Anthropic: Claude měl pomoci s přípravou podkladů pro cílení amerického námořnictva

Společnost Anthropic ve své zářijové zprávě o kybernetických hrozbách popisuje údajné zneužívání modelu Claude v sedmi oblastech škodlivé činnosti v období od prosince 2025 do srpna 2026. Nejzávažnější případ spojovaný s Íránem se týkal účtu, který měl model použít ke shromažďování a analýze veřejně dostupných informací pro doporučení k cílení amerických námořních sil na Blízkém východě. Anthropic uvádí, že tuto činnost narušil a zastavil. 1518

Zásadní je rozlišovat, co zpráva skutečně dokládá: popisuje údajné zneužití AI pro rešerši a plánování. Nedokládá, že došlo k útoku, průniku do systémů amerického námořnictva ani k reálnému operačnímu dopadu vytvořených materiálů.

Co zahrnoval případ s námořnictvem

Podle Anthropicu aktér napojený na Írán využil Claude ke sestavení otevřených příruček pro cílení a ke sledování pozic námořních sil. Mezi zpracovávanými vstupy měla být jména příslušníků vytažená z popisků veřejně dostupných vojenských fotografií, veřejné identifikátory transpondérů lodí a letadel, skripty pro dotazy do komerčních satelitních snímků a weby zveřejňující pohyb námořních plavidel. 182326

Aktér se měl rovněž zabývat možnými slabinami námořní komunikace a lodních systémů. Případ tak ilustruje přípravu zpravodajských podkladů s podporou AI: model pomáhá slučovat, třídit a analyzovat informace, které už byly veřejně dostupné. 2051

Nejde o důkaz, že Claude samostatně prováděl sledování nebo umožnil útok. Jeho uváděnou přidanou hodnotou byla rychlost a schopnost převést roztříštěná veřejná data do uspořádaných rešeršních a cílových materiálů.

Samostatně popsaný sledovací systém

Anthropic také informoval o jiném íránsky napojeném účtu, který Claude použil při vývoji domácího sledovacího systému. Ten měl kombinovat automatické rozpoznávání registračních značek s odchytáváním či sledováním identifikátorů mobilních zařízení. 51

Dostupné informace nepotvrzují, zda byl tento systém nasazen, v jakém rozsahu fungoval, koho sledoval ani zda přinesl sledování ve velkém měřítku. Návrh nebo zdokonalování schopnosti totiž není totéž jako prokázané použití v terénu či její účinnost.

Propaganda a zastírání původu obsahu

Zpráva identifikovala také tři íránské vlivové operace napojené na stát. Jejich organizátoři popisovali svou činnost jako „měkkou válku“ či „kognitivní válku“, tedy snahu ovlivňovat veřejné mínění v Íránu i za jeho hranicemi. V souvisejícím zpravodajství byly jmenovány Organizace islámské kultury a komunikace, Islámský propagační úřad Chorasánu Razáví a Kulturní observatoř Bina při Organizaci islámské propagandy. 27

Tyto účty podle zveřejněných informací využívaly Claude pro plány kampaní, doktrinální a plánovací dokumenty, systémy person, databáze cílů i vícejazyčnou produkci obsahu. 27

Důležitou taktikou mělo být zastírání původu obsahu: státem podporovaná sdělení byla vydávána za materiály nezávislých analytiků nebo západních think-tanků. Dostupné podklady podporují závěr, že existovala snaha původ obsahu skrýt; neprokazují však masový dosah kampaní, změnu veřejného mínění ani hmatatelný vliv na konkrétní události. 7

Reakce Anthropicu a hranice zjištění

Anthropic uvádí, že jeho tým pro zpravodajství o hrozbách rozpoznal a narušil operace popsané ve zprávě. Dokument zahrnuje kybernetické operace, vlivové operace, sledování, podvody a finanční kriminalitu, biologické zneužití, vývoj konvenčních zbraní a distilaci modelů. 1538

Zpráva zmiňuje také údajnou kybernetickou činnost aktérů napojených na Rusko proti ukrajinským cílům, aktivity spojované s Čínou a použití Claude buňkou působící v Jemenu při práci související s naváděním balistických střel. Tyto případy rozšiřují varování před zneužíváním AI, ale dostupné materiály neumožňují s jistotou uzavřít, zda jednotlivé operace dosáhly zamýšleného výsledku. 45

Hlavní bezpečnostní ponaučení

Nejsilnějším závěrem není, že AI nahradila tradiční zpravodajské nebo vojenské operace. Schopné modely však mohou zkrátit čas a snížit organizační náročnost potřebnou k rešerši cílů, sestavování otevřených dat, přípravě kódu a dokumentů, návrhům sledovacích systémů nebo tvorbě přesvědčivého obsahu v řadě jazyků.

Pro armády i jiné instituce s vysokou hodnotou to zdůrazňuje potřebu omezovat zbytečné zveřejňování informací o personálu, pohybu, technice a operacích. Pro poskytovatele AI je to argument pro lepší detekci zneužití, vymáhání pravidel u účtů a sdílení informací o hrozbách. Případy popsané Anthropikem ukazují pokusy o zneužití a urychlení pracovních postupů — nikoli ověřené autonomní útoky či prokázané výsledky na bojišti. 1518