Brooks identifikuje tři strukturální důvody, proč dlouhodobé výnosy globálně rostou, které podle něj nesouvisejí s normálním cyklickým vzorcem úrokových sazeb :

1. Covidový dluhový binge

Země po celém světě během pandemie hospodařily s obrovskými deficity a negativní důsledky se nyní projevují se zpožděním. Americký 10letý forwardový výnos (10y10y) – měřítko toho, kde trhy očekávají 10letý výnos za 10 let – nedávno dosáhl nejvyšší úrovně za 20 let. Brooks zdůrazňuje, že jde o globální fenomén, nikoli pouze americký .

2. Fiskální politika se utrhla ze řetězu

Od pandemie mnoho zemí vykazuje deficity, které jsou neobvykle vysoké na období mimo krizi. V roce do prvního čtvrtletí 2026 činila emise amerického dluhu zhruba 7 % HDP, a to i přes relativně zdravou ekonomiku. Toto „utržení ze řetězu“ se týká jak republikánských, tak demokratických administrativ a je vidět globálně – v Kanadě, eurozóně i Spojeném království .

3. Nestabilní globální geopolitika

Zvýšené geopolitické riziko znamená vyšší výdaje na obranu, než se předpokládalo před deseti lety. Šoky jako ruská válka na Ukrajině zatěžují veřejné finance všude, ale neúměrně dopadají na dříve málo zadlužené země. Například Německo v podstatě „platí účet“ za Itálii a Španělsko a německé dluhopisy už nejsou považovány za bezpečný přístav. Méně bezpečných přístavů tlačí výnosy ještě výš .

Tržní efekty, které Brooks uvádí jako důkaz

Tyto tři síly se spojují do kaskády tržních efektů, které Brooks považuje za důkaz, že krize již probíhá :

• Rekordní forwardové výnosy – Americký 10y10y forwardový výnos vzrostl na nejvyšší úroveň za 20 let. Podobný tlak na dlouhodobé forwardové výnosy je vidět napříč ekonomikami G10. Výnos 30letých amerických dluhopisů se pohybuje nad 5,2 %, což je nejvíce od roku 2007, zatímco Fed drží své sazby na úrovni 3,5–3,75 % .

• Rostoucí výnosy amerických dluhopisů nad 4,6 % – Dlouhodobé výnosy amerických dluhopisů prudce vzrostly, i když Fed obnovil uvolňování krátkodobých sazeb – oddělení, které Brooks označuje za „naprosto alarmující“ .

• „Debasement trade“ žene zlato vzhůru – Zlato od zasedání Fedu z 29. července 2026 vzrostlo o téměř 10 %. Brooks tvrdí, že je to proto, že trhy vidí „psaní na zdi“ ohledně fiskální politiky a rostou obavy, že Fed podléhá „fiskálnímu zajetí“ .

• Tlak na centrální banky, aby zastropovaly výnosy – Brooks očekává, že tlak na centrální banky, aby intervenovaly na dluhopisových trzích, bude jen růst, což dále zvyšuje obavy z fiskálního zajetí měnové politiky a tlačí bezpečné přístavy jako zlato, švýcarský frank a švédskou korunu ještě výš .

Co to znamená pro investory

Brooksova analýza naznačuje, že tradiční vztah mezi snižováním krátkodobých sazeb a poklesem dlouhodobých výnosů se rozpadl. I když Federální rezervní systém obnovil svůj cyklus uvolňování, dlouhodobé sazby dále rostou – dynamika, na kterou Brooks upozorňuje již několik měsíců v sérii svých příspěvků . Klíčovým problémem je, že pokud trhy ztratí důvěru ve schopnost vlád stabilizovat dluh, náklady na půjčky by se mohly vymknout kontrole a potenciálně vyvolat krizi státního dluhu napříč rozvinutými ekonomikami.

Pro investory z toho plyne, že by měli sledovat forwardové výnosové míry – jako je 10y10y – a nikoli pouze aktuální 10letý výnos, protože snižování krátkodobých sazeb může dočasně maskovat strukturální zhoršení na dlouhém konci výnosové křivky .

