Jižní Korea přepisuje svou energetickou strategii kvůli otázce, která je zároveň průmyslová i klimatická: jak zajistit nepřetržitou dodávku elektřiny pro továrny na čipy a datová centra pro umělou inteligenci, když země současně elektrifikuje dopravu a vytápění a chce omezit uhlí.
Ministr klimatu, energetiky a životního prostředí Kim Sung-hwan uvedl, že poptávka výrazně vzroste s rozšiřováním výroby čipů ve společnostech Samsung Electronics a SK Hynix a s výstavbou nových AI datových center. V rozhovoru pro Reuters řekl, že samotná poptávka související s AI může přidat 25 až 30 GW; další zátěž přináší přechod od vozů se spalovacími motory k elektromobilům.
9
Proč se výhled pro rok 2040 tak výrazně změnil
Revidovaný vládní výhled počítá se špičkovou poptávkou po elektřině v roce 2040 na úrovni 158,4 až 165 GW. To je o 26,6 až 26,8 GW více než dubnový odhad 131,8 až 138,2 GW. Vyspělé průmyslové obory a AI datová centra mají tvořit 36,2 až 36,5 GW špičkové poptávky v roce 2040.
7
22
Nejde jen o abstraktní celostátní prognózu. Čtyři plánované továrny na čipy v jihozápadním klastru by podle analytiků citovaných Reuters mohly spotřebovat tolik elektřiny, kolik dnes činí 70 až 80 % roční spotřeby oblastí Kwangdžu, Severní Čolla a Jižní Čolla dohromady.
20
V debatě se často používá srovnání, které ukazuje rozsah nárůstu, nikoli hotové technologické rozhodnutí: pokud by se celých 26,8 GW pokrylo výhradně reaktory APR1400 o výkonu 1,4 GW, vyžádalo by si to zhruba 19 reaktorů.
7
Více jaderných bloků? Zatím jde o posuzování, ne o schválený plán
Kimova pozice zní, že je nutné prověřit dodatečnou jadernou kapacitu, nikoli že už vláda nové bloky schválila. Výroba polovodičů vyžaduje stabilní dodávky elektřiny 24 hodin denně a pokrýt rostoucí odběr pouze obnovitelnými zdroji by podle ministra bylo obtížné. Proto je podle něj třeba rychle posoudit možnost dalších reaktorů.
10
Otázka má být součástí 12. základního plánu dodávek a poptávky po elektřině, tedy jihokorejské dlouhodobé energetické koncepce do roku 2040. Kim uvedl, že vláda zatím nedospěla k rozhodnutí, zda do plánu zařadí další reaktory; o skladbě zdrojů chce debatovat veřejně, aniž by výsledek předem stanovila.
25
41
Přitažlivost jádra v této diskusi spočívá ve schopnosti dodávat velké objemy nízkouhlíkové elektřiny soustavně — tedy v profilu, který odpovídá nepřetržitému provozu továren na čipy i datových center. Tím ovšem nemizí otázky bezpečnosti, nakládání s radioaktivním odpadem, výběru lokalit a přijatelnosti pro místní obyvatele. Poskytnuté zdroje neobsahují spolehlivý celostátní průzkum ani vyčíslený poměr zastánců a odpůrců, takže nelze přesně popsat aktuální veřejné mínění.
Jak dnes vypadá jihokorejský energetický mix
Jižní Korea provozuje 26 jaderných reaktorů o celkovém výkonu 26,05 GW.
21
V roce 2024 vyrobilo jádro 188,8 TWh elektřiny, což odpovídalo 31,7 % produkce a šlo o největší jednotlivý zdroj. Uhlí i zkapalněný zemní plyn (LNG) vyrobily shodně 167,2 TWh neboli 28,1 %, zatímco obnovitelné zdroje dodaly 63,2 TWh, tedy 10,6 %.
17
Vládní cíl pro obnovitelné zdroje je oproti dnešnímu stavu podstatně vyšší: instalovaný výkon má vzrůst z 37 GW v roce 2025 na 220 GW v roce 2040.
40 Debata proto nestojí jednoduše na volbě „jádro, nebo obnovitelné zdroje“. Jde o to, jak spojit proměnlivou výrobu ze slunce a větru, stabilní zdroje, akumulaci a přenosovou síť tak, aby rychle rostoucí průmyslová spotřeba měla spolehlivé dodávky.
Proč jihozápadní čipový klastr možná nepotřebuje vlastní reaktor
Kim řekl, že nyní očekávanou poptávku 6,3 GW jihozápadního polovodičového klastru lze pokrýt relativně omezeným doplněním stávajících zdrojů. Samostatný reaktor tedy pro tento klastr při jeho současně předpokládaném rozsahu nemusí být nutný.
12
Náročnější je návrh celého systému: zda síť dokáže spolehlivě dopravit elektřinu do nových průmyslových lokalit a zda se podaří včas postavit dost výroben i přenosových vedení. Vláda uvedla, že klastru zajistí dodávky elektřiny a průmyslové vody a zároveň upraví síť pro nárůst odběru z továren a AI serverů.
11
Rozšiřování solární energetiky je stěžejní součástí národního plánu pro obnovitelné zdroje. LNG přitom pravděpodobně zůstane důležitým regulovatelným zdrojem pro období, kdy je výroba z obnovitelných zdrojů nízká. Kim uvedl, že podíl LNG na výrobě elektřiny při debatách o novém energetickém plánu nevyhnutelně poroste, a to navzdory zamýšlenému rozvoji obnovitelných zdrojů.
23
Uhlí po roce 2040
Politickým směrem Jižní Koreje je ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2040; vedle obnovitelných zdrojů a rozšířené sítě má významnou roli nadále hrát jádro.
49 Poskytnuté podklady však nepotvrzují, že vláda přijala konečnou politiku ponechat po tomto datu konkrétní uhelné elektrárny jako pohotovostní rezervu. Taková možnost se může objevit v debatách o spolehlivosti soustavy, nelze ji ale vydávat za schválený plán.
Hlavní závěr je jednoduchý: jihokorejská strategie pro AI a polovodiče se zároveň stala strategií pro elektroenergetiku. Dvanáctý plán bude muset rozhodnout nejen o tom, kolik elektřiny země potřebuje, ale také kde vzniknou stabilní zdroje, obnovitelná výroba, přenosová infrastruktura a flexibilita systému — a zda výsledná mezera odůvodní další jadernou kapacitu.