Co se spojuje dohromady?

Varování přichází ve chvíli, kdy se současně projevuje několik tlaků:

• Rekordně silný El Niño – Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) odhadl 63procentní pravděpodobnost „velmi silného“ jevu. Světová banka varovala, že by mohl v postižených oblastech snížit produkci rýže o 20 až 50 procent . Světová meteorologická organizace předpověděla 90procentní pravděpodobnost, že bude jev přetrvávat až do listopadu 2026 .
• Probíhající konflikty v Íránu a na Ukrajině – Válka v Íránu tlačí nahoru ceny energií a hnojiv, zatímco válka na Ukrajině nadále ohrožuje jeden z klíčových obilnářských regionů světa . Hormuzský průliv, kterým před konfliktem procházelo 30–35 procent světové ropy, 20 procent zemního plynu a až 30 procent mezinárodně obchodovaných hnojiv, je od února 2026 fakticky uzavřen .
• Rostoucí ceny ropy a zemního plynu – JP Morgan varovala, že kombinace El Niño a ceny ropy na 100 dolarech za barel by mohla zvýšit inflaci potravin až o 1,5 procenta . Světová banka očekává, že ceny energií v roce 2026 vyskočí zhruba o 24 procent, což se přímo promítne do nákladů na dopravu, zpracování a chlazení .
• Napjatá situace s hnojivy – Narušení dodávek související s konfliktem na Blízkém východě zvýšilo celosvětově ceny klíčových živin pro půdu . Ztráta dodávek hnojiv z oblasti Perského zálivu je kritickým faktorem růstu výrobních nákladů .
• Omezení lodní dopravy v Panamském průplavu – Sucho spojené s El Niňem snížilo kapacitu průplavu pro tranzit, což zvyšuje náklady na přepravu obilí a hnojiv .
• Slabší monzun v Indii – V červnu spadlo zhruba o 40 procent méně srážek, než je obvyklé, což ohrožuje produkci rýže v zemi, která pěstuje téměř třetinu světové rýže .
• Uzavřený peruánský lov ančoviček – Uzavření lovišť kvůli El Niňu připravuje trh o klíčový zdroj rybí moučky používané v krmivech a hnojivech .
• Očekávané poklesy úrody v Austrálii a Číně – Sucho a vedra způsobená El Niňem pravděpodobně sníží sklizně pšenice a krmných obilovin v obou zemích .
• Snížená monitorovací kapacita Světového potravinového programu (WFP) – FAO a WFP spustily svou vůbec první Společnou výzvu k preventivním opatřením, v níž žádají o 202 milionů dolarů na ochranu téměř devíti milionů lidí ve 22 vysoce rizikových zemích . Nedostatek financí však omezuje kapacitu včasného varování a reakce.

Načasování a dopady

Torero uvedl, že ceny komodit porostou do konce roku 2026, přičemž maloobchodní ceny potravin je budou následovat se zpožděním 3–6 měsíců . Nejvyšší riziko hrozí v jihovýchodní Asii (Indonésie, Filipíny), jižní Asii, oblasti Sahelu, jižní Africe a latinskoamerickém suchém koridoru – regionech, kde je největší závislost na rýži a dovozu .

Oxford Economics nyní očekává, že k inflaci potravin v roce 2027 přispěje více počasí než odeznívající válečný šok. Podle jejich analytiků budou vlny veder „příští rok silnějším faktorem růstu cen potravin než válka“ . Deutsche Bank odhaduje, že jarní komoditní šok zvýší ceny potravin v Británii přibližně o 1,3 procenta a v eurozóně o 0,8 procenta .

Dlouhodobé projekce FAO již dříve odhadovaly, že do roku 2030 by mohlo být chronicky podvyživených téměř 600 milionů lidí, přičemž hlavními příčinami jsou konflikty, výkyvy a extrémy klimatu a hospodářské potíže .

Důležité upřesnění

Tvrzení o „celkových globálních ztrátách přesahujících 4 biliony dolarů do roku 2030“ se v recenzovaných dokumentech Reuters, DW, Firstpost ani FAO neobjevuje. Tato částka může pocházet ze samostatného ekonomického modelování (např. rozvojovou bankou či soukromou analytickou firmou), nikoli přímo od FAO. Zveřejněné projekce FAO se zaměřují na počty podvyživených, indexy cen potravin a počty lidí v akutním hladu, nikoli na agregované částky ztrát v dolarech .

Někteří analytici navíc upozorňují, že zlepšující se srážky a dostatečné zásoby potravin v některých regionech mohou pomoci omezit domácí ekonomické dopady a že stávající zásoby zatím pohlcují prvotní nabídkové šoky – skutečný dopad se tedy může začít projevovat, až pokud se neobnoví provoz Hormuzským průlivem .

Co se spojuje dohromady?

Varování přichází ve chvíli, kdy se současně projevuje několik tlaků:

• Rekordně silný El Niño – Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) odhadl 63procentní pravděpodobnost „velmi silného“ jevu. Světová banka varovala, že by mohl v postižených oblastech snížit produkci rýže o 20 až 50 procent . Světová meteorologická organizace předpověděla 90procentní pravděpodobnost, že bude jev přetrvávat až do listopadu 2026 .
• Probíhající konflikty v Íránu a na Ukrajině – Válka v Íránu tlačí nahoru ceny energií a hnojiv, zatímco válka na Ukrajině nadále ohrožuje jeden z klíčových obilnářských regionů světa . Hormuzský průliv, kterým před konfliktem procházelo 30–35 procent světové ropy, 20 procent zemního plynu a až 30 procent mezinárodně obchodovaných hnojiv, je od února 2026 fakticky uzavřen .
• Rostoucí ceny ropy a zemního plynu – JP Morgan varovala, že kombinace El Niño a ceny ropy na 100 dolarech za barel by mohla zvýšit inflaci potravin až o 1,5 procenta . Světová banka očekává, že ceny energií v roce 2026 vyskočí zhruba o 24 procent, což se přímo promítne do nákladů na dopravu, zpracování a chlazení .
• Napjatá situace s hnojivy – Narušení dodávek související s konfliktem na Blízkém východě zvýšilo celosvětově ceny klíčových živin pro půdu . Ztráta dodávek hnojiv z oblasti Perského zálivu je kritickým faktorem růstu výrobních nákladů .
• Omezení lodní dopravy v Panamském průplavu – Sucho spojené s El Niňem snížilo kapacitu průplavu pro tranzit, což zvyšuje náklady na přepravu obilí a hnojiv .
• Slabší monzun v Indii – V červnu spadlo zhruba o 40 procent méně srážek, než je obvyklé, což ohrožuje produkci rýže v zemi, která pěstuje téměř třetinu světové rýže .
• Uzavřený peruánský lov ančoviček – Uzavření lovišť kvůli El Niňu připravuje trh o klíčový zdroj rybí moučky používané v krmivech a hnojivech .
• Očekávané poklesy úrody v Austrálii a Číně – Sucho a vedra způsobená El Niňem pravděpodