Meta platí tvůrcům, kteří vyvolávají pobouření. Vyšetřování odhalilo i vážné chyby v moderaci

Nejde přitom o ojedinělou otázku. Studie zveřejněná v červnu 2026 zjistila, že facebookové stránky, které ověřovatelé faktů více než desetkrát označili za šiřitele nepravdivého obsahu, dokázaly dál vydělávat peníze — a to v některých případech i po pozastavení účtu .

Co na to Meta?

Meta se k jednotlivým stránkám přímo nevyjádřila. Uvedla však, že pro všechny uživatele monetizačních nástrojů má „jasná pravidla“, která musí dodržovat, a že „není úlohou společnosti Meta kontrolovat, co je urážlivé“ . Veřejně dostupné informace v poskytnutých zdrojích zároveň neuvádějí, že by společnost dotčeným účtům platby ukončila .

Kritici proto mluví o modelu rage-baitu — obsahu záměrně vytvořeném tak, aby vyvolal hněv, pobouření nebo hádky. Čím více reakcí, komentářů a sdílení takový příspěvek získá, tím větší může být jeho reklamní výnos . Program pro tvůrce, do něhož má Meta investovat 3 miliardy dolarů, se kvůli tomu znovu dostal pod tlak .

Více než 50 reklam s AI materiálem sexuálního zneužívání dětí

Další kontroverzi přineslo vyšetřování časopisu Wired a organizace Tech Transparency Project (TTP). Podle jejich zjištění Meta schválila více než 50 placených reklam obsahujících materiál sexuálního zneužívání dětí vytvořený umělou inteligencí, často označovaný zkratkou CSAM .

Reklamy:

• se objevily na Facebooku, Instagramu, Threads a v Messengeru ;
• byly zveřejňovány od listopadu 2025 do srpna 2026 ;
• v některých případech odkazovaly na takzvané „nudify“ či „undressing“ aplikace, které pomocí AI vytvářejí nedobrovolně sexualizované obrazy lidí ;
• zasáhly tisíce účtů a některé zůstaly dostupné i poté, co byla Meta na jejich existenci upozorněna .

Společnost reklamy odstranila poté, co ji kontaktoval časopis Wired . Případ zapadá do širšího regulatorního tlaku: Španělsko už v únoru oznámilo, že prověří společnosti Meta, X a TikTok kvůli šíření AI materiálu zobrazujícího sexuální zneužívání dětí .

Omluva indické vládě

Dne 5. srpna 2026 se Mark Zuckerberg podle zpráv omluvil indické vládě za několik problémů spojených s fungováním platforem Meta. Omluva se týkala:

• výskytu CSAM v placených reklamách na Instagramu ;
• šíření deepfake obsahu ;
• chyb při provozu a moderaci platformy, včetně dočasného odstranění příspěvku indického premiéra Naréndry Módího z Facebooku ;
• nedostatků, které podle indických úřadů umožnily propagaci některého nezákonného obsahu .

Na jednání s indickým ministrem pro informační technologie Ašviním Vaišnavem se za společnost osobně omluvil také její ředitel pro globální vztahy Joel Kaplan . Omluva přišla poté, co indická vláda v červenci zaslala společnosti kvůli CSAM v reklamách oficiální oznámení . Úřady zároveň daly najevo, že Meta musí dodržovat indické zákony .

Chytré brýle vyvolávají obavy o soukromí

Kritice čelí také chytré brýle Ray-Ban Meta, které mají zabudovanou kameru, mikrofony a funkce založené na umělé inteligenci.

Skryté nahrávání

Brýle umožňují pořizovat fotografie a video bez použití telefonu. Podle médií se na internetu začala šířit videa natočená bez vědomí lidí v záběru, včetně záznamů žen na veřejnosti. Instagram v červenci oznámil přísnější postup proti podobnému obsahu . Meta následně uvedla, že u druhé generace brýlí se kamera vypne, pokud zařízení zjistí, že kontrolka signalizující nahrávání byla zakryta nebo poškozena .

Údajný kód pro rozpoznávání obličejů

Bezpečnostní výzkumníci v červnu tvrdili, že v aplikaci Meta AI, kterou si stáhly desítky milionů lidí, našli skrytý neaktivní kód pro rozpoznávání obličejů. Funkce s interním označením „NameTag“ by mohla identifikovat osoby zachycené kamerou brýlí, což vyvolalo obavy z masového sledování .

Zájem Evropského parlamentu

Evropský parlament se dotázal na rizika spojená s brýlemi poté, co švédská média informovala o možnosti nahrávat soukromé situace a citlivá osobní data bez vědomí uživatelů a bez souhlasu dalších osob v záběru. Otázkou je také soulad s evropským nařízením GDPR .

Na jaře podepsalo více než 75 organizací na ochranu práv dopis, který technologii označil za „dystopickou invazi do soukromí“ a vážnou hrozbu pro občanské svobody .

Společný problém: když kontrola zaostává za technologií

Jednotlivé případy se liší — od monetizace pobuřujícího obsahu přes schvalování nebezpečných reklam až po nahrávání lidí bez jejich vědomí. Spojuje je však otázka, zda jsou automatizované systémy a interní kontrolní mechanismy společnosti Meta schopné držet krok s tím, co její platformy umožňují a finančně podporují.

Pro uživatele je klíčové, že obsah nemusí být pouze zobrazen. Může být také algoritmicky zvýhodněn, zpeněžen nebo propagován jako reklama. Právě tento rozdíl nyní dostává Meta pod stále větší dohled veřejnosti i úřadů.