IATA šlape na brzdu optimismu ohledně SAF: Růst výroby v roce 2026 prudce zpomaluje

Celosvětový tlak na dekarbonizaci letectví pomocí udržitelného leteckého paliva (SAF) naráží na vážné turbulence. Podle Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) dosáhne produkce SAF v roce 2026 hodnoty 2,4 milionu tun . Přestože jde o nový nominální rekord, tempo růstu prudce zpomalilo a celkový objem zůstává jen nepatrným zlomkem skutečné spotřeby paliva v tomto odvětví. Při očekávaných nákladech 4,3 miliardy dolarů pro aerolinky se ukazuje, že ekonomika je stejně náročná jako logistika, a IATA směřuje obzvláště ostrou kritiku na evropské regulační orgány .

Projekce pro rok 2026: Zpomalující trajektorie

Nejnovější data IATA ukazují, že produkce SAF se zvýší z 1,9 milionu tun v roce 2025 na 2,4 milionu tun v roce 2026 . Tento nárůst o pouhých 0,5 milionu tun představuje výrazné zpomalení oproti skoku o 0,9 milionu tun mezi lety 2024 a 2025, kdy se produkce zdvojnásobila .

Tento skromný objem bude tvořit pouze 0,8 % předpokládané celosvětové spotřeby leteckého paliva, která činí zhruba 321 milionů tun . Stagnace je obzvláště znepokojivá vzhledem k tomu, že globální výrobní kapacita SAF se rozšířila na 9 milionů tun, což znamená, že průmysl využívá méně než třetinu svého dostupného potenciálu .

Produkce v souvislostech: Roky trvající boj

Pro pochopení rozsahu výzvy je užitečné podívat se na historický vývoj. Odvětví začínalo téměř od nuly a snaží se o exponenciální růst, ale nejnovější data ukazují, že křivka se v kritickém okamžiku zplošťuje.

• 2020: 0,04 Mt (<0,01 % leteckého paliva)
• 2021: 0,08 Mt (<0,05 %)
• 2024: 1,0 Mt (~0,3 %)
• 2025: 1,9 Mt (~0,6 %)
• 2026 (projekce): 2,4 Mt (0,8 %)

Od prosince 2025 produkce navzdory dostatečné instalované kapacitě fakticky stagnuje . Tento nesoulad mezi potenciálem a realitou je jádrem frustrace IATA.

Rostoucí náklady na kapku v moři

Finanční zátěž tohoto pomalého navyšování je obrovská. IATA odhaduje, že 2,4 milionu tun SAF navýší v roce 2026 účty leteckých společností za palivo přibližně o 4,3 miliardy dolarů (zhruba 95 miliard korun) . Tento nákladový příplatek je způsoben kombinací faktorů:

• Drahé suroviny a nezralé technologie udržují cenu SAF několikanásobně vyšší oproti konvenčnímu leteckému palivu .
• Nerozvinutá infrastruktura a vysoké počáteční kapitálové náklady nadále odrazují od investic potřebných pro masovou výrobu .
• Složitost regulace a nedostatek harmonizovaných globálních politik vytváří nejistotu a další náklady na dodržování předpisů .

Výsledkem je začarovaný kruh, kdy vysoké náklady potlačují odběratelské smlouvy, což následně brání výrobcům v navyšování produkce a snižování nákladů.

Přímý útok IATA na evropské mandáty pro SAF

Vedení IATA, zejména generální ředitel Willie Walsh, nešetří kritikou vládních politik, o kterých tvrdí, že problém ještě zhoršují. Hlavním terčem je Evropská unie a její mandát ReFuelEU Aviation.

Walsh označil přístup EU za „nákladný, neefektivní a zralý na zneužití“ s argumentem, že uvaluje na letecké společnosti obrovské finanční tresty, aniž by přinášel odpovídající environmentální přínos .

Hlavní výtkou je, že mandáty vytvořily deformaci trhu, kde poplatky za dodržování předpisů zdvojnásobily cenu SAF v Evropě. IATA zjistila, že zatímco tržní cena za jeden milion tun SAF činila 1,2 miliardy dolarů, výrobci a dodavatelé si účtovali dalších 1,7 miliardy dolarů na poplatcích za dodržování předpisů — peníze, které by podle Walshe mohly být použity na snížení milionů tun uhlíkových emisí, kdyby byly vynaloženy na skutečné palivo .

Jádrem kritiky IATA je, že mandáty bez souběžných pobídek na straně nabídky trestají letecké společnosti za nákup paliva, které ještě neexistuje v dostatečném množství. IATA varuje, že jednostranná a technologicky normativní pravidla EU nejenže selhávají v navyšování produkce SAF, ale také aktivně poškozují konkurenceschopnost evropského leteckého sektoru . Místo toho IATA prosazuje politiky, které jsou technologicky neutrální a globálně harmonizované, využívající k budování trhu spíše pobídky než mandáty vytvářející nové náklady .

Čtyřbodový plán IATA pro urychlení rozvoje SAF

Aby prolomila patovou situaci, nastínila IATA koordinovaný soubor čtyř priorit, na které by se měly vlády a průmysl zaměřit :

1. Rozšířit dodávky obnovitelné energie a surovin. Masivní nárůst obnovitelné energie a udržitelné biomasy je nezbytný pro výrobu SAF ve velkém měřítku, se specifickou potřebou upřednostnit tyto zdroje pro obtížně dekarbonizovatelná odvětví, jako je letectví .
2. Otevřít přístup k palivové infrastruktuře. Noví výrobci musí mít nediskriminační přístup ke stávajícím sítím pro míchání, skladování a distribuci, aby mohli svůj produkt efektivně dostat na trh.
3. Odemknout mechanismy financování. Vlády musí snížit riziko u nových závodů na výrobu SAF prostřednictvím úvěrových záruk, grantů a dalších nástrojů, aby přilákaly potřebný soukromý kapitál.
4. Zavést globálně harmonizované politiky založené na pobídkách. IATA naléhá na odklon od roztříštěných mandátů založených na trestech směrem ke konzistentním politikám, které využívají pobídky k podpoře výroby a jsou neutrální, pokud jde o výběr technologií a surovin .

Bez tohoto koordinovaného úsilí, varuje IATA, se bude propast mezi ambicemi na dosažení čisté nuly a realitou v terénu jen dále prohlubovat.