Konference Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni 14. září ukázala americko-íránský spor v mimořádně vyhrocené podobě. Washington předložil možnost dohody: Írán by mohl získávat jaderné palivo ze zahraničí. Podmínkou by však bylo ukončení domácího obohacování uranu a obnovení spolupráce s MAAE. Američtí představitelé zároveň naznačovali, že diplomacie není jedinou zvažovanou cestou, zatímco nejvyšší íránský představitel pro jadernou oblast se jednání nemohl zúčastnit.
1
11
29
Nabídka paliva, ale s tvrdou podmínkou
Americký ministr energetiky Chris Wright uvedl, že Spojené státy jsou připraveny dodávat Íránu jaderné palivo ze zahraničí, pokud se podaří vyřešit jadernou otázku. Návrh stojí na tom, že se Írán vzdá domácího obohacování uranu. Washington tak nabízí cestu k civilnímu využití jádra, ovšem bez zachování íránské kapacity k obohacování.
29
Nabídka nebyla spojena s dohodnutým časovým plánem, fakticky však měla charakter ultimáta. Wright již dříve připustil, že dosažení jaderné dohody nemusí být možné, a jako alternativu zmínil zničení příslušných íránských kapacit. Americké národní prohlášení ve Vídni zároveň kritizovalo íránské plnění závazků v oblasti záruk a požadovalo plnou součinnost s MAAE.
1
27
Americký postoj tak spojil pobídku s nátlakem. Íránu je nabízena civilní jaderná cesta s externě zajištěným palivem, ale až poté, co přijme omezení, jimž se Teherán dlouhodobě brání.
Bez inspekcí nelze program nezávisle ověřit
Bezprostředním praktickým problémem není jen budoucnost obohacování uranu, ale především schopnost MAAE ověřovat současné íránské jaderné aktivity a materiál.
Generální ředitel MAAE Rafael Grossi řekl, že agentura v Íránu více než šest měsíců neprovedla žádné terénní ověřování; výjimkou byla červnová inspekce jaderné elektrárny Búšehr. Agentura podle něj nemá informace o dříve deklarovaném jaderném materiálu ani přístup do zařízení potřebných k ověření. Situaci označil za vážný problém z hlediska šíření jaderných zbraní.
6
Tlak se zvyšoval i v Radě guvernérů MAAE. Agentura Reuters uvedla, že Spojené státy, Británie, Francie a Německo usilovaly o rezoluci, která by íránský případ předala Radě bezpečnosti OSN. Navazovala by na zjištění, podle nichž Teherán plně nespolupracoval při vyšetřování stop uranu na nedeklarovaných místech.
17
Debatu o obohacování proto nelze oddělit od otázky inspekcí. Bez přístupu a informací nemohou MAAE ani další státy nezávisle potvrdit aktuální stav íránského programu.
Nepřítomnost Mohammada Eslámího prohloubila diplomatickou roztržku
Mohammad Eslámí, íránský viceprezident pro jaderné záležitosti a šéf Organizace pro atomovou energii Íránu, se konference nemohl zúčastnit poté, co Rakousko odmítlo výjimku ze sankcí, která by mu umožnila vstup do země. Wright potvrdil, že Washington proti udělení výjimky tlačil, protože Eslámí je na sankčním seznamu.
11
13
Íránská státní televize uvedla, že Eslámí a jeho delegace odletěli směrem do Vídně, byli však zablokováni a vrátili se do Teheránu.
12
Nešlo jen o změnu programu konference. Z fóra určeného k dialogu s mezinárodním jaderným dohledem vypadl šéf íránské jaderné organizace. Pro Teherán to posiluje dojem, že proces je politicky omezený; pro Washington naopak platí, že sankce mají být vymáhány i při setkání MAAE.
Aktivita na hoře Pickaxe přinesla další nejistotu
Pozornost se soustředila také na hlášenou aktivitu na hoře Pickaxe, silně opevněném místě poblíž hlavního íránského komplexu pro obohacování uranu. Grossi uvedl, že snímky na dálku ukazují známky pohybu v okolí staveniště, zároveň ale zdůraznil, že MAAE nemá konkrétní informace o tom, jaké činnosti tam probíhají.
21
26
Írán obvinění týkající se tohoto místa odmítl jako „mediální humbuk“ a uvedl, že plní své závazky v oblasti záruk.
19
Dostupné informace přitom podporují užší závěr než nejostřejší tvrzení obou stran: MAAE zaznamenala pohyb související se stavbou, ale neurčila, jaké práce se odehrávají uvnitř podzemního komplexu.
21
Spor o tanker El Gaia ukázal regionální přesah
Jaderná konfrontace se odehrávala souběžně s rostoucí nejistotou v okolí Hormuzského průlivu. Íránské Revoluční gardy uvedly, že tanker El Gaia plující pod panamskou vlajkou najel jižně od průlivu v omezené oblasti na námořní miny a vzplál. Americké Centrální velitelství tuto verzi odmítlo: podle něj loď nejprve v předchozím měsíci zasáhla íránská střela a následně dron, když se nacházela u pobřeží Ománu.
31
32
Reuters přinesl obě protichůdné verze, dostupné podklady proto samy o sobě neurčují přesný sled událostí ani odpovědnost za škody. Jisté je, že spor o tanker se v období širší regionální nestability stal další oblastí střetu amerického a íránského výkladu událostí.
31
Co Vídeň odhalila
Konference nepřinesla cestu zpět k jaderné dohodě. Naopak odhalila tři propojené problémy: požadavek Washingtonu, aby Írán ukončil obohacování a obnovil inspekční přístup; neschopnost MAAE provádět ověřování, které považuje za nezbytné; a diplomatické prostředí zhoršené natolik, že se íránský jaderný šéf nemohl jednání účastnit.
Americká nabídka paliva ukázala, že se stále mluví o možnosti vyjednaného uspořádání pro civilní jaderný program. Nedostatek inspekcí, hrozby použitím síly a spor o cestu Eslámího do Vídně však zároveň ukázaly, jak vzdálené jsou strany důvěře a přístupu potřebným k tomu, aby takové uspořádání mohlo fungovat.
1
6
11
27