Dceřiná společnost firmy se sídlem v Číně nyní potřebuje k nákupu pokročilých amerických AI čipů licenci bez ohledu na to, zda působí nebo zboží přebírá v jiné zemi. Opatření míří mimo jiné na nákupní trasy přes dceřiné společnosti v Malajsii a Singapuru. Pozorovatelé tento přístup popsali jako „exportování firmy namísto čipů“ .

BIS výslovně uvedl řady Blackwell a Rubin od společnosti Nvidia a akcelerátor MI350x od AMD jako produkty, na které se nové licenční požadavky vztahují . Mluvčí úřadu uvedl, že jde o upřesnění „požadavků na vývozní licence, které platí od roku 2023“ . Analytici a agentura Reuters však krok vnímají také jako přiznání významného nedostatku ve vymáhání pravidel .

Jak mezera vznikla v květnu 2025

Bidenova administrativa vydala pravidlo AI Diffusion Rule 15. ledna 2025. Požadavky na dodržování měly začít platit 15. května téhož roku . Cílem bylo omezit globální přístup k nejpokročilejším AI čipům a zabránit jejich odklonu k zakázaným koncovým uživatelům, zejména k čínským vojenským a zpravodajským institucím.

Trumpova administrativa pravidlo v květnu 2025 zrušila ještě před jeho plným nabytím účinnosti. Náměstek ministra obchodu pro průmysl a bezpečnost Jeffery Kessler zároveň nařídil pracovníkům BIS, aby jeho vymáhání pozastavili, dokud nebude připravena náhrada . Během následujícího roku však nové pravidlo nevzniklo.

Výsledkem bylo přibližně rok trvající vakuum. Zrušený předpis navíc jasně neuzavíral kanál přes zahraniční dceřiné společnosti, takže čínské firmy mohly pokročilé čipy objednávat přes offshore subjekty bez nutnosti žádat o vývozní licenci . Nadace Foundation for Defense of Democracies tento krok označila za „částečné pozastavení kontrol prodeje špičkových čipů čínským firmám“ .

Statisíce čipů, přesný počet ale nikdo nezná

Reuters s odvoláním na zdroje z polovodičového průmyslu uvedl, že během tohoto období mohly k čínským subjektům přes mezeru proniknout statisíce pokročilých čipů . Šlo mimo jiné o procesory Nvidia z řad Blackwell a Rubin a akcelerátory AMD MI350x .

Přesné číslo zůstává nejisté a pravděpodobně ho nebude možné spolehlivě zjistit. Pokyny BIS výslovně uvádějí, že firmy mohou „nadále provozovat již zakoupené komponenty“ . Čipy, které se už dostaly k subjektům napojeným na Čínu, tak zůstávají v jejich držení. Za dřívějších podmínek mohou pokračovat také některé již licencované prodeje méně výkonných čipů .

Peking: USA zneužívají kontroly a narušují dodavatelské řetězce

Čínské ministerstvo obchodu reagovalo 4. června 2026. Jeho mluvčí Che Jung-čchien uvedl, že „zneužívání exportních kontrol ze strany Spojených států vážně podkopalo stabilitu globálního průmyslu a dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů“ . Čína vyjádřila „velké znepokojení“ a vyzvala Washington, aby své postupy napravil .

Tato rétorika navazuje na dlouhodobý postoj čínských úřadů k americkým omezením v polovodičovém sektoru. Už od října 2022 Peking obviňuje Washington z „weaponizace“ exportních kontrol, tedy z jejich využívání jako nástroje technologického soupeření a snahy o udržení „technologické hegemonie“ .

Spor o dotace: Čína odmítla zprávu OECD

Ve stejný den ministerstvo obchodu odmítlo také nedávnou zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o průmyslových dotacích. Podle zprávy dostávají čínské výrobní firmy třikrát až osmkrát větší státní podporu než jejich konkurenti ze zemí OECD .

