Výsledky zapadají do dlouhodobého plánu IBM. Společnost chce do konce roku 2026 nabídnout první příklady kvantové výhody prostřednictvím procesoru Nighthawk, který má podle plánu pracovat až se třemi moduly po 120 qubitech a obvody o 7 500 hradlech. Do roku 2029 IBM míří k odolnému kvantovému počítači schopnému fungovat s opravou chyb .
Generální ředitel IBM Arvind Krishna v pořadu Mad Money na CNBC 30. července uvedl, že kvantové počítání začne mít „měřitelný dopad“ na tržby i zisk IBM v letech 2028 až 2029 . Do konce 30. let by podle něj mohl celý adresovatelný trh dosáhnout hodnoty kolem jednoho bilionu dolarů .
IBM současně trvá na investičním plánu v objemu přibližně 10 miliard dolarů, přestože její infrastrukturní příjmy v poslední době oslabily. V dopise investorům Krishna zopakoval, že firma směřuje k prvnímu velkému odolnému kvantovému počítači do roku 2029 .
Riziko se týká především algoritmu Shor, který by mohl prolomit podpisový systém ECDSA-256 založený na eliptické křivce secp256k1. Právě tento systém chrání bitcoinové transakce.
Březnová studie Google Quantum AI odhadla, že Shorův algoritmus by mohl řešit problém diskrétního logaritmu na křivce secp256k1 jedním ze dvou způsobů: s nejvýše 1 200 logickými qubity a přibližně 90 miliony Toffoliho hradel, nebo s nejvýše 1 450 logickými qubity a zhruba 70 miliony hradel .
Na supravodivé architektuře s fyzickou chybovostí 10⁻³ by podle těchto odhadů mohly obvody běžet během několika minut s méně než 500 000 fyzickými qubity. To představuje přibližně dvacetinásobné snížení oproti dřívějším odhadům z roku 2019 . Pokud by byla předem připravena první fáze výpočtu, samotný útok by za příznivých podmínek mohl trvat přibližně devět minut .
To ale není totéž jako tvrzení, že je Bitcoin napadnutelný dnes. Nezávislá akademická práce z července 2026 odhaduje potřebu 1 200 až 2 330 logických qubitů, ale uvádí širší rozpětí 0,5 až 320 milionů fyzických qubitů. Zároveň konstatuje, že dnes neexistuje kvantový počítač relevantní pro kryptografický útok; největší předvedená zařízení mají přibližně 1 000 až 1 200 fyzických qubitů .
Riziko není u všech bitcoinů stejné. Zpětně ohrožené jsou především adresy, z nichž už někdy proběhla transakce a jejichž veřejný klíč je proto odhalený. Útočník by teoreticky mohl z veřejného klíče pomocí Shorova algoritmu odvodit soukromý klíč a následně prostředky vyčerpat.
Google uvádí přibližně 6,9 milionu BTC, tedy zhruba 32 procent celkové nabídky, v peněženkách s odhalenými veřejnými klíči . Často citovaný údaj kolem 34 procent nabídky, respektive přibližně 6,8 milionu BTC v hodnotě 437 miliard dolarů, tomuto rizikovému okruhu odpovídá, přesné procento se však v dostupných zdrojích nepodařilo nezávisle potvrdit.
Institucionální reakce přišla 23. července 2026 vznikem Bitcoin Security Consortium. Devět finančních a bitcoinových společností se zavázalo poskytnout během tří let dohromady 15 milionů dolarů na výzkum bezpečnosti Bitcoinu a vývoj open-source nástrojů. Kvantová odolnost patří mezi hlavní priority .
Zakládajícími členy jsou:
Nejde o jeden společný centrální fond. Konsorcium funguje jako koordinační a komunikační mechanismus: každý člen nasměruje vlastní prostředky podle svého uvážení k vývojářům, výzkumníkům nebo organizacím . Samotné konsorcium Bitcoinový protokol neřídí ani za něj nerozhoduje.
Galaxy Digital je v oblasti kvantové připravenosti doložitelně zapojena prostřednictvím členství v Bitcoin Security Consortium. Dostupné podklady však neposkytly dostatek nezávislých důkazů pro potvrzení samostatné iniciativy s názvem Galaxy Digital Bitcoin Quantum Readiness Initiative a konkrétními dalšími parametry .
Totéž platí pro tvrzení o samostatném Independent Advisory Board on Quantum Computing společnosti Coinbase. Kvantové bezpečnostní aktivity Coinbase jsou potvrzené jejím členstvím v konsorciu, samostatná poradní rada s ověřenými podrobnostmi se ale v dostupných zdrojích nepotvrdila .
Největší otevřenou otázkou není jen výkon budoucího kvantového počítače, ale také schopnost sítě včas změnit vlastní kryptografii. Bitcoin v současnosti nemá dohodnutý a aktivovaný postup migrace k postkvantovým podpisům.
Návrh BIP-361, který by zavedl podpisový systém odolný vůči kvantovým útokům, zůstává mezi bitcoinovými vývojáři sporný a na jeho aktivaci nepanuje shoda . Právě tento rozdíl mezi teoretickou hrozbou a praktickým plánem obrany má konsorcium pomoci překlenout.
Kryptograficky relevantní kvantový počítač dnes neexistuje a technologická mezera je stále značná. Rok 2026 však posunul debatu z oblasti vzdálených spekulací blíže k otázce, jak dlouho bude trvat připravit skutečnou obranu.
Hrozba tedy není bezprostřední. Příprava na ni ale může trvat roky — a u decentralizovaného protokolu, který vyžaduje širokou shodu, může být právě migrace pomalejší než samotný technologický pokrok.