ghazanfari v rozhovoru pro ILNA uvedl, že íránský parlament by mohl znovu projednat návrh na vystoupení země ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Popsal tím možnost, kterou by zákonodárci mohli zvážit, nikoli již přijaté rozhodnutí Íránu od smlouvy odstoupit.
33
Zároveň varoval íránský vyjednávací tým, aby nepřekročil jím vymezené „červené linie“ nejvyššího vůdce. V dřívějších veřejných vyjádřeních Ghazanfari tvrdil, že USA během zhruba dvou měsíců rozhovorů vyhrožovaly Íránu i jeho vyjednavačům; dohoda dosažená v takových podmínkách by podle něj postrádala legitimitu.
13
Tyto postoje připouštějí diplomacii jen v úzce vymezených ideologických a strategických mantinelech a udržují v íránské politice konfrontační rétoriku kolem jaderné politiky.
Eskalace na moři a u amerických základen
Varování zaznělo v době výrazného vyostření situace na moři a v okolí amerických zařízení v regionu. Americké Centrální velitelství (CENTCOM) uvedlo, že jeho síly 8. září zničily pět íránských tankerů s ropou poté, co Islámské revoluční gardy během dvou dnů dvakrát zamířily na válečnou loď amerického námořnictva balistickými střelami. Podle CENTCOM byly čtyři lodě v Ománském zálivu a jedna poblíž ostrova Charg; americká loď se prý útokům vyhnula a žádný americký voják neutrpěl zranění.
30
Írán následně podle zpráv odpálil rakety na americké síly na letecké základně Al-Azraq v Jordánsku.
25 Informace o jednotlivých útocích je nutné hodnotit obezřetně: Írán a USA předkládaly rozporné verze a CENTCOM výslovně odmítl tvrzení, že americká válečná loď byla zasažena.
25
30
Napětí také zesílilo obavy o přepravu ropy Hormuzským průlivem, důležitou trasou pro světový obchod s ropou. Cena severomořské ropy Brent podle zpráv stoupla nad 100 dolarů za barel kvůli obavám z narušení dodávek a lodní dopravy.
21
23
Co jeho výklad znamená
Ghazanfariho slova odrážejí pohled íránské tvrdé linie: střet s Washingtonem je v něm neoddělitelný od ruského konfliktu s NATO, čínského soupeření s USA o Tchaj-wan a odporu vůči mezinárodnímu uspořádání vedenému Spojenými státy.
Jeho výrok proto nelze zaměňovat za nezávislou prognózu, že globální válka bezprostředně hrozí. Ověřitelným obrazem situace byly především eskalující hlášené útoky, americké odvetné údery a zvýšené riziko pro energetické trhy — nikoli důkaz, že se konflikty, které Ghazanfari zmínil, již spojily v jedinou válku.
30
25
23