Maloobchod v eurozóně v červenci klesl o 0,6 %. Nejvíc jej stáhlo Německo a nepotravinářské zboží

Spotřebitelská poptávka v eurozóně na začátku třetího čtvrtletí ztratila tempo. Sezonně očištěný objem maloobchodních tržeb se v červenci 2026 meziměsíčně snížil o 0,6 %. Tím se obrátil revidovaný červnový růst o 0,2 % a výsledek výrazně zaostal za očekáváním trhu, který počítal se zvýšením o 0,3 %. Meziročně přitom maloobchodní tržby zůstaly o 0,6 % výše než v červenci 2025. 26

Nejde tedy o kolaps spotřeby, ale o zřetelné oslabení jejího krátkodobého vývoje.

Lidé omezili hlavně nákupy mimo základní potřeby

Pokles se soustředil především do nepotravinářského zboží a paliv, nikoli do potravin:

• nepotravinářské výrobky bez pohonných hmot: pokles o 1,4 % meziměsíčně;
• pohonné hmoty ve specializovaných prodejnách: pokles o 0,8 %;
• potraviny, nápoje a tabák: růst o 0,4 %. 3

Struktura čísel naznačuje, že domácnosti dále utrácely za nezbytné položky, ale šetřily na širší škále ostatního zboží. Mírný růst prodejů potravin, nápojů a tabáku nestačil vyrovnat výraznější propad jinde.

Největší brzdou bylo Německo

Mezi velkými ekonomikami eurozóny zaznamenalo v červenci největší měsíční propad Německo: objem maloobchodních tržeb se tam snížil o 3,4 %. Ve Španělsku pokles činil 0,9 %, v Itálii a Polsku shodně 0,3 %. Naopak Lotyšsko vykázalo růst o 2,5 %, Kypr o 2,0 % a Lucembursko o 1,8 %. 241

Německý výsledek má pro měnovou unii mimořádnou váhu, protože jde o její největší ekonomiku. Tamní HDP přitom ve druhém čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,3 %, k čemuž přispěl růst vývozu o 2,0 %. 46

Varování pro spotřebu ve třetím čtvrtletí, ne verdikt o recesi

Slabší červencový maloobchod následoval po poměrně silném druhém čtvrtletí: HDP eurozóny se mezikvartálně zvýšil o 0,4 %, zatímco v prvním čtvrtletí stagnoval. 44

Jeden měsíční údaj nemůže určit směr celé ekonomiky. Maloobchod navíc zachycuje prodeje zboží, ne veškerou spotřebu domácností — zejména ne značnou část služeb. Data však zvyšují pravděpodobnost, že spotřeba domácností přispěje k růstu ve třetím čtvrtletí méně, zvlášť pokud bude pokračovat útlum výdajů na zbytné zboží.

Kulisu tvořily dražší energie a inflace nad cílem ECB

Meziroční inflace v eurozóně v červenci činila 2,9 %, po 2,8 % v červnu. Největší příspěvek k celkové inflaci měly služby, energie přidaly 0,94 procentního bodu, tedy druhý největší příspěvek. 32

Tlak byl patrný také na začátku výrobního řetězce. Ceny průmyslových výrobců v eurozóně v červenci meziměsíčně vzrostly o 1,6 % a ceny energie pro výrobce byly meziročně vyšší o 12,9 %. 33

Dobové zpravodajství spojovalo energetický tlak s konfliktem s Íránem a narušením energetických trhů. Vyšší účty za energii snižují reálnou kupní sílu domácností a ztěžují udržení výdajů na zbytné položky; zároveň zdražují provoz podnikům. 2133

Co to znamenalo pro ECB

Červencová data dále zkomplikovala rozhodování Evropské centrální banky (ECB). Na jedné straně slabší nákupy zboží a prudký propad v Německu podporovaly opatrnost. Na druhé straně inflace zůstávala nad 2% cílem ECB a zvyšovaly ji zejména energie. 3234

Před zasedáním ECB 10. září všichni ekonomové oslovení agenturou Reuters očekávali zvýšení depozitní sazby o 25 bazických bodů na 2,50 %. Průzkum zároveň ukázal převládající názor, že by mohlo jít o poslední zvýšení v tomto cyklu, protože inflace vyvolaná energiemi se nemusí přelít do dlouhodobějších a plošných cenových tlaků. 20

Další vývoj proto závisel na cenách energií i síle poptávky. Pokud by se ropa a další energetické komodity stabilizovaly a slabší maloobchod přetrval, argumenty pro přestávku po zářijovém zvýšení sazeb by zesílily. Výrazné další zdražení energií by naopak udržovalo inflační rizika v centru pozornosti.

Shrnutí

Červenec ukázal mírné ochabnutí spotřebitelské poptávky v eurozóně: maloobchod klesl o 0,6 %, Německo zaznamenalo mimořádně silný propad o 3,4 % a hlavním zdrojem slabosti bylo nepotravinářské zboží. Tržby však zůstaly mírně nad úrovní před rokem a předcházelo jim solidní druhé čtvrtletí hospodářského růstu. Rozhodující bude, zda inflace poháněná energiemi vyvolá trvalejší omezení spotřeby domácností, nebo zda červenec zůstane jen výkyvem v měsíčních datech. 2344