Jeho doporučení bylo konkrétní: studenti by se měli snažit získat alespoň dva roky relevantní praxe prostřednictvím stáží v oboru, do kterého chtějí vstoupit.

Neznamená to, že každý absolvent musí postupovat podle stejného scénáře. Pod tlakem je ale tradiční představa, že člověk nejprve získá vzdělání a teprve potom bude postupně sbírat zkušenosti přímo v zaměstnání. Software totiž dokáže vykonávat část rutinní práce, která dříve představovala první příčku kariérního žebříčku.

Lidské schopnosti mohou rozhodnout o přijetí

Ng vyzdvihl vedení lidí, komunikaci, schopnost přizpůsobit se změnám a ochotu se průběžně učit. Právě tyto vlastnosti mohou podle něj kandidáta odlišit na pracovním trhu ovlivněném AI. Singtel podle jeho slov klade menší důraz na čistě lineární životopis a více sleduje schopnosti a zkušenosti, které člověk postupně získal.

Mění se tím i otázka, kterou si zaměstnavatelé při náboru kladou. Nejde jen o to, kde kandidát začínal nebo zda jeho kariéra přesně kopírovala obvyklé pořadí. Důležité je také, zda umí spolupracovat, reagovat na změny, převzít odpovědnost a dál se rozvíjet s tím, jak se proměňuje jeho práce.

Stejný princip platí i mimo nábor absolventů. Pracovník, který si průběžně doplňuje kvalifikaci, může zůstat cenný i při proměně pracovních rolí. Naopak člověk s tradičnější kariérou může zaostat, pokud se novým dovednostem odmítá učit. Poselství panelu se proto netýkalo konkrétního věku ani jediného typu vzdělání, ale dlouhodobé adaptability.

Univerzity musí ukázat víc než znalosti

Lily Kong, prezidentka Singapore Management University, uvedla, že univerzity by se měly posunout od pouhého předávání znalostí k cílenému rozvoji lidských vlastností, které zaměstnavatelé potřebují. Mimoškolní aktivity, komunitní služba a mezinárodní zkušenost dávají studentům příležitost procvičit si vedení, komunikaci a spolupráci v situacích, které nelze snadno převést na výsledek zkoušky.

Univerzity zároveň potřebují způsoby, jak tyto zkušenosti srozumitelně představit zaměstnavatelům. Kong poukázala na záznam o mimoškolním rozvoji studentů na SMU, zavedený v roce 2025. Ten má vedle akademických výsledků zachytit také vlastnosti a schopnosti, které si studenti během studia osvojili.

Praktická zkušenost se tak stává něčím víc než jednou položkou v životopise. Silný profil absolventa může spojovat odborné znalosti, důkaz o jejich využití v praxi a konkrétní příklady spolupráce s lidmi či zvládání neznámého prostředí.

Rekvalifikace nesmí skončit dnem nástupu do práce

Jeffrey Siow, úřadující ministr dopravy a zároveň státní ministr financí, řekl, že Singapur se musí odklonit od modelu, který spoléhá především na přípravu před nástupem do zaměstnání. Místo toho by měl podporovat rekvalifikaci a další vzdělávání po celý pracovní život. Tuto změnu spojil se snahou vyhnout se „růstu bez pracovních míst“, zároveň ale připustil, že technologické změny pravděpodobně povedou k častějšímu střídání zaměstnání.

Odpovědnost proto leží na celém pracovním trhu. Studenti potřebují příležitosti k získání praxe ještě před promocí. Univerzity musí rozvíjet a dokládat přenositelné schopnosti. Zaměstnavatelé by měli vytvářet cesty k učení přímo na pracovišti a veřejná politika má lidem pomáhat přecházet do nových rolí, když se jejich dosavadní práce změní.

Oficiální popis diskuse problém formuloval podobně: počet příležitostí pro začátečníky se zmenšuje, pozice pro pracovníky uprostřed kariéry se vyvíjejí a roste riziko ztráty dovedností. Řešením má být společný postup, který zajistí, aby budoucnost práce s AI byla nejen efektivní, ale také smysluplná a inkluzivní.

Flexibilita může být důležitější než jediný kariérní plán

Siow studentům doporučil, aby se příliš neupínali k jediné kariérní dráze. Dovednosti, které byly vysoce ceněné ještě před několika lety, se mohou rychle měnit, takže najít jednu „bezpečnou“ cestu pracovním životem je stále obtížnější.

Jeho výhled však zůstal optimistický. Pokud si Singapur udrží prosperující ekonomiku a silný vzdělávací systém, lidé, kteří během života změní směr, mohou podle něj najít více příležitostí, nikoli méně. Ubývat sice mohou tradiční cesty, které na začátku vypadají jako bezpečná volba, ale zároveň mohou vznikat nové možnosti.

Praktické poučení pro absolventy zní: budujte si portfolio zkušeností a nečekejte na jednu dokonalou první práci. Zaměstnavatelé by měli vedle dosavadní praxe posuzovat i potenciál a schopnost učit se. Univerzity pak musí lidský rozvoj a celoživotní adaptabilitu vnímat jako hlavní výsledek vzdělávání, nikoli jako volitelný doplněk.

AI může ztížit dosažení první příčky kariérního žebříčku. Širší poselství panelu ale znělo, že Singapur může nové příležitosti stále vytvářet — pokud budou lidé připraveni průběžně se posouvat, učit a měnit spolu s tím, jak se mění samotný žebříček.

Jeho doporučení bylo konkrétní: studenti by se měli snažit získat alespoň dva roky relevantní praxe prostřednictvím stáží v oboru, do kterého chtějí vstoupit.

Neznamená to, že každý absolvent musí postupovat podle stejného scénáře. Pod tlakem je ale tradiční představa, že člověk nejprve získá vzdělání a teprve potom bude postupně sbírat zkušenosti přímo v zaměstnání. Software totiž dokáže vykonávat část rutinní práce, která dříve představovala první příčku kariérního žebříčku.

Lidské schopnosti mohou rozhodnout o přijetí

Ng vyzdvihl vedení lidí, komunikaci, schopnost přizpůsobit se změnám a ochotu se průběžně učit. Právě tyto vlastnosti mohou podle něj kandidáta odlišit na pracovním trhu ovlivněném AI. Singtel podle jeho slov klade menší důraz na čistě lineární životopis a více sleduje schopnosti a zkušenosti, které člověk postupně získal.

Mění se tím i otázka, kterou si zaměstnavatelé při náboru kladou. Nejde jen o to, kde kandidát začínal nebo zda jeho kariéra přesně kopírovala obvyklé pořadí. Důležité je také, zda umí spolupracovat, reagovat na změny, převzít odpovědnost a dál se rozvíjet s tím, jak se proměňuje jeho práce.

Stejný princip platí i mimo nábor absolventů. Pracovník, který si průběžně doplňuje kvalifikaci, může zůstat cenný i při proměně pracovních rolí. Naopak člověk s tradičnější kariérou může zaostat, pokud se novým dovednostem odmítá učit. Poselství panelu se proto netýkalo konkrétního věku ani jediného typu vzdělání, ale dlouhodobé adaptability.

Univerzity musí ukázat víc než znalosti

Lily Kong, prezidentka Singapore Management University, uvedla, že univerzity by se měly posunout od pouhého předávání znalostí k cílenému rozvoji lidských vlastností, které zaměstnavatelé potřebují. Mimoškolní aktivity, komunitní služba a mezinárodní zkušenost dávají studentům příležitost procvičit si vedení, komunikaci a spolupráci v situacích, které nelze snadno převést na výsledek zkoušky.

Univerzity zároveň potřebují způsoby, jak tyto zkušenosti srozumitelně představit zaměstnavatelům. Kong poukázala na záznam o mimoškolním rozvoji studentů na SMU, zavedený v roce 2025. Ten má vedle akademických výsledků zachytit také vlastnosti a schopnosti, které si studenti během studia osvojili.

Praktická zkušenost se tak stává něčím víc než jednou položkou v životopise. Silný profil absolventa může spojovat odborné znalosti, důkaz o jejich využití v praxi a konkrétní příklady spolupráce s lidmi či zvládání neznámého prostředí.

Rekvalifikace nesmí skončit dnem nástupu do práce

Jeffrey Siow, úřadující ministr dopravy a zároveň státní ministr financí, řekl, že Singapur se musí odklonit od modelu, který spoléhá především na přípravu před nástupem do zaměstnání. Místo toho by měl podporovat rekvalifikaci a další vzdělávání po celý pracovní život. Tuto změnu spojil se snahou vyhnout se „růstu bez pracovních míst“, zároveň ale připustil, že technologické změny pravděpodobně povedou k častějšímu střídání zaměstnání.

Odpovědnost proto leží na celém pracovním trhu. Studenti potřebují příležitosti k získání praxe ještě před promocí. Univerzity musí rozvíjet a dokládat přenositelné schopnosti. Zaměstnavatelé by měli vytvářet cesty k učení přímo na pracovišti a veřejná politika má lidem pomáhat přecházet do nových rolí, když se jejich dosavadní práce změní.

Oficiální popis diskuse problém formuloval podobně: počet příležitostí pro začátečníky se zmenšuje, pozice pro pracovníky uprostřed kariéry se vyvíjejí a roste riziko ztráty dovedností. Řešením má být společný postup, který zajistí, aby budoucnost práce s AI byla nejen efektivní, ale také smysluplná a inkluzivní.

Flexibilita může být důležitější než jediný kariérní plán

Siow studentům doporučil, aby se příliš neupínali k jediné kariérní dráze. Dovednosti, které byly vysoce ceněné ještě před několika lety, se mohou rychle měnit, takže najít jednu „bezpečnou“ cestu pracovním životem je stále obtížnější.

Jeho výhled však zůstal optimistický. Pokud si Singapur udrží prosperující ekonomiku a silný vzdělávací systém, lidé, kteří během života změní směr, mohou podle něj najít více příležitostí, nikoli méně. Ubývat sice mohou tradiční cesty, které na začátku vypadají jako bezpečná volba, ale zároveň mohou vznikat nové možnosti.

Praktické poučení pro absolventy zní: budujte si portfolio zkušeností a nečekejte na jednu dokonalou první práci. Zaměstnavatelé by měli vedle dosavadní praxe posuzovat i potenciál a schopnost učit se. Univerzity pak musí lidský rozvoj a celoživotní adaptabilitu vnímat jako hlavní výsledek vzdělávání, nikoli jako volitelný doplněk.

AI může ztížit dosažení první příčky kariérního žebříčku. Širší poselství panelu ale znělo, že Singapur může nové příležitosti stále vytvářet — pokud budou lidé připraveni průběžně se posouvat, učit a měnit spolu s tím, jak se mění samotný žebříček.