Databáze OECD MAGIC, která sleduje podporu u 525 největších výrobních skupin na světě, včetně firem z polovodičového sektoru, evidovala v roce 2024 průmyslové dotace ve výši 108 miliard dolarů v 15 klíčových odvětvích .

Čínské ministerstvo zprávu označilo za materiál, který „postrádá důsledné pojmové vymezení, vychází z předpojatého výběru vzorku a dochází k jednostranným a svévolným závěrům“ . Podle Pekingu neexistuje jednotný způsob měření ani statistická metodika pro definici dotací a zpráva se odchyluje od mnohostranných rámců, jako jsou pravidla Světové obchodní organizace .

Čína také odmítla vysvětlení, že růst podílu jejích firem na světových trzích vychází především ze státní podpory. Za hlavní faktory označila úspory z rozsahu, efektivitu výroby a technologický vývoj .

Co případ znamená pro technologické soupeření

Příběh ukazuje systémový problém americké exportní politiky: pravidla zavedená jednou administrativou může další vláda zrušit, a vytvořit tak prostor pro obcházení kontrol. Podobný osud potkal i pravidlo 50 Percent Affiliates Rule, podle něhož měl BIS prověřovat firmy s významnými vlastnickými vazbami na čínské subjekty zařazené na černé listiny. I jeho uplatňování bylo po oznámení okamžitě pozastaveno na celý rok .

Pokyny z 31. května představují snahu znovu získat kontrolu bez okamžitého vyvolání rozsáhlé obchodní krize. Nejde o plošný zákaz, ale o „upřesnění vymáhání“ . Již dodané produkty zůstávají u zákazníků a dříve schválené prodeje méně výkonných čipů mohou pokračovat podle dosavadních podmínek .

Zda nový přístup skutečně zabrání budoucímu obcházení, zůstává otevřené. Čínské firmy podle dostupných informací během mezery záměrně využívaly dceřiné společnosti ve třetích zemích . Další nejistotu mohou přinášet složité vlastnické struktury nadnárodních firem a otázka, jak přesně se licencování podle národnosti mateřské společnosti uplatní v praxi.

Dceřiná společnost firmy se sídlem v Číně nyní potřebuje k nákupu pokročilých amerických AI čipů licenci bez ohledu na to, zda působí nebo zboží přebírá v jiné zemi. Opatření míří mimo jiné na nákupní trasy přes dceřiné společnosti v Malajsii a Singapuru. Pozorovatelé tento přístup popsali jako „exportování firmy namísto čipů“ .

BIS výslovně uvedl řady Blackwell a Rubin od společnosti Nvidia a akcelerátor MI350x od AMD jako produkty, na které se nové licenční požadavky vztahují . Mluvčí úřadu uvedl, že jde o upřesnění „požadavků na vývozní licence, které platí od roku 2023“ . Analytici a agentura Reuters však krok vnímají také jako přiznání významného nedostatku ve vymáhání pravidel .

Jak mezera vznikla v květnu 2025

Bidenova administrativa vydala pravidlo AI Diffusion Rule 15. ledna 2025. Požadavky na dodržování měly začít platit 15. května téhož roku . Cílem bylo omezit globální přístup k nejpokročilejším AI čipům a zabránit jejich odklonu k zakázaným koncovým uživatelům, zejména k čínským vojenským a zpravodajským institucím.

Trumpova administrativa pravidlo v květnu 2025 zrušila ještě před jeho plným nabytím účinnosti. Náměstek ministra obchodu pro průmysl a bezpečnost Jeffery Kessler zároveň nařídil pracovníkům BIS, aby jeho vymáhání pozastavili, dokud nebude připravena náhrada . Během následujícího roku však nové pravidlo nevzniklo.

Výsledkem bylo přibližně rok trvající vakuum. Zrušený předpis navíc jasně neuzavíral kanál přes zahraniční dceřiné společnosti, takže čínské firmy mohly pokročilé čipy objednávat přes offshore subjekty bez nutnosti žádat o vývozní licenci . Nadace Foundation for Defense of Democracies tento krok označila za „částečné pozastavení kontrol prodeje špičkových čipů čínským firmám“ .

