Varování JPMorgan pro rok 2027: Jak se mohou spojit Hormuz, hnojiva a El Niño

JPMorgan ve zprávě Food Security Is National Security: A Compounding Storm popisuje možný šok, při němž by se několik rizik objevilo současně. Tým vedený hlavní globální ekonomkou banky Norou Szentivanyi předpokládá, že globální potravinová inflace by v podmíněném scénáři mohla vzrůst z 2,8 % v první polovině roku 2026 na přibližně 5 % v první polovině roku 2027. Stalo by se tak v případě, že se výpadky energií a hnojiv zesílí v důsledku potenciálně historicky silného jevu El Niño.

Nejde o předpověď, že celosvětový nedostatek potravin je nevyhnutelný. Klíčové je načasování: pokud se hnojiva přestanou dodávat v době setí nebo během důležitého aplikačního okna, může to ovlivnit úrodu měsíce předtím, než se plný dopad projeví v cenách v obchodech.

Pět „W“, která se mohou násobit

JPMorgan riziko shrnuje pomocí pěti anglických slov začínajících na písmeno W: war, weather, warehousing, water a waste — tedy válka, počasí, skladování, voda a plýtvání. V nejbližším období banka upozorňuje především na kombinaci narušení lodní dopravy v okolí Hormuzského průlivu a možnosti mimořádně silného jevu El Niño. Společně by tyto šoky mohly snížit zemědělskou produkci a udržet tlak na ceny potravin i v roce 2027.

Podle širšího argumentu zprávy se od období pandemie covidu-19 opakovaly různé otřesy, které oslabily odolnost zemědělství, zásob i logistických sítí. Nový výpadek by proto nezasáhl zcela běžný dodavatelský řetězec, ale systém, který už absorboval několik po sobě jdoucích krizí.

Jak se problém v Hormuzském průlivu může promítnout do cen potravin

Výroba dusíkatých hnojiv je silně závislá na zemním plynu. Trh s hnojivy proto reaguje nejen na fyzické přerušení dodávek, ale také na růst cen energií. Blízký východ je významným vývozcem močoviny a amoniaku; podle související analýzy JPMorgan odtud pochází přibližně 42 % světového vývozu močoviny a 27 % vývozu amoniaku.

Při narušení lodních tras nebo výrobních provozů může řetězec vypadat takto:

1. Konflikt naruší dopravu a výrobu. Náklady na přepravu hnojiv a energetických surovin vzrostou nebo se dodávky zpozdí.
2. Zdraží zemní plyn, ropa a nafta. To se promítne do výroby hnojiv, provozu zemědělské techniky, zavlažování, dopravy i distribuce potravin.
3. Zemědělci čelí dražším nebo opožděným dodávkám. Někteří mohou omezit aplikaci hnojiv či odložit nákupy, zejména pokud už mají nízké marže.
4. Výnosy plodin se dostanou pod tlak. Pokud hnojivo chybí v klíčové fázi pěstebního cyklu, pozdější obnovení dopravy nemusí ztracenou produkci dané sezony napravit.
5. Ceny potravin reagují se zpožděním. Inflační dopad se může projevit až dlouho po prvotním šoku v energetice nebo přepravě.

Údaje citované Světovou bankou ukazují, jak rychle mohou ceny hnojiv reagovat: cena dusíkaté močoviny v dubnu překročila 850 dolarů za metrickou tunu, což představovalo nárůst o 80 % oproti únoru. Důvodem byly výpadky dodávek spojené s Hormuzským průlivem. Zpráva OSN zároveň popsala prudký pokles regionálního vývozu, včetně 95% propadu vývozu zkapalněného zemního plynu, 83% poklesu vývozu močoviny a 75% poklesu vývozu amoniaku.

Tato čísla popisují nahlášené výpadky a cenové pohyby. Sama o sobě však nedokazují, o kolik přesně by musely klesnout světové výnosy. Hlavní riziko spočívá v tom, že dočasný logistický problém přeroste v problém výrobní — například pokud se překryje s termíny setí a s omezenými možnostmi nahradit chybějící dodávky.

Proč záleží na délce oprav

Dodávky hnojiv se nemusí vrátit k normálu okamžitě po uklidnění konfliktu nebo otevření dopravní trasy. JPMorgan odhaduje, že obnovení poškozené výroby hnojiv na plnou kapacitu může trvat jeden až čtyři roky. U některých zařízení na zemní plyn může oprava včetně poškození těžebních vrtů zabrat tři až pět let.

Neznamená to, že nedostatek musí trvat po celou tuto dobu. Ukazuje to však, že krátké přerušení může mít dlouhodobější následky, pokud poškozené továrny, nedostatek vstupního plynu a narušený obchod zabrání rychlému obnovení nabídky. Zemědělský kalendář problém ještě zvyšuje: zmeškaná dodávka v době setí nebo aplikace hnojiv může být mnohem ničivější než stejné zpoždění mimo hlavní sezonu.

Co do scénáře přidává El Niño

El Niño představuje klimatickou část teze o „složeném šoku“. Silná epizoda může změnit počasí v důležitých zemědělských regionech, snížit výnosy nebo zvýšit cenovou volatilitu plodin, které už zatěžují dražší hnojiva, paliva a doprava. JPMorgan a média shrnující její analýzu varují, že tato kombinace by mohla udržet potravinovou inflaci na zvýšené úrovni v první polovině roku 2027.

Dostupné podklady však samostatně neobsahují přesné znění aktuálního upozornění amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), pravděpodobnost „super“ El Niño ani pravděpodobnost, že by tento jev přetrval do roku 2027. Takto přesné pravděpodobnosti proto nelze z předložených důkazů ověřit.

Podložená je především vzájemná interakce obou rizik: klimatický šok může snížit nabídku právě ve chvíli, kdy energetický a hnojivový šok zdražuje výrobu i přepravu potravin. Tato kombinace je inflačně silnější než každý z těchto faktorů posuzovaný samostatně. Jeden z dodaných materiálů připisuje kombinovanému scénáři energií a El Niño dodatečný dopad přibližně 1,5 procentního bodu na potravinový index spotřebitelských cen. Jde však o scénář uváděný JPMorgan, nikoli o nezávisle potvrzený výsledek.

Které země mohou tlak pocítit nejdříve?

JPMorgan považuje za zvlášť ohrožené rozvíjející se trhy. Potraviny v nich obvykle představují větší část výdajů domácností a zemědělská produkce může být citlivější na počasí i na dovážené vstupy. V dostupných zprávách se jako zranitelné uvádějí Indie, Brazílie a Indonésie.

Nejde o předpověď, že každá z těchto zemí zažije potravinovou krizi. Riziko se týká především těchto kanálů:

• vyšší ceny dovážených hnojiv a paliv;
• ztráty způsobené nepříznivým počasím u klíčových plodin;
• tlak na rozpočty domácností při růstu cen potravin;
• případná vývozní omezení, pokud vlády upřednostní zásobování domácího trhu.

Dostupné výňatky podporují obecné hodnocení zranitelnosti, neposkytují však úplnou a nezávisle ověřenou prognózu pro jednotlivé země.

Je potravinová krize během šesti až dvanácti měsíců jistá?

Ne. JPMorgan popisuje riziko, které by se mohlo během přibližně příštího roku zvyšovat a výrazněji projevit v roce 2027. Zpráva nedokládá, že globální nedostatek potravin je již nevyhnutelný.

První šok mohou zmírnit stávající zásoby obilí a národní či regionální potravinové rezervy. Zásoby ale dokážou ceny tlumit jen do chvíle, než se vyčerpají nebo než se zkomplikuje obchod. Dlouhodobý nedostatek hnojiv, vysoké ceny paliv, vývozní omezení, slabá úroda nebo vleklý konflikt mohou tyto rezervy postupně zmenšovat.

Právě proto zpráva zdůrazňuje souběh dopadů, nikoli jediný spouštěč. Otevření lodní trasy může odstranit jedno úzké hrdlo, ale nemusí okamžitě opravit poškozené továrny, nahradit zmeškanou aplikaci hnojiv ani napravit špatnou úrodu.

Co důkazy potvrzují — a co nikoli

Nejsilnější podklady podporují čtyři závěry:

• JPMorgan vidí podmíněnou cestu od potravinové inflace ve výši 2,8 % v první polovině roku 2026 k přibližně 5 % v první polovině roku 2027.
• Výpadky spojené s Hormuzským průlivem ovlivnily dodavatelské řetězce energií a hnojiv a ceny dusíkatých hnojiv prudce vzrostly.
• Obnova infrastruktury pro výrobu hnojiv a zemního plynu může trvat podstatně déle než obnovení lodní dopravy.
• Silné El Niño by k již zatíženému zemědělskému systému přidalo klimatický šok, přesná pravděpodobnost tohoto jevu i jeho inflační dopad však v dodaných materiálech zůstávají nejisté.

Dostupné důkazy naopak nepotvrzují konkrétní růst čínských zemědělských akcií, například společností Qiule Seed, Shennong Seed nebo Jinjian Rice. Stejně tak nelze z tohoto souboru nezávisle ověřit všechny detailní údaje o regionálních podílech na vývozu hnojiv, kalendáři aplikace hnojiv nebo pravděpodobnostech uváděných NOAA.

Praktický závěr je proto užší — a užitečnější — než titulek o „globální potravinové krizi“. JPMorgan varuje, že válka, energie, hnojiva, doprava a počasí se mohou navzájem posilovat, zvyšovat potravinovou inflaci a oslabovat úrodu až do roku 2027. Výsledek bude záviset na délce výpadků, rychlosti náhradních dodávek a na tom, zda zásoby dokážou šok překlenout před dalšími cykly setí a sklizně.