Brooks identifikuje tři strukturální důvody, proč dlouhodobé výnosy globálně rostou, které podle něj nesouvisejí s normálním cyklickým vzorcem úrokových sazeb :

1. Covidový dluhový binge

Země po celém světě během pandemie hospodařily s obrovskými deficity a negativní důsledky se nyní projevují se zpožděním. Americký 10letý forwardový výnos (10y10y) – měřítko toho, kde trhy očekávají 10letý výnos za 10 let – nedávno dosáhl nejvyšší úrovně za 20 let. Brooks zdůrazňuje, že jde o globální fenomén, nikoli pouze americký .

2. Fiskální politika se utrhla ze řetězu

Od pandemie mnoho zemí vykazuje deficity, které jsou neobvykle vysoké na období mimo krizi. V roce do prvního čtvrtletí 2026 činila emise amerického dluhu zhruba 7 % HDP, a to i přes relativně zdravou ekonomiku. Toto „utržení ze řetězu“ se týká jak republikánských, tak demokratických administrativ a je vidět globálně – v Kanadě, eurozóně i Spojeném království .

3. Nestabilní globální geopolitika

Zvýšené geopolitické riziko znamená vyšší výdaje na obranu, než se předpokládalo před deseti lety. Šoky jako ruská válka na Ukrajině zatěžují veřejné finance všude, ale neúměrně dopadají na dříve málo zadlužené země. Například Německo v podstatě „platí účet“ za Itálii a Španělsko a německé dluhopisy už nejsou považovány za bezpečný přístav. Méně bezpečných přístavů tlačí výnosy ještě výš .

Tržní efekty, které Brooks uvádí jako důkaz

Tyto tři síly se spojují do kaskády tržních efektů, které Brooks považuje za důkaz, že krize již probíhá :

• Rekordní forwardové výnosy – Americký 10y10y forwardový výnos vzrostl na nejvyšší úroveň za 20 let. Podobný tlak na dlouhodobé forwardové výnosy je vidět napříč ekonomikami G10. Výnos 30letých amerických dluhopisů se pohybuje nad 5,2 %, což je nejvíce od roku 2007, zatímco Fed drží své sazby na úrovni 3,5–3,75 % .

• Rostoucí výnosy amerických dluhopisů nad 4,6 % – Dlouhodobé výnosy amerických dluhopisů prudce vzrostly, i když Fed obnovil uvolňování krátkodobých sazeb – oddělení, které Brooks označuje za „naprosto alarmující“ .

• „Debasement trade“ žene zlato vzhůru – Zlato od zasedání Fedu z 29. července 2026 vzrostlo o téměř 10 %. Brooks tvrdí, že je to proto, že trhy vidí „psaní na zdi“ ohledně fiskální politiky a rostou obavy, že Fed podléhá „fiskálnímu zajetí“ .

• Tlak na centrální banky, aby zastropovaly výnosy – Brooks očekává, že tlak na centrální banky, aby intervenovaly na dluhopisových trzích, bude jen růst, což dále zvyšuje obavy z fiskálního zajetí měnové politiky a tlačí bezpečné přístavy jako zlato, švýcarský frank a švédskou korunu ještě výš .

Co to znamená pro investory

Brooksova analýza naznačuje, že tradiční vztah mezi snižováním krátkodobých sazeb a poklesem dlouhodobých výnosů se rozpadl. I když Federální rezervní systém obnovil svůj cyklus uvolňování, dlouhodobé sazby dále rostou – dynamika, na kterou Brooks upozorňuje již několik měsíců v sérii svých příspěvků . Klíčovým problémem je, že pokud trhy ztratí důvěru ve schopnost vlád stabilizovat dluh, náklady na půjčky by se mohly vymknout kontrole a potenciálně vyvolat krizi státního dluhu napříč rozvinutými ekonomikami.

Pro investory z toho plyne, že by měli sledovat forwardové výnosové míry – jako je 10y10y – a nikoli pouze aktuální 10letý výnos, protože snižování krátkodobých sazeb může dočasně maskovat strukturální zhoršení na dlouhém konci výnosové křivky .