Americké vývozní kontroly selhávají: Průzkum USCBC odhaluje, že zpoždění licencí stojí miliardy a nepřinášejí žádný strategický zisk

Bleskový průzkum Americko-čínské obchodní rady (USCBC) z července 2026 přináší nevídaně ostrou zprávu o licenčním režimu administrativy Donalda Trumpa. Průzkumu se zúčastnilo 31 firem – převážně z oblasti technologií, průmyslové výroby, energetiky a zdravotnictví – a jejich zkušenosti kreslí obraz systému, který selhává ve vlastních cílech .

Co průzkum zjistil o licenčním systému

Masivní zpoždění jsou normou. 95 % firem označilo dlouhé čekání na posouzení licence za svůj největší problém a 71 % se setkalo s konkrétními průtahy při vývozu do Číny .

Porušování zákonných lhůt je běžné. 66 % firem mělo licence nevyřízené nejméně tři měsíce – tedy déle, než povoluje 90denní lhůta ministerstva obchodu – a 31 % čekalo na licenci jeden až dva roky .

Zpracování se stále zhoršuje. Průměrná doba vyřízení žádosti na Úřadu pro průmysl a bezpečnost (BIS) vzrostla z 38 dní v roce 2023 na 62 dní v roce 2025 a počet vyřízených žádostí klesl téměř o 20 % .

Důvěra v systém se zhroutila. Pouze 30 % respondentů věří, že BIS své postupy dodržuje ve velké nebo alespoň střední míře .

Komunikace vázne. 57 % firem si stěžuje na nespolehlivou komunikaci ze strany licenčních úředníků, 48 % na nejasné výklady pravidel a BIS zrušila většinu zasedání Technických poradních výborů, které byly klíčovým kanálem pro zpětnou vazbu z průmyslu .

Hlavní důsledky pro americké firmy

Průzkum identifikoval sedm zásadních způsobů, jak licenční režim poškozuje americké společnosti:

1. Ztráta vývozu za miliardy a pokles podílu na trhu. Měsíce trvající zpoždění stojí USA miliardy dolarů – 64 % firem ztrácí podíl na čínském trhu a 73 % přichází o zakázky ve prospěch čínských konkurentů .

2. Sebedestruktivní kontroly. 82 % čekajících licencí se týká produktů, které mají srovnatelné alternativy dostupné od dodavatelů mimo USA (čínských i mezinárodních). Kontroly tak americké firmy pouze vyřazují ze hry, aniž by zabránily tomu, aby se dané zboží k čínským odběratelům dostalo .

3. Výrazné finanční ztráty. Více než třetina firem (36 %) utrpěla ztráty nejméně v řádu desítek milionů dolarů. Několik společností hlásí ztráty ve stovkách milionů, ba dokonce miliardách dolarů .

4. Poškození výzkumu a vývoje. Ušlé zisky omezují rozpočty na výzkum a vývoj, což snižuje schopnost Ameriky inovovat .

5. Poškození pověsti. Vleklá zpoždění staví americké firmy do role nespolehlivých dodavatelů a 27 % firem zaznamenalo odvetná opatření čínské vlády (např. v oblasti schvalování těžby vzácných zemin) .

6. Problémy s náborem a provozem. 35 % firem hlásí zpoždění u tzv. deemed export licencí, což ztěžuje najímání cizinců a obsazování výzkumných a vývojových projektů .

7. Regulační vakuum. Pravidlo o přidružených osobách (tzv. Affiliates Rule), které rozšiřuje omezení na subjekty napojené na Entity List, bylo vydáno jako prozatímní a poté pozastaveno. 85 % firem uvedlo, že by jeho znovuzavedení mělo závažný nebo alespoň střední dopad .

Širší souvislosti: Systém pod tlakem

Výsledky bleskového průzkumu jsou v souladu s dalšími zprávami o stavu amerických vývozních kontrol. Analýza Politico z července 2026 například zjistila, že ministerstvo obchodu tvoří nová pravidla nejpomaleji za dvě desetiletí, žádosti o vývozní licence se hromadí bez schválení a vláda již měsíce neaktualizuje černou listinu cizích firem . Širší členský průzkum USCBC z roku 2026 mezi 175 firmami ukázal, že zhruba 40 % společností pociťuje negativní dopady americké politiky vývozních kontrol – ztrácejí zakázky, přicházejí o vztahy se zákazníky a poškozuje je vnímání amerických firem jako nespolehlivých dodavatelů .