Pezeshkian přiznal potíže v kontaktu s nejvyšším vůdcem Íránu

Chameneí, kterému je 56 let, se od svého jmenování nejvyšším vůdcem veřejně neobjevil. Do funkce nastoupil po smrti svého otce, ajatolláha Alího Chameneího, jenž zahynul při americko-izraelském leteckém útoku . Mojtaba Chameneí byl podle dostupných zpráv při stejném útoku zraněn .

Další zprávy uvádějí, že nový nejvyšší vůdce komunikuje pouze prostřednictvím písemných prohlášení a ručně psaných vzkazů. Íránský režim podle nich dosud nezveřejnil žádnou zvukovou nahrávku jeho hlasu . Vyšetřování serveru Iran International také informovalo, že jediné známé osobní setkání Pezeškijána s Chameneím se uskutečnilo na zadním sedadle automobilu .

Je však důležité oddělit ověřené výroky prezidenta od informací z jiných zdrojů. Pezeškiján v rozhovoru neuvedl podrobnosti o Chameneího zdravotním stavu ani nepotvrdil zprávy o těžkých popáleninách v obličeji či zranění nohou. Tyto informace pocházejí z investigativních zpráv médií jako Iran International, Reuters a Jerusalem Post .

Dohoda s USA odhalila rozdělené vedení

Pezeškiján zároveň popsal, jak Írán rozhodoval o červnovém memorandu o porozumění se Spojenými státy. Pro jeho schválení hlasovalo 12 ze 13 členů Nejvyšší rady národní bezpečnosti .

Chameneí podle prezidenta nejprve řekl, že s dohodou nesouhlasí. Nakonec ji však schválil poté, co návrh získal drtivou podporu rady . Jeho postoj odpovídá dřívějším zprávám Axiosu a Al-Džazíry, podle nichž nejvyšší vůdce jednání s Washingtonem povolil, přestože měl k memorandu osobně odlišný názor .

V písemném prohlášení zveřejněném v červnu Chameneí uvedl, že měl „v zásadě jiný názor“, ale dohodu přijal kvůli závazku prezidenta a dalších členů rady chránit práva íránského národa a takzvaného odporu . Poměr 12 ku 1 tak představuje neobvykle výrazný institucionální odpor vůči původnímu postoji nejvyššího vůdce .

Írán čelí podle prezidenta nejhorším podmínkám od revoluce

Pezeškiján označil současnou situaci za „jedno z nejtěžších období od islámské revoluce v roce 1979“ . Podle agentury Tasnim, která je napojená na íránská státní média, zmínil zpřísněné sankce, bezpečnostní problémy, ekonomický tlak, sucho a vnucený vojenský konflikt . Jiná média uvádějí, že hovořil také o námořní blokádě a pokračujících bojích v regionu .

Pezeškiján už v dubnu označil pokračování americké námořní blokády za „nesnesitelné“. Na síti X tehdy napsal, že kroky prováděné pod záminkou námořní blokády představují pokračování vojenských operací proti národu, který podle něj doplácí na svůj odpor a nezávislost .

Podle dřívějších zpráv blokáda výrazně omezila schopnost Íránu vyvážet ropu a dovážet nezbytné zboží. Guvernér íránské centrální banky varoval, že země by mohla během několika týdnů čelit nedostatku potravin a léků .

Navzdory pochmurnému hodnocení prezident zdůraznil, že národní jednota podle něj zabránila pokusům o destabilizaci země .

Co zůstává nejasné

Pezeškijánovo vyjádření samo o sobě nepotvrzuje přesnou povahu Chameneího zranění, důvod jeho veřejné nepřítomnosti ani to, proč je s ním obtížné komunikovat. Může jít o zdravotní stav, bezpečnostní opatření, politickou izolaci nebo kombinaci více faktorů, prezident však žádné vysvětlení neposkytl.

Informace o těžkých popáleninách, komunikaci výhradně písemnou formou a setkání v automobilu proto pocházejí z oddělených investigativních zpráv, nikoli přímo z rozhovoru odvysílaného 5. srpna. Jisté je především to, že prezident veřejně přiznal neobvyklé potíže v kontaktu s mužem, který stojí v čele íránského politického systému.