Statisíce čipů, přesný počet ale nikdo nezná

Reuters s odvoláním na zdroje z polovodičového průmyslu uvedl, že během tohoto období mohly k čínským subjektům přes mezeru proniknout statisíce pokročilých čipů . Šlo mimo jiné o procesory Nvidia z řad Blackwell a Rubin a akcelerátory AMD MI350x .

Přesné číslo zůstává nejisté a pravděpodobně ho nebude možné spolehlivě zjistit. Pokyny BIS výslovně uvádějí, že firmy mohou „nadále provozovat již zakoupené komponenty“ . Čipy, které se už dostaly k subjektům napojeným na Čínu, tak zůstávají v jejich držení. Za dřívějších podmínek mohou pokračovat také některé již licencované prodeje méně výkonných čipů .

Peking: USA zneužívají kontroly a narušují dodavatelské řetězce

Čínské ministerstvo obchodu reagovalo 4. června 2026. Jeho mluvčí Che Jung-čchien uvedl, že „zneužívání exportních kontrol ze strany Spojených států vážně podkopalo stabilitu globálního průmyslu a dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů“ . Čína vyjádřila „velké znepokojení“ a vyzvala Washington, aby své postupy napravil .

Tato rétorika navazuje na dlouhodobý postoj čínských úřadů k americkým omezením v polovodičovém sektoru. Už od října 2022 Peking obviňuje Washington z „weaponizace“ exportních kontrol, tedy z jejich využívání jako nástroje technologického soupeření a snahy o udržení „technologické hegemonie“ .

Spor o dotace: Čína odmítla zprávu OECD

Ve stejný den ministerstvo obchodu odmítlo také nedávnou zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o průmyslových dotacích. Podle zprávy dostávají čínské výrobní firmy třikrát až osmkrát větší státní podporu než jejich konkurenti ze zemí OECD .

Databáze OECD MAGIC, která sleduje podporu u 525 největších výrobních skupin na světě, včetně firem z polovodičového sektoru, evidovala v roce 2024 průmyslové dotace ve výši 108 miliard dolarů v 15 klíčových odvětvích .

Čínské ministerstvo zprávu označilo za materiál, který „postrádá důsledné pojmové vymezení, vychází z předpojatého výběru vzorku a dochází k jednostranným a svévolným závěrům“ . Podle Pekingu neexistuje jednotný způsob měření ani statistická metodika pro definici dotací a zpráva se odchyluje od mnohostranných rámců, jako jsou pravidla Světové obchodní organizace .

Čína také odmítla vysvětlení, že růst podílu jejích firem na světových trzích vychází především ze státní podpory. Za hlavní faktory označila úspory z rozsahu, efektivitu výroby a technologický vývoj .

Co případ znamená pro technologické soupeření

Příběh ukazuje systémový problém americké exportní politiky: pravidla zavedená jednou administrativou může další vláda zrušit, a vytvořit tak prostor pro obcházení kontrol. Podobný osud potkal i pravidlo 50 Percent Affiliates Rule, podle něhož měl BIS prověřovat firmy s významnými vlastnickými vazbami na čínské subjekty zařazené na černé listiny. I jeho uplatňování bylo po oznámení okamžitě pozastaveno na celý rok .

Pokyny z 31. května představují snahu znovu získat kontrolu bez okamžitého vyvolání rozsáhlé obchodní krize. Nejde o plošný zákaz, ale o „upřesnění vymáhání“ . Již dodané produkty zůstávají u zákazníků a dříve schválené prodeje méně výkonných čipů mohou pokračovat podle dosavadních podmínek .

Zda nový přístup skutečně zabrání budoucímu obcházení, zůstává otevřené. Čínské firmy podle dostupných informací během mezery záměrně využívaly dceřiné společnosti ve třetích zemích . Další nejistotu mohou přinášet složité vlastnické struktury nadnárodních firem a otázka, jak přesně se licencování podle národnosti mateřské společnosti uplatní v praxi.