„Už jsme se od DeFi dávno posunuli dál,“ řekl Cronje pro Cointelegraph. „Vaším zprostředkovatelem je dnes firma, rozhodovací orgán, kurátor nebo rizikový výbor – všechno to jsou tradiční věci, které jsme znali z bankovnictví“ .
Cronje tvrdí, že se většina protokolů vyvinula v „onchain finance“ neboli „otevřené finance“ – fakticky jde o tradiční finanční nástroje provozované na blockchainu. Zprostředkovatelé dnes podle něj mají podobu korporací, které přebírají role dříve vyhrazené bankám: rozhodují, kurátorují, řídí rizika .
Opravdové DeFi podle Cronjeho stále žije v malých, úzce zaměřených projektech, kde probíhá skutečná inovace. Celek se ale posunul. Cronje upozornil, že přechod na upgradovatelné kontrakty, multi-sig oprávnění a off-chain infrastrukturu proměnil protokoly z „neměnných veřejných statků“ na „provozovatelné ziskové podniky“ .
Na podporu svého tvrzení Cronje poukázal na data z DefiLlama. Celková hodnota uzamčená v DeFi (TVL) se za předchozích 10 měsíců snížila více než o polovinu – z 167 miliard dolarů na začátku října 2025 na zhruba 75 miliard dolarů v době jeho vyjádření . To představuje pokles přibližně o 55 % .
Cronje také zmínil pracovní dokument Evropské centrální banky z března 2026, který se zaměřil na čtyři významné protokoly: Aave, MakerDAO, Ampleforth a Uniswap. ECB na základě snapshotů dat z listopadu 2022 a května 2023 zjistila, že 100 největších držitelů governance tokenů v každém z těchto protokolů ovládá více než 80 % nabídky .
Dokument zpochybnil, zda jsou DAO dostatečně decentralizované na to, aby mohly být v rámci evropského nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation) považovány za „plně decentralizované“ služby, a tím pádem vyňaty z přísné regulace. Pokud regulátoři rozhodnou, že ne, čekají tyto protokoly povinnosti srovnatelné s tradičními finančními firmami .
Cronje otevřel i kontroverzní konstrukční otázku: měly by protokoly zavést jistící mechanismy (circuit breakers) a další nouzové ovládací prvky na ochranu uživatelů před útoky? Tvrdí, že takové mechanismy by týmům poskytly čas na reakci při abnormálních odlivech a mohly by zabránit katastrofálním ztrátám .
Tento návrh ale vyvolal ostré neshody. Michael Egorov z Curve varoval, že jistící mechanismy mohou přinést nová lidská rizika – stejný typ selhání jediného bodu, který mělo DeFi původně eliminovat .
Cronje toto vnímá jako nevyhnutelné napětí. Odvětví je podle něj stále příliš zaměřené na audity smart kontraktů, zatímco opomíjí provozní rizika plynoucí z upgradovatelných kontraktů, multi-sig oprávnění a manuálních procesů . Podle něj nedávné velké útoky – včetně incidentů v hodnotě 280 milionů a 293 milionů dolarů – ukazují, že se riziko posunulo od čistě softwarových chyb k „web2“ infrastruktuře a sociálnímu inženýrství .
Cronjeho vzkaz není, že finance na blockchainu selhaly. Je to výzva k poctivosti: označovat dnešní protokoly jako „DeFi“ je podle něj zavádějící, když jsou závislé na centralizovaných zprostředkovatelích, upgradovatelném kódu a off-chain rozhodování. Termín „onchain finance“ podle něj mnohem přesněji vystihuje současnou realitu – a ta s sebou nese jiná rizika, jinou regulatorní pozornost a jiné konstrukční kompromisy, které už stavitelé nemohou ignorovat.
„Už jsme se od DeFi dávno posunuli dál,“ řekl Cronje pro Cointelegraph. „Vaším zprostředkovatelem je dnes firma, rozhodovací orgán, kurátor nebo rizikový výbor – všechno to jsou tradiční věci, které jsme znali z bankovnictví“ .
Cronje tvrdí, že se většina protokolů vyvinula v „onchain finance“ neboli „otevřené finance“ – fakticky jde o tradiční finanční nástroje provozované na blockchainu. Zprostředkovatelé dnes podle něj mají podobu korporací, které přebírají role dříve vyhrazené bankám: rozhodují, kurátorují, řídí rizika .
Opravdové DeFi podle Cronjeho stále žije v malých, úzce zaměřených projektech, kde probíhá skutečná inovace. Celek se ale posunul. Cronje upozornil, že přechod na upgradovatelné kontrakty, multi-sig oprávnění a off-chain infrastrukturu proměnil protokoly z „neměnných veřejných statků“ na „provozovatelné ziskové podniky“ .
Na podporu svého tvrzení Cronje poukázal na data z DefiLlama. Celková hodnota uzamčená v DeFi (TVL) se za předchozích 10 měsíců snížila více než o polovinu – z 167 miliard dolarů na začátku října 2025 na zhruba 75 miliard dolarů v době jeho vyjádření . To představuje pokles přibližně o 55 % .
Cronje také zmínil pracovní dokument Evropské centrální banky z března 2026, který se zaměřil na čtyři významné protokoly: Aave, MakerDAO, Ampleforth a Uniswap. ECB na základě snapshotů dat z listopadu 2022 a května 2023 zjistila, že 100 největších držitelů governance tokenů v každém z těchto protokolů ovládá více než 80 % nabídky .
Dokument zpochybnil, zda jsou DAO dostatečně decentralizované na to, aby mohly být v rámci evropského nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation) považovány za „plně decentralizované“ služby, a tím pádem vyňaty z přísné regulace. Pokud regulátoři rozhodnou, že ne, čekají tyto protokoly povinnosti srovnatelné s tradičními finančními firmami .
Cronje otevřel i kontroverzní konstrukční otázku: měly by protokoly zavést jistící mechanismy (circuit breakers) a další nouzové ovládací prvky na ochranu uživatelů před útoky? Tvrdí, že takové mechanismy by týmům poskytly čas na reakci při abnormálních odlivech a mohly by zabránit katastrofálním ztrátám .
Tento návrh ale vyvolal ostré neshody. Michael Egorov z Curve varoval, že jistící mechanismy mohou přinést nová lidská rizika – stejný typ selhání jediného bodu, který mělo DeFi původně eliminovat .
Cronje toto vnímá jako nevyhnutelné napětí. Odvětví je podle něj stále příliš zaměřené na audity smart kontraktů, zatímco opomíjí provozní rizika plynoucí z upgradovatelných kontraktů, multi-sig oprávnění a manuálních procesů . Podle něj nedávné velké útoky – včetně incidentů v hodnotě 280 milionů a 293 milionů dolarů – ukazují, že se riziko posunulo od čistě softwarových chyb k „web2“ infrastruktuře a sociálnímu inženýrství .
Cronjeho vzkaz není, že finance na blockchainu selhaly. Je to výzva k poctivosti: označovat dnešní protokoly jako „DeFi“ je podle něj zavádějící, když jsou závislé na centralizovaných zprostředkovatelích, upgradovatelném kódu a off-chain rozhodování. Termín „onchain finance“ podle něj mnohem přesněji vystihuje současnou realitu – a ta s sebou nese jiná rizika, jinou regulatorní pozornost a jiné konstrukční kompromisy, které už stavitelé nemohou ignorovat.