Klíčová je podle něj otázka inflačních očekávání. Pokud domácnosti a firmy začnou předpokládat, že inflace zůstane dlouhodobě vysoká, zaměstnanci mohou požadovat výraznější růst mezd a podniky mohou zdražovat vytrvaleji. Ukotvená očekávání naopak snižují riziko, že se dočasný energetický šok promění v samoposilující mzdově-cenovou spirálu.

Poměrně umírněný obrázek podporují i dostupná data ECB. Její ukazatel mzdového vývoje dosahoval v dubnu 2,6 %. Tlak vyplývající z dohodnutých mezd měl podle výhledu v první polovině roku 2026 polevit a během roku se stabilizovat na nižších úrovních.

Proč Hormuz komplikuje výhled

Mírný růst mezd popisuje dosavadní stav, nikoli nutně to, co nastane, pokud budou energetické výpadky pokračovat. Trhy stále více zohledňují možnost, že omezení lodní dopravy přes Hormuzský průliv potrvají déle. Naděje na diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem zeslábly, což udržuje v cenách energií rizikovou přirážku a zvyšuje obavy o dodávky.

ECB popsala energetický šok spojený s válkou mezi USA a Íránem jako faktor, který může zvýšit inflaci v eurozóně a současně oslabit hospodářský růst. Projekce jejích ekonomů rovněž počítaly s trvale vyššími cenami ropy, pomalejším růstem eurozóny a vyšší inflací v případě, že se průliv bude otevírat jen postupně.

Pro měnovou politiku jde o nepříjemnou kombinaci. Dražší energie zvyšují inflaci, ale zároveň snižují kupní sílu domácností, prodražují výrobu a mohou oslabit poptávku i hospodářskou aktivitu. Pro ECB bude rozhodující, zda šok zůstane omezený především na ceny energií, nebo se začne přelévat také do mezd, cen služeb a dlouhodobějších očekávání.

Co čekat od rozhodnutí ECB 10. září

Rehnovy komentáře hovoří proti předem danému směru měnové politiky. ECB bude pravděpodobně porovnávat dva protichůdné vývoje:

• Omezený tlak na mzdy a ukotvená očekávání: To by naznačovalo, že centrální banka nemusí na externí energetický šok reagovat mechanicky a může si vyžádat další data.
• Přetrvávající energetická inflace nebo širší přenos do cen: Vyšší mzdové požadavky, plošnější zdražování či rozkolísaná očekávání by zvýšily pravděpodobnost přísnější reakce. Rehn již dříve uvedl, že měnová politika by musela reagovat rychle, pokud by se inflace v ekonomice zakořenila prostřednictvím vyšších mezd a cen.

Průzkum ECB mezi profesionálními prognostiky ukázal, že krátkodobá očekávání celkové i jádrové inflace byla ve druhém čtvrtletí 2026 zvýšena, zatímco dlouhodobá očekávání celkové inflace zůstala beze změny. To podtrhuje rozdíl mezi dočasným krátkodobým šokem a nebezpečnější ztrátou důvěry ve střednědobou cenovou stabilitu.

Praktický závěr je jasný: zářijové rozhodnutí nebude záviset pouze na tom, o kolik vzrostou ceny energií, ale především na tom, zda růst přetrvá. Členové ECB budou sledovat mzdová vyjednávání, inflaci ve službách, inflační očekávání a to, zda firmy začínají vyšší náklady ve větší míře přenášet na zákazníky.

Dvojí dopad na EUR/USD

Také pro měnový pár EUR/USD je dopad obousměrný. Pokud trhy usoudí, že přetrvávající energetická inflace donutí ECB držet sazby vyšší po delší dobu, mohou vzrůst očekávané sazby v eurozóně a euro získat podporu.

Dlouhodobější omezení provozu v Hormuzském průlivu by však zároveň zhoršilo evropské náklady na energie i výhled růstu. Pokud investoři přikládají větší váhu slabší evropské aktivitě a geopolitickému riziku než možnosti zpřísnění politiky ECB, může posílit poptávka po americkém dolaru a EUR/USD klesnout. Tržní analýzy upozorňují právě na tento konflikt: i když dražší energie zvyšují očekávání dalšího zvýšení sazeb ECB, dopad na růst může být pro euro důležitější.

Hlavní otázkou pro trh proto bude, zda bude energetický šok vnímán především jako inflační problém, na který musí reagovat ECB, nebo jako rozsáhlejší problém evropského růstu a obchodních podmínek. Rehnovy komentáře nechávají otevřené obě možnosti. Jedna podmínka je ale zřejmá: mírný růst mezd zůstává uklidňující pouze tehdy, pokud inflační očekávání zůstanou ukotvená.

