Světový dluh míří ke 100 % HDP. Šéfka MMF varuje před „schodištěm“ krizí

Hlavním varováním šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové na jednání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 v americkém Asheville nebylo, že světová ekonomika ztratila veškerou odolnost. Prostor pro chyby se však podle ní rychle zmenšuje.

Světový veřejný dluh se blíží 100 % globálního HDP, tedy úrovni nad poválečnými rekordy, a po opakovaných krizích zůstává vyšší, aniž by následovala dostatečná fiskální náprava. Podle výhledu MMF by měl dluh vzrůst z těsně pod 94 % HDP v roce 2025 na 100 % v roce 2029. 17

Georgievová proto vyzvala ke koordinovanému balíku opatření: obnovit cenovou stabilitu, dostat dluh na důvěryhodnou klesající trajektorii, zvýšit potenciál ekonomického růstu a současně ochránit výdaje potřebné pro rozvoj. Nejtvrdší dopady pociťují nízkopříjmové země, kde náklady na refinancování a obsluhu dluhu omezují investice do infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání. 4

Proč mluvila o „schodišti“

Metafora popisuje nerovnoměrný vývoj zadlužení. Velký šok způsobí prudký skok veřejného dluhu vzhůru. Když se podmínky zlepší, dluh už ale klesne jen nepatrně, nebo vůbec. Další krize tak přichází z vyšší výchozí úrovně a celková trajektorie připomíná schodiště, nikoli krátkodobý výkyv. 17

Nejde přitom jen o samotný poměr dluhu k HDP. Vyšší potřeba refinancování a rostoucí úrokové platby mohou vytlačovat výdaje, které podporují dlouhodobý růst. Chudší ekonomiky navíc čelí slabšímu externímu financování a poklesu oficiální rozvojové pomoci. 4

Rizika, která mohou tlak na dluh prodloužit

Georgievová upozornila na několik faktorů, jež mohou ozdravování veřejných financí dále zkomplikovat:

• Narušení dodávek energie a lodní dopravy: Problémy s přepravou přes Hormuzský průliv by mohly prodloužit energetický šok a zvýšit náklady na dopravu i paliva.
• Zpomalení poklesu inflace: Pokud se inflace bude k cílovým hodnotám vracet déle, úrokové sazby a výnosy dluhopisů mohou zůstat vyšší po delší dobu. Tím by vzrostly náklady obsluhy dluhu.
• Nejistý dopad umělé inteligence: Umělá inteligence může zvýšit produktivitu, její dopady na rozdělení příjmů i možné důsledky pro finanční stabilitu však zůstávají nejisté.
• Spotřeba elektřiny datovými centry: Rychlý růst poptávky datových center po elektřině může prohloubit omezení na energetických trzích a v infrastruktuře.
• Zimní poptávka: Blížící se zima na severní polokouli může zvýšit energetickou poptávku v době, kdy jsou dodávky i přepravní trasy stále zranitelné. 11

Tato rizika propojují udržitelnost dluhu s inflací, energetickou bezpečností a technologickými změnami. Samotný lepší výhled růstu problém nevyřeší, pokud zůstanou vysoké náklady půjček nebo budou nové šoky pokaždé znamenat trvalý nárůst zadlužení.

Proč jsou nejzranitelnější nízkopříjmové země

Když v rozvinutých ekonomikách rostou výnosy státních dluhopisů, mohou se zvýšit také referenční náklady financování po celém světě. Nízkopříjmové země pak refinancují své závazky dráž právě ve chvíli, kdy slábne zahraniční financování a oficiální rozvojová pomoc.

Výsledkem je menší prostor pro investice do infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání. To může zpomalit růst a zároveň ztížit stabilizaci veřejného dluhu. 4

Výsledné prohlášení G20 podpořilo rychlejší a předvídatelnější řešení dluhových problémů, důslednější provádění společného rámce G20 pro restrukturalizaci dluhu, lepší transparentnost dluhových údajů a koordinovanější postup věřitelů. 1

Spojené státy uvedly, že zkušenosti ze společného rámce — včetně plánované restrukturalizace dluhu Senegalu — by měly pomoci vytvořit rychlejší, transparentnější, uspořádanější a spravedlivější procesy. Prohlášení zdůraznilo také spravedlivé rozdělení nákladů mezi věřitele a třípilířový přístup MMF a Světové banky pro země, v nichž vysoké splátky dluhu vytlačují investice podporující růst. 1

Co MMF navrhuje

Georgievová nevyzvala pouze k plošným škrtům. Podle ní je potřeba spojit ozdravení veřejných financí s opatřeními, která zvýší schopnost ekonomiky růst:

1. Udržet cenovou stabilitu. Kontrola inflace je klíčová, aby dále nerostly úrokové sazby a náklady financování.
2. Připravit důvěryhodnou střednědobou fiskální konsolidaci. Vlády potřebují plány, které dostanou dluh na udržitelnou trajektorii, aniž by krátkodobé škrty byly jediným řešením.
3. Zvýšit produktivitu a potenciální růst. Strukturální reformy, vzdělávání a zavádění nových technologií mohou rozšířit ekonomickou základnu, z níž se dluh splácí.
4. Posílit domácí příjmy. Omezení daňových úniků a uzavření mezer ve výběru daní může vládám zajistit více prostředků bez nadměrné závislosti na zahraničních půjčkách.
5. Prohloubit regionální integraci. Užší ekonomické propojení může podpořit odolnost i růst.
6. Řešit globální nerovnováhy. Přispět musí ekonomiky s přebytky i deficity; další prohlubování vnějších nerovnováh by problém jen odkládalo.

Naléhavost podle MMF zvyšuje také skutečnost, že nadměrné globální nerovnováhy se v roce 2025 rozšířily o 0,7 % světového HDP, což byl největší nárůst za poslední desetiletí. Mezi hlavní přispěvatele patřily dvě největší světové ekonomiky. 11

Dluh jako začarovaný kruh

Varování Georgievové lze shrnout jako zpětnou vazbu: šoky zvyšují dluh, vysoké zadlužení zvyšuje citlivost na růst úroků a menší fiskální prostor vládám ztěžuje investice do produktivity a odolnosti. Tyto investice přitom potřebují k tomu, aby příští šok zvládly lépe.

Řešení proto podle MMF musí postupovat po dvou kolejích. Vedle důvěryhodné opravy veřejných financí je nutné podporovat růst, investovat do produktivity a urychlit restrukturalizaci dluhu v zemích, které už čelí nejtvrdšímu tlaku.

Jednání v Asheville postavilo tuto výzvu vedle energetické nejistoty, inflace, umělé inteligence a globálních nerovnováh. Praktická zkouška teprve přijde: zda vlády dokážou obecnou shodu na udržitelnosti dluhu a růstu proměnit v dřívější fiskální kroky, účinnější koordinaci věřitelů a dostatek investic, aby se dnešní schodiště nestalo zítřejší startovní čárou.