Stejně přísná dodatečná podmínka se na vlastní služby Applu nevztahovala stejným způsobem. Německý úřad proto nezpochybňoval samotnou myšlenku požádat uživatele o souhlas. Zaměřil se na nerovné nastavení celého procesu:
Jádrem sporu tedy nebyla ochrana soukromí jako taková, ale způsob, jakým byla pravidla navržena a na koho se uplatňovala.
Apple přepracuje vyskakovací okno ATT, které se zobrazuje v aplikacích třetích stran. Jeho text, rozvržení i vizuální prvky nesmějí uživatele odrazovat od udělení souhlasu. Výzva pro konkurenční aplikace se má mnohem více přiblížit žádosti, kterou používá Apple u vlastních služeb.
To znamená odstranění formulací, symbolů a dalších designových prvků, které by uživatele nenápadně směrovaly k jedné z nabízených možností.
Vývojáři získají větší volnost při kombinování žádosti Applu o povolení sledování s dalšími souhlasy vyžadovanými předpisy na ochranu osobních údajů. Cílem je omezit zbytečnou „dvojitou překážku“, která dnes může aplikacím třetích stran komplikovat celý proces více než službám Applu.
Apple má změny provést do čtyř měsíců od formálního doručení rozhodnutí. Na dodržování závazků bude po dobu sedmi let dohlížet nezávislý správce.
Přestože případ vedl německý soutěžní úřad, nové závazky se neomezí pouze na německé uživatele. Platit budou v téměř celé Evropské unii.
Dopad tak pocítí vývojáři aplikací i firmy působící v mobilní reklamě napříč Evropou. Způsob zobrazení žádosti totiž může ovlivnit, kolik uživatelů povolí využití dat pro cílenou reklamu a jak snadno mohou vývojáři spojit systémovou výzvu Applu s dalšími informacemi o ochraně soukromí.
Základní povinnost získat souhlas zůstává zachována. Aplikace třetích stran budou i nadále potřebovat svolení uživatele, pokud chtějí provádět příslušné formy sledování napříč různými společnostmi a službami.
Dohoda tedy neruší ochranu soukromí. Mění především podobu a fungování žádosti o souhlas tak, aby Apple nemohl vlastní služby zvýhodňovat a aby výzvy nepůsobily manipulačně.
Německé rozhodnutí zapadá do širšího evropského sporu o to, zda může dominantní platforma ukládat konkurenčním aplikacím přísnější podmínky pro získání souhlasu než vlastním službám.
Francouzský úřad pro hospodářskou soutěž uložil Applu v březnu 2025 pokutu 150 milionů eur. Uvedl, že problémem nebyl samotný cíl ATT, tedy dát uživatelům větší kontrolu nad sledováním, ale způsob, jakým Apple systém zavedl a provozoval.
Italský soutěžní regulátor následně udělil Applu pokutu 98,6 milionu eur. Podle jeho závěru pravidla ATT omezovala hospodářskou soutěž v App Storu a Apple využil svého dominantního postavení.
Na fungování ATT dlouhodobě upozorňují také reklamní firmy a vývojáři, včetně společností jako Meta, které potřebují přesnější data pro měření a cílení reklamy. Dostupné podklady však nepotvrzují konkrétní nový požadavek společnosti Meta v rámci německé dohody.
Společným motivem evropských případů je rozlišení mezi legitimní ochranou soukromí a jejím nerovným uplatněním. Ochrana uživatelských dat může být oprávněná, dominantní platforma však podle regulátorů nesmí nastavit pravidla tak, aby konkurenční aplikace nesly výrazně větší zátěž při získávání souhlasu než její vlastní služby.