Klíčová je podle něj otázka inflačních očekávání. Pokud domácnosti a firmy začnou předpokládat, že inflace zůstane dlouhodobě vysoká, zaměstnanci mohou požadovat výraznější růst mezd a podniky mohou zdražovat vytrvaleji. Ukotvená očekávání naopak snižují riziko, že se dočasný energetický šok promění v samoposilující mzdově-cenovou spirálu.

Poměrně umírněný obrázek podporují i dostupná data ECB. Její ukazatel mzdového vývoje dosahoval v dubnu 2,6 %. Tlak vyplývající z dohodnutých mezd měl podle výhledu v první polovině roku 2026 polevit a během roku se stabilizovat na nižších úrovních.

Proč Hormuz komplikuje výhled

Mírný růst mezd popisuje dosavadní stav, nikoli nutně to, co nastane, pokud budou energetické výpadky pokračovat. Trhy stále více zohledňují možnost, že omezení lodní dopravy přes Hormuzský průliv potrvají déle. Naděje na diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem zeslábly, což udržuje v cenách energií rizikovou přirážku a zvyšuje obavy o dodávky.

ECB popsala energetický šok spojený s válkou mezi USA a Íránem jako faktor, který může zvýšit inflaci v eurozóně a současně oslabit hospodářský růst. Projekce jejích ekonomů rovněž počítaly s trvale vyššími cenami ropy, pomalejším růstem eurozóny a vyšší inflací v případě, že se průliv bude otevírat jen postupně.

Pro měnovou politiku jde o nepříjemnou kombinaci. Dražší energie zvyšují inflaci, ale zároveň snižují kupní sílu domácností, prodražují výrobu a mohou oslabit poptávku i hospodářskou aktivitu. Pro ECB bude rozhodující, zda šok zůstane omezený především na ceny energií, nebo se začne přelévat také do mezd, cen služeb a dlouhodobějších očekávání.

Co čekat od rozhodnutí ECB 10. září

Rehnovy komentáře hovoří proti předem danému směru měnové politiky. ECB bude pravděpodobně porovnávat dva protichůdné vývoje:

• Omezený tlak na mzdy a ukotvená očekávání: To by naznačovalo, že centrální banka nemusí na externí energetický šok reagovat mechanicky a může si vyžádat další data.
• Přetrvávající energetická inflace nebo širší přenos do cen: Vyšší mzdové požadavky, plošnější zdražování či rozkolísaná očekávání by zvýšily pravděpodobnost přísnější reakce. Rehn již dříve uvedl, že měnová politika by musela reagovat rychle, pokud by se inflace v ekonomice zakořenila prostřednictvím vyšších mezd a cen.

Průzkum ECB mezi profesionálními prognostiky ukázal, že krátkodobá očekávání celkové i jádrové inflace byla ve druhém čtvrtletí 2026 zvýšena, zatímco dlouhodobá očekávání celkové inflace zůstala beze změny. To podtrhuje rozdíl mezi dočasným krátkodobým šokem a nebezpečnější ztrátou důvěry ve střednědobou cenovou stabilitu.

Praktický závěr je jasný: zářijové rozhodnutí nebude záviset pouze na tom, o kolik vzrostou ceny energií, ale především na tom, zda růst přetrvá. Členové ECB budou sledovat mzdová vyjednávání, inflaci ve službách, inflační očekávání a to, zda firmy začínají vyšší náklady ve větší míře přenášet na zákazníky.

Dvojí dopad na EUR/USD

Také pro měnový pár EUR/USD je dopad obousměrný. Pokud trhy usoudí, že přetrvávající energetická inflace donutí ECB držet sazby vyšší po delší dobu, mohou vzrůst očekávané sazby v eurozóně a euro získat podporu.

Dlouhodobější omezení provozu v Hormuzském průlivu by však zároveň zhoršilo evropské náklady na energie i výhled růstu. Pokud investoři přikládají větší váhu slabší evropské aktivitě a geopolitickému riziku než možnosti zpřísnění politiky ECB, může posílit poptávka po americkém dolaru a EUR/USD klesnout. Tržní analýzy upozorňují právě na tento konflikt: i když dražší energie zvyšují očekávání dalšího zvýšení sazeb ECB, dopad na růst může být pro euro důležitější.

Hlavní otázkou pro trh proto bude, zda bude energetický šok vnímán především jako inflační problém, na který musí reagovat ECB, nebo jako rozsáhlejší problém evropského růstu a obchodních podmínek. Rehnovy komentáře nechávají otevřené obě možnosti. Jedna podmínka je ale zřejmá: mírný růst mezd zůstává uklidňující pouze tehdy, pokud inflační očekávání zůstanou ukotvená.