Trump nařídil výrazně omezit cvičení USA a Jižní Koreje

Ulchi Freedom Shield bylo naplánováno na 17.–27. srpna. Cvičení se mělo účastnit zhruba 18 000 jihokorejských vojáků a jeho scénáře měly reagovat na měnící se bezpečnostní hrozby — mimo jiné útoky dronů, narušování signálu GPS a kybernetické útoky.

Soul uvedl, že cvičení bude pokračovat podle plánu

Jihokorejské ministerstvo obrany v reakci na Trumpovo oznámení uvedlo, že společné cvičení bude „pokračovat podle předchozího oznámení a harmonogramu“. Zůstalo však nejasné, jak přesně americký příkaz ovlivní účast Spojených států nebo celkový rozsah manévrů.

Načasování oznámení vneslo nejistotu do cvičení, které Soul a Washington připravovaly jako reakci na vojenské schopnosti Severní Koreje a zhoršující se vztahy mezi oběma Korejemi. Dostupné informace v době oznámení nepotvrzovaly, že by samotné cvičení bylo zrušeno.

Cvičení připravovala jihokorejská vláda prezidenta I Če-mjonga v době rostoucího napětí na Korejském poloostrově. Dostupné zprávy však neuváděly, že by Soul v návaznosti na Trumpův příkaz oznámil podrobnou změnu svého postoje.

Pchjongjang manévry odsoudil ještě před Trumpovým oznámením

Severní Korea reagovala na plánované cvičení ostře už před Trumpovým rozhodnutím. Její státní média označila letošní manévry za provokativnější než předchozí ročník a tvrdila, že vojenská spolupráce Spojených států, Japonska a Jižní Koreje se mění v „jadernou alianci“. Pchjongjang zároveň uvedl, že na podle něj vyšší úroveň hrozby odpoví posílením svého odstrašení.

V období před zahájením cvičení Severní Korea rovněž odpálila balistickou raketu. Podle agentury Reuters 12. srpna zamířila jedna střela do moře u východního pobřeží Korejského poloostrova.

Tato posloupnost událostí ukázala dva zcela odlišné pohledy na smysl manévrů: Soul a Washington je popisovaly jako obrannou přípravu, zatímco Pchjongjang je vnímal jako provokaci a nácvik agrese.

Diplomatický kalkul za Trumpovým rozhodnutím

Trump své veřejné vysvětlení postavil na třech pilířích: finanční nákladnosti cvičení, přesvědčení, že vysílají Severní Koreji špatný signál, a jeho osobním vztahu s Kim Čong-unem. Z jeho příspěvku vyplývalo, že omezení manévrů by mohlo pomoci zachovat nebo znovu otevřít diplomatický kanál s Pchjongjangem. Jihokorejská a korejská média rozhodnutí podobně popisovala jako možný smířlivý krok vůči Severní Koreji.

Trump zároveň své rozhodnutí propojil s tím, že Soul odmítl podpořit americké kroky týkající se Íránu. Oznámení tak nebylo pouze technickou úpravou vojenského výcviku, ale také signálem frustrace vůči spojenci kvůli samostatnému sporu v zahraniční politice.

Dostupné zprávy k 17. srpnu nepotvrzovaly, že by Kim Čong-un souhlasil s novými jednáními nebo nabídl Spojeným státům vzájemný ústupek. Jistým výsledkem proto zůstával pouze americký příkaz ke zmenšení cvičení — nikoli hotový diplomatický průlom.

Závěr

Donald Trump nařídil výrazně omezit americkou účast na cvičení Ulchi Freedom Shield, nikoli ho úplně zrušit. Manévry byly naplánovány na 17.–27. srpna, mělo se jich účastnit přibližně 18 000 jihokorejských vojáků a zahrnovaly scénáře s drony, rušením GPS a kybernetickými útoky. Jižní Korea uvedla, že cvičení bude pokračovat podle oznámeného harmonogramu, zatímco Severní Korea ho odsoudila a pohrozila posílením jaderného odstrašení.

Trump rozhodnutí zdůvodnil úsporami, nespokojeností s postojem Jižní Koreje k Íránu a snahou neprovokovat Kim Čong-una. V době oznámení však nebylo jasné, zda tento signál přinese ze strany Pchjongjangu jakoukoli diplomatickou reakci.