Meloniová: Ruské provokace ukazují nervozitu Kremlu

Giorgia Meloniová vykládá opakované ruské provokace v Evropě nikoli jako projev síly, ale jako známku „jistého druhu nervozity“ v Kremlu. Podle italské premiérky má Moskva odvádět pozornost od války na Ukrajině, která se nevyvíjí podle jejích představ. Zároveň zdůraznila, že italská podpora Kyjevu se „nikdy nezachvěla“. 14

Podpora Ukrajiny zůstává podle Říma neměnná

Meloniová 16. září spojila věrohodnost Itálie s konzistentním postojem. Pokud chce země hrát významnou roli, musí podle ní držet jasnou linii vůči Ukrajině — a tu Řím po celou dobu konfliktu zachovává. 14

Kritiku vyvolalo setkání místopředsedy vlády Mattea Salviniho s ruským velvyslancem v Miláně. Premiérka uvedla, že šlo původně o schůzku týkající se firem působících v Rusku. Připomněla také, že nikdy neplatil absolutní zákaz obchodování s Ruskem. 15

Neznamená to však změnu zahraniční politiky. Obchodní aktivity se musejí řídit platnými sankcemi, zatímco politická podpora Itálie pro Ukrajinu podle Meloniové zůstává beze změny. 1215

Vojenská pomoc schválená do roku 2026

Italský kabinet v prosinci 2025 schválil dekret, který umožňuje pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině i v roce 2026. Týká se převodů vojenských vozidel, materiálu a vybavení; konkrétní obsah jednotlivých dodávek nemusí být veřejný. 17

V srpnu a září se objevily informace o možném novém balíčku v hodnotě přibližně 3 miliardy eur. Ten by mohl zahrnovat baterie protivzdušné obrany SAMP/T NG, střely Aster 30 a radary dlouhého dosahu. Tyto podrobnosti ale nebyly formálně potvrzeny: ministr obrany Guido Crosetto 26. srpna řekl, že údajný třináctý balíček nebyl přijat jako oficiální akt. 1823

Podstatný rozdíl tedy spočívá mezi platným oprávněním pokračovat v pomoci během roku 2026 a dosud neformalizovanými parametry případného nového balíčku.

Dron nad Litvou: rychlá reakce NATO, opatrnost při určení původu

Dne 15. září sestřelila italská stíhačka nasazená v misi NATO dron, který do litevského vzdušného prostoru přiletěl z Běloruska. Crosetto prohlásil, že stroj „s největší pravděpodobností“ pocházel z Ruska, litevské úřady však nadále zkoumaly trosky. 33

Incident ukázal praktickou stránku mise NATO pro ochranu vzdušného prostoru v Pobaltí: narušení bylo zachyceno a dron zneškodněn. Sám o sobě ale ještě nepředstavuje konečný veřejný forenzní závěr o původu stroje; ten zůstával předmětem vyšetřování. 3337

Lipsko jako součást širšího vzorce

V případě Lipska německá vláda dospěla k jednoznačnějšímu závěru. Berlín připsal Rusku odpovědnost za pokus o útok výbušným dronem na letiště Lipsko/Halle ze 4. srpna. Podle německých představitelů odpovídaly konfigurace dronu, použité součástky i výbušniny postupům známým z jiných ruských hybridních operací. Rusko odpovědnost odmítá. 64

Představitelé EU incident nevnímali jen jako izolovaný problém bezpečnosti letiště. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Lipsko za „novou eskalaci na území Evropské unie přímo připsanou Rusku“; EU i NATO signalizovaly tvrdší reakci. 4

Proč Evropa mluví o hybridní válce

Litevský a lipský případ ukazují, proč evropské vlády stále častěji zařazují narušení vzdušného prostoru, podezření na sabotáž i hrozby pro dopravní nebo vojensky významnou infrastrukturu do rámce hybridní války. Takové kroky mohou testovat připravenost, vyvolávat nejistotu a zatěžovat soudržnost spojenců, aniž by bezprostředně přerostly v otevřený konvenční konflikt.

Účinná reakce stojí na spolehlivém určení odpovědnosti. V praxi to znamená posilovat protivzdušnou a protidronovou obranu, chránit kritickou infrastrukturu, sdílet informace mezi spojenci a tam, kde důkazy odpovědnost prokážou, koordinovat diplomatická či ekonomická opatření. Německé veřejné připsání odpovědnosti v Lipsku a rychlý zásah NATO nad Litvou představují dvě související části tohoto přístupu: co nejpřesněji zjistit fakta a zároveň umět okamžitě reagovat na bezprostřední hrozbu. 433