Fico zpochybnil ochotu Slovenska zapojit se do obrany NATO podle článku 5

Robert Fico prohlásil, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu „kvůli nějakému článku 5“ NATO, a že jako premiér udělá vše pro to, aby tomu zabránil. Zároveň zdůraznil, že Slovensko si svého členství v Alianci a spolupráce v ní váží. 213

Co Fico říkal o článku 5

Před plánovanou cestou na Ukrajinu Fico zpochybnil představu aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy. Argumentoval tím, že by Slovensko v takové situaci nemuselo vědět, proti komu by bojovalo, proč by bojovalo a k jakému účelu. 1

Článek 5 je základním principem kolektivní obrany NATO: ozbrojený útok na jednoho spojence je považován za útok na všechny. Neznamená však automaticky jedinou, předem danou vojenskou reakci. Každý spojenec má napadenému státu pomoci krokem, který sám pokládá za nezbytný; mezi takovými kroky může být i použití ozbrojené síly. 13

Fico neoznámil odchod Slovenska z NATO ani nepopsal konkrétní právní odmítnutí případné žádosti podle článku 5. Jeho vyjádření ale veřejně zpochybnilo, nakolik by byl ochoten podpořit zapojení Slovenska do společné reakce při rozsáhlejší eskalaci. 213

Kritika evropské „bojovné“ rétoriky

Podle Fica čelí Evropa hrozbě rozsáhlejšího konfliktu více než kdykoli v průběhu války na Ukrajině. Kritizoval, co označil za hlasitou a bojovnou rétoriku evropských představitelů, a naznačoval, že se hledá záminka pro střet NATO s Ruskem. 614

Zprávy o jeho projevu upozornily, že Rusko nejmenoval agresorem ani zdrojem vojenské hrozby pro Evropu. 214 Tím přesunul důraz od ruského jednání k západní rétorice a podpoře Ukrajiny. Takový výklad odpovídá dlouhodobě vstřícnému postoji vůči Kremlu, kvůli němuž Fico patří mezi nejvýraznější evropské kritiky vojenské pomoci Ukrajině. 9

Proč jsou tato slova pro NATO důležitá

Odstrašení NATO nestojí jen na textu smlouvy, ale také na věrohodnosti politické vůle spojenců. Když předseda vlády členské země zpochybňuje, zda by se jeho stát měl nechat vtáhnout do krize kolektivní obrany, může to tuto věrohodnost oslabovat.

Debata přichází v době rostoucích obav z ruských hybridních operací. Podle nedávných zpráv zesilují sabotáže, kybernetické útoky a hrozby proti kritické infrastruktuře na území NATO. Evropské a alianční instituce diskutují o odpovědi i o tom, zda by souhrn hybridních útoků mohl za určitých okolností vést k úvahám o článku 5. 3 Euronews současně informoval, že představitelé v Evropě vnímají ruské hybridní útoky jako stále nebezpečnější a fyzičtější. 8

Bezprostředním dopadem Ficových výroků není prokázaná změna smluvního postavení Slovenska. Politicky ale zvyšují nejistotu, jak spolehlivě by se Bratislava postavila po bok spojenců při vážné eskalaci.

Summit Karpatské osmičky: absence bez prokázané souvislosti

Ficova slova časově souzněla se zahájením prvního summitu Karpatské osmičky v Bukovelu na západě Ukrajiny, který se konal od 18. do 20. září. Regionální formát spojuje Ukrajinu, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Česko, Rakousko, Maďarsko a Srbsko; zaměřuje se na bezpečnost, energetiku, logistiku a přeshraniční hospodářskou spolupráci. 21

Polský premiér Donald Tusk předem uvedl, že se chce s Ficem během návštěvy Ukrajiny setkat a jednat mimo jiné o sankcích vůči Rusku. 33 Fico ale na zahájení summitu nedorazil a Slovensko mělo podle zpráv zastupovat na nižší diplomatické úrovni. 19 Některá média jako možný důvod zrušení cesty uváděla nemoc. 18

Dostupné informace nedokládají, že Ficovy výroky o článku 5 byly příčinou jeho absence. Epizoda však zvýraznila širší rozpor: zatímco regionální spolupráce v oblasti bezpečnosti a podpory Ukrajiny pokračuje, premiér členského státu NATO otevřeně zpochybňuje logiku zatažení své země do kolektivní obrany.