Galbot ET1 vstupuje na scénu: humanoidní robot má předvést tenis ve čtyřhře s člověkem

Galbot na Světové robotické konferenci 2026 v Pekingu představil Galbot ET1, svůj první dvounohý humanoidní robot. Společně s ním firma ukázala také systém embodied AI, tedy umělé inteligence zasazené do fyzického těla, nazvaný AstraBrain. Galbot ET1 prezentuje jako robota, který má vnímat svět kolem sebe, komunikovat s lidmi a učit se v reálném prostředí — nikoli jen opakovat předem naprogramované pohyby.

Další veřejná zkouška měla přijít při zahájení Světových her humanoidních robotů 22. srpna. Galbot uvedl, že ET1 se zapojí do smíšené tenisové čtyřhry člověka a robota a během úvodního programu bude komunikovat také s hosty z tenisového prostředí.

Proč je tenis pro humanoidního robota tak těžký

Tenis dokáže během několika sekund spojit řadu problémů, které jsou pro robotiku mimořádně náročné. Robot se musí dostat do správné pozice, udržet rovnováhu při běhu i prudké změně směru, sledovat míček a soupeře, přesně ovládat raketu a zároveň rozhodnout, kam míček vrátí.

Podle prezentací a vysvětlení společnosti Galbot jde zejména o tyto schopnosti:

• Dynamická rovnováha: ET1 musí rozběh zastavit, změnit směr a přitom nespadnout.
• Jemná motorika: V okamžiku úderu je nutné přesně nastavit paži, zápěstí i raketu.
• Vnímání v reálném čase: Robot musí průběžně vyhodnocovat polohu míčku, soupeře a proměnlivou situaci na kurtu.
• Taktické rozhodování: Nemůže pouze opakovat jediný naučený švih. Musí volit například úder doleva či doprava nebo kratší a hlubší umístění míčku.

Galbot popisuje tento systém pomocí přirovnání k lidskému mozku. Vyšší vrstva, označovaná jako „velký mozek“, se stará o vnímání, uvažování a plánování. „Malý mozek“ pak převádí tyto záměry do plynulého a stabilního pohybu celého těla.

Právě propojení obou částí je klíčové. Robot může v působivé ukázce vypadat velmi atleticky, pokud přesně opakuje připravený scénář. Mnohem těžší je reagovat ve chvíli, kdy míček letí jinam, soupeř změní úder nebo se načasování nečekaně posune. Tenis proto slouží jako praktický test toho, zda vnímání, rozhodování a pohyb skutečně fungují v jedné uzavřené smyčce.

Může tenis přinést „moment AlphaGo“ pro humanoidní roboty?

Galbot i někteří komentátoři označují autonomní tenis za možný „moment AlphaGo“ pro pohybovou inteligenci — tedy za viditelný milník, kdy stroj nejen vykonává pohyb, ale během něj také vybírá další akci v nejistém prostředí.

Srovnání s počítačem AlphaGo, který proslul porážkou špičkových hráčů go, je ale nutné brát s rezervou. Úspěšný zápas nebo výměna by ukázaly působivé spojení vnímání, taktiky a fyzické kontroly. Samy o sobě by však nebyly důkazem obecné inteligence.

Opatrnější závěr z dostupných informací zní, že spolehlivá a nescriptovaná tenisová hra by představovala pokrok směrem k humanoidním robotům, kteří dokážou adaptivně „přemýšlet za pohybu“. Zda ET1 zvládne podobné chování i mimo kontrolované vystoupení, zůstává otevřenou otázkou.

Jak má fungovat AstraBrain-Agent

ET1 využívá vlastního systému Galbotu AstraBrain-Agent, který firma popisuje jako inteligentního agenta pro fyzický svět. Je určen k multimodální interakci a řízení pohybu v reálném čase. Podle společnosti a reportáží z konference dokáže průběžně sledovat okolí, rozumět mluveným pokynům v přirozeném jazyce a dynamicky plánovat své chování i posloupnost pohybů.

Galbot tento přístup shrnuje do tří kroků:

1. Vidět: Získávat informace z fyzického prostředí.
2. Rozumět a plánovat: Vyložit lidský pokyn a určit vhodný postup.
3. Jednat a učit se: Převést plán do koordinovaného pohybu a osvojovat si nové dovednosti prostřednictvím interakce.

Společnost uvádí, že ET1 se může učit nové pohybové dovednosti bez závislosti na datech z motion capture nebo na předem nahraných tréninkových videích. Během demonstrací robot navazoval oční kontakt, jemně pohyboval hlavou a na základě jazyka vytvářel pohyby těla v reálném čase.

Tím se Galbot snaží odlišit klasického robota řízeného scénářem od embodied agenta: ten by měl reagovat na aktuální situaci, podle potřeby měnit plán a rozvíjet své schopnosti prostřednictvím interakce. Zatím však jde především o firemní demonstrace, takže jejich výkon mimo kontrolované podmínky není nezávisle ověřený.

Domácí práce předváděly hlavně roboty G1

Domácí ukázky na konferenci nepředstavovaly kompletní portfolio ET1. Prováděli je především roboti Galbot G1. Ti předváděli ukládání předmětů na místo, praní a věšení prádla nebo skládání oblečení na posteli. Další reportáže zmiňovaly také přípravu snídaně, například opékání chleba, nalévání nápojů a koordinaci obou paží.

Na první pohled běžné domácí úkoly jsou pro roboty překvapivě složité. Vyžadují rozpoznání různých předmětů, bezpečnou manipulaci s věcmi, které se mohou kutálet, kývat nebo deformovat, i práci s měkkým oblečením a ložním prádlem. U skládání musí robot například najít límec, rukávy a spodní okraj, látku rozprostřít, srovnat a teprve potom složit. Praní a věšení prádla navíc tvoří dlouhou posloupnost kroků, v níž může chyba na začátku zkomplikovat celý zbytek úkolu.

Tyto ukázky měly demonstrovat širší ambici systému AstraBrain: využívat jednu společnou AI napříč roboty s různými těly a pro různé oblasti, od domácností přes maloobchod až po průmysl.

Co odhalení ET1 skutečně znamená

Význam ET1 nespočívá pouze v tom, zda dokáže odpálit tenisový míček. Podstatnější je architektura, kterou Galbot za robotem představuje: propojení jazyka, vnímání, plánování a řízení celého těla v jednom systému, který lze podle firmy využít u více typů robotů.

Smíšená čtyřhra 22. srpna má tuto vizi převést do divácky srozumitelné podoby. Pokud ET1 zvládne spolehlivě reagovat na měnící se hru a spolupracovat s lidským partnerem, půjde o výraznou ukázku adaptivní fyzické inteligence. Skutečná zkouška ale přijde až později: rozhodne, zda se stejné schopnosti uzavřené smyčky přenesou ze scénického tenisového vystoupení do nepředvídatelné a opakující se práce v každodenním prostředí.