Zatmění Slunce 12. srpna 2026: Unikátní fotografie z ISS, vzácná dráha totality i Perseidy jako bonus

Co dělá její fotografie výjimečnými

Orbitální fotografie Jessicy Meirové je výjimečná z několika důvodů:

• Pohled z oběžné dráhy: Z výšky zhruba 422 kilometrů vyfotila Měsíční stín pohybující se po planetě – záběr, který není ze země možný .
• Přesné načasování a rychlost: ISS obletí Zemi každých zhruba 90 minut. Zachytit přesný okamžik, kdy stín míjel pod stanicí, vyžadovalo přesné výpočty. Zároveň byl přelet ISS nad Sluncem vyfocen i ze země, což potvrdilo, že posádka byla ve správný čas na správném místě .
• Více úhlů pohledu: Zatímco posádka ISS dokumentovala zatmění shora, pozemní týmy ho zachytily ze Země – vzniklo tak vzácné srovnání obou perspektiv .

Jak Joel Kowsky zdokumentoval událost ze země

Fotograf NASA Joel Kowsky se postavil do Hodgdonu ve státě Maine (USA) a pořídil tam působivý snímek ISS přelétající přes částečně zakryté Slunce . Na fotografii je Slunce částečně schované za mraky a Měsícem během částečného zatmění. ISS je vidět jako malá tmavá silueta, která se pohybuje rychlostí zhruba osm kilometrů za sekundu .

Tenhle typ focení je extrémně náročný. ISS přelétne přes sluneční disk za méně než vteřinu – fotograf musí přesně načasovat spoušť a zároveň brát v úvahu průběh zatmění i dráhu stanice . Kowskyho fotka zachytila stanici se sedmičlennou posádkou – kromě Meirové také Anila Menona, Jacka Hathawaye, astronautku ESA Sophie Adenotovou a kosmonauty Roskosmosu Pjotra Dubrova, Andreje Fedjajeva a Annu Kikinovou – jak se řítí po obloze .

Dráha totality napříč Zemí

Pás totality pro zatmění 12. srpna 2026 vedl v tomto pořadí :

1. Daleká severní Sibiř (Rusko) – Umbra se poprvé dotkla Země u Chatangského zálivu na arktickém pobřeží kolem 17:00 UTC .
2. Severní ledový oceán / blízko severního pólu – Stín se hnal na sever a prošel poblíž severního pólu .
3. Východní Grónsko – Pás totality přešel přes východní část ostrova .
4. Island – Západní část Islandu zažila totality, i když jen na krátkou dobu (zhruba 1–2 minuty) .
5. Severní Atlantský oceán – Bod největšího zatmění nastal v Dánském průlivu západně od Islandu, kde totality trvala až 2 minuty a 18 sekund a pás stínu byl nejširší (asi 294 km) .
6. Severní Španělsko – Totality přešla přes Španělsko od západu na východ, překonala města jako La Coruña, León, Zaragoza a Palma. Bylo vidět jako tzv. „západní zatmění“ .
7. Severovýchodní Portugalsko – Malý kousek Portugalska ležel také v pásu totality .
8. Západní Středomoří – Stín opustil Zemi při západu slunce .

Bylo to první úplné zatmění Slunce viditelné z pevninské západní Evropy od roku 1999 .

Významné nebeské úkazy ve stejný den

Zatmění 12. srpna se shodovalo s dalšími dvěma událostmi, všechny připadly na stejné datum :

• Novoluní – K zatmění došlo přesně v den novoluní, což je nutná podmínka pro jakékoli zatmění Slunce .
• Vrchol roje Perseid – Meteorický roj Perseid vyvrcholil v noci z 12. na 13. srpna, jen několik hodin po úplném zatmění . Protože novoluní přináší nejtmavší možnou oblohu, podmínky pro pozorování Perseid byly označeny za nejlepší za posledních deset let – žádné měsíční světlo nevybledlo slabší meteory .
• Vzácná kombinace – Mít úplné zatmění během dne a vrchol velkého meteorického roje tu samou noc byla náhodná, ale velmi neobvyklá kombinace . Odborníci zdůraznili, že oba jevy nejsou astronomicky propojené – zatmění nastávají asi dvakrát ročně, Perseidy se vracejí každý rok v polovině srpna – ale dohromady vytvořily to, co někteří nazvali „nejpodivnějším dnem na obloze“ pro astronomy .

Díky této shodě mohli pozorovatelé na správných místech zažít úplné zatmění Slunce při západu slunce a hned poté tmavou oblohu s Perseidami – kombinace, která se v dohledné době nebude opakovat .