Bankrotů v EU přibylo o 5,7 %, registrace nových firem klesly

Registrace klesly v pěti z osmi sektorů

Pokles nových registrací nebyl ve všech částech ekonomiky stejný. Největší propady Eurostat zaznamenal v těchto sektorech:

• Průmysl: −3,6 %.
• Ubytování a stravování: −3,4 %.
• Vzdělávání a sociální služby: −3,2 %.

Na opačné straně stály informace a komunikace, kde počet registrací vzrostl o 8,8 %, a stavebnictví s růstem o 1,0 %. Ve finančních službách se registrace nezměnily.

Rozdíly mezi sektory ukazují spíše na nerovnoměrné podmínky než na jednotný ústup od zakládání firem. Digitální a komunikační obory dál přitahovaly nové podniky, zatímco průmysl, pohostinství a části vzdělávacích a sociálních služeb oslabovaly.

Bankrotů přibylo hlavně ve vzdělávání a sociálních činnostech

Počet prohlášení o úpadku vzrostl v pěti z osmi sledovaných sektorů. Nejvýraznější nárůst, 21,1 %, připadl na vzdělávání a sociální činnosti.

Dostupné zprávy dále uvádějí růst bankrotů v dopravě a finančních službách. Naopak méně prohlášení o úpadku bylo v ubytování a stravování, stavebnictví a obchodu. Tento kontrast potvrzuje, že vznik nových podniků a insolvenční tlaky se v jednotlivých odvětvích vyvíjely rozdílně.

Kategorie vzdělávání a sociálních činností zahrnuje například aktivity související se vzděláváním a sociální podporou. Čtvrtletní statistika ale neříká, že se do finančních potíží dostaly všechny školy, poskytovatelé péče, organizace na podporu rodin nebo služby pro seniory. Jde o změnu počtu prohlášení o úpadku na úrovni sektoru, nikoli o ukazatel ziskovosti, kvality služeb nebo životaschopnosti jednotlivých organizací.

Země s největším poklesem bankrotů

Dodaný podklad neobsahuje spolehlivé pořadí zemí podle největšího růstu registrací či bankrotů ve druhém čtvrtletí. Nebylo by proto přesné označit konkrétní stát za zemi s nejvyšším nárůstem bez příslušné tabulky Eurostatu.

U poklesu počtu prohlášení o úpadku dostupné zprávy uvádějí jako nejvýraznější Maltu s poklesem o 50,0 %, následovanou Kyprem s poklesem o 41,7 % a Slovenskem s poklesem o 33,5 %. Eurostat zároveň upozornil, že kyperské procento výrazně ovlivnil malý počet případů.

Čtvrtletní procentní změny je proto nutné číst v kontextu. Výrazný pohyb v malé ekonomice může představovat relativně malou změnu v absolutním počtu případů a jediné čtvrtletí samo o sobě nepotvrzuje dlouhodobý národní trend.

Dražší a hůře dostupné financování zvyšuje tlak

Průzkum Evropské centrální banky za druhé čtvrtletí ukázal další zpřísnění celkových podmínek financování firem. Nejvíce se týkalo malých a středních podniků, a to v prostředí vyšších nákladů na půjčky a omezenějšího přístupu k financování.

Banky v eurozóně samostatně uvedly mírné čisté zpřísnění úvěrových standardů pro podnikové úvěry a úvěrové linky. Přísnější podmínky nahlásilo čisté saldo 7 % bank.

Dražší úvěry mohou firmám komplikovat refinancování dluhu, financování provozu, překlenutí opožděných plateb i investice v období slabší poptávky. Vyšší úrokové náklady zároveň oslabují odolnost peněžních toků. Jde o věrohodné mechanismy, které mohou souviset s růstem insolvenčního rizika, samotná data Eurostatu však neprokazují, že právě zpřísnění úvěrů způsobilo zvýšení bankrotů ve druhém čtvrtletí.

Proč mohou být zranitelné sociální a pečovatelské služby

Nárůst bankrotů ve vzdělávání a sociálních činnostech o 21,1 % je nejvýraznějším varovným signálem v sektorových datech. Organizace v těchto oblastech často čelí pracovně náročnému provozu, omezené možnosti zvyšovat ceny a závislosti na veřejném, institucionálním nebo domácím financování. Pokud se financování prodraží nebo je hůře dostupné, mohou být zranitelnější poskytovatelé s malou hotovostní rezervou.

Tento výklad je však inferencí, nikoli přímým závěrem z databáze Eurostatu. Dostupná data ukazují, ve kterých sektorech počet prohlášení vzrostl, ale neuvádějí náklady, model financování, marže ani konkrétní důvod úpadku jednotlivých firem. Průzkumy ECB podporují závěr, že úvěrové podmínky byly důležitou součástí širšího podnikatelského prostředí, neizolují ale jejich dopad na vzdělávání, podporu rodin nebo péči o seniory.

Varování, nikoli důkaz plošného propadu

Výsledky za druhé čtvrtletí je nejlepší chápat jako varování týkající se obnovy podnikatelské základny a finanční odolnosti, nikoli jako důkaz jednotného evropského poklesu. Ekonomika EU mírně rostla, registrace v sektoru informací a komunikace výrazně přibyly a v některých zemích a odvětvích bankrotů ubylo. Celkový růst úpadků, pokles registrací a přísnější financování ale ukazují na náročnější prostředí pro firmy závislé na dostupných úvěrech nebo fungující s malou finanční rezervou.

Nejvíce pozornosti si zaslouží vzdělávání a sociální činnosti: právě zde bankroty vzrostly nejvýrazněji, zatímco registrace nových podniků klesly. Vývoj bude důležité sledovat zejména u pracovně náročných poskytovatelů a organizací, které mají omezenou možnost promítnout vyšší náklady do cen nebo získat dodatečné financování.