Evropa si nesmí nechat ujet revoluci umělé inteligence, říká Lagardeová

Klíčová otázka proto nezní pouze, zda evropské podniky začnou nakupovat nástroje AI. Jde také o to, zda je dokážou produktivně využít, financovat svůj růst a expandovat přes hranice, aniž by se musely přesunout jinam.

Dvě překážky: roztříštěný trh a roztříštěné financování

Lagardeová upozornila na dvě úzce propojené bariéry. První představuje nedostatečně integrovaný jednotný trh, zejména v oblasti digitálních technologií. Odlišná pravidla, právní systémy a administrativní požadavky jednotlivých zemí mohou firmě zkomplikovat nabídku digitální služby v celé Evropské unii.

Druhou překážkou jsou roztříštěné evropské kapitálové trhy. Ty omezují tok rizikového kapitálu k inovativním podnikům ve chvíli, kdy už překonaly počáteční fázi a potřebují větší investice — například venture kapitál, růstové financování nebo další kapitálové kolo.

Výsledkem je znevýhodnění při růstu. Nadějná firma může mít větší problém expandovat do dalších evropských zemí, získat pozdější fáze financování nebo efektivně vstoupit na evropskou burzu. Z dostupných podkladů přitom nelze ověřit přesné srovnání míry relokace firem ani velikost finanční mezery, takže rozsah tohoto problému není vhodné nadsazovat. Politická obava je ale zřejmá: Evropa může vytvářet inovace, aniž by si udržela dostatek firem a ekonomické hodnoty, které z nich vznikají.

Proč je tradiční model růstu pod tlakem

Lagardeová zasadila debatu o AI do širšího obrazu evropské ekonomiky. Povalečný model růstu podle ní stál na vzájemně se posilujících základech, které nyní slábnou. Mezi tlaky patří více obchodních omezení, v porovnání s konkurenty vysoké ceny energií a průmyslově silnější Čína.

To činí z AI téma, které se netýká jen technologického sektoru. Pokud evropské firmy dokážou umělou inteligenci využít ve výrobě, službách i výzkumu, může podpořit produktivitu a částečně vyvážit síly, kvůli nimž je tradiční model založený na exportu méně spolehlivý. ECB zároveň popsala přesun k nehmotným investicím, například do AI, jako možný stabilizační prvek pro aktivitu v eurozóně v době nejistoty.

Lagardeová netvrdí, že samotná AI vyřeší evropské hospodářské problémy. Její argument je praktičtější: v době, kdy jsou podmínky podporující evropský růst méně jisté, nabývají na významu měřítko, produktivita a silnější domácí kapacita.

Domácí poptávka nabízí určitou odolnost

Navzdory složitému prostředí označila Lagardeová domácí poptávku za důležitý zdroj odolnosti eurozóny a uvedla, že nedávný růst se udržel lépe, než by širší ekonomické tlaky mohly naznačovat.

Tato odolnost je důležitá, protože evropským podnikům poskytuje rozsáhlou zákaznickou základnu, na níž mohou AI využívat. Velký počet obyvatel však automaticky neznamená jednotný trh. Aby se poptávka proměnila ve skutečné evropské měřítko, firmy potřebují společná pravidla, dostupné financování a méně překážek při přeshraničním podnikání.

Jak má Evropa „začít evropsky a růst evropsky“

Návrh Lagardeové se soustředí na to, aby současná velikost Evropy začala fungovat jako skutečně jednotný trh.

1. Prohloubit jednotný trh pro digitální služby

Prvním krokem má být omezení právních a administrativních překážek, které zbytečně komplikují přeshraniční podnikání, zejména v digitálních odvětvích. Cílem je umožnit firmě vyvíjet a prodávat služby napříč Evropou, aniž by musela pro každý národní trh znovu stavět celý provozní model.

2. Vytvořit volitelnou právní formu „EU Inc.“

Lagardeová podpořila volitelnou standardizovanou evropskou právní formu společnosti, často označovanou jako „EU Inc.“ Firmy by si díky ní mohly zvolit založení a fungování podle jednotnějšího evropského režimu namísto orientace v mozaice národních pravidel.

Návrh má inovativním podnikům usnadnit, aby „začaly evropsky a rostly evropsky“: založily firmu v Evropě, obsluhovaly zákazníky v celém bloku a zůstaly zde ukotvené i při dalším růstu.

3. Dokončit integraci kapitálových trhů

Třetím prvkem je hlubší propojení evropských kapitálových trhů. Integrovanější trhy by usnadnily využití úspor z celé EU pro kapitálové investice, venture kapitál i pozdější fáze financování firem s růstovým potenciálem.

Pro podniky v oblasti AI může být takové financování rozhodující. Vývoj produktů, nábor specialistů, budování infrastruktury i expanze do zahraničí vyžadují kapitál, který výrazně přesahuje počáteční fázi start-upu.

Napětí na akciových trzích

Varování Lagardeové zaznělo v době obtížného kontrastu na veřejných trzích. Boom kolem AI vytáhl globální technologické valuace na úrovně naposledy spojované s érou dot-com, což vyvolává otázky, zda by současné nadšení nakonec nemohlo vést k prudkému propadu.

Evropská tržní struktura je přitom méně připravena financovat rychle rostoucí technologické firmy a udržet je na kontinentu. Výzva má tedy dvě strany: evropské firmy a investoři musí získat větší podíl na příležitosti kolem AI, zároveň však nelze předpokládat, že vysoké valuace samy o sobě dokazují trvalou ekonomickou hodnotu.

Závěr

Podle Lagardeové nespočívá evropský problém s AI v nedostatku ambicí — ani v úplné absenci firemních investic. Problémem je neschopnost proměnit velký, ale rozdělený trh ve skutečné měřítko.

Data už ukazují rostoucí využívání AI i významné plánované investice. Firmy v eurozóně chtějí letos do umělé inteligence nasměrovat přibližně 9 % svých celkových investic. Bez menšího počtu překážek na jednotném trhu, hlubší integrace kapitálových trhů a jednodušší přeshraniční právní formy, jako je „EU Inc.“, však mohou evropští inovátoři dál narážet na bariéry mezi nápadem a skutečnou expanzí.

Její závěr je proto stejně praktický jako technologický: Evropa musí firmám usnadnit, aby začaly evropsky, financovaly se evropsky a rostly evropsky, dříve než druhou digitální revoluci znovu ovládnou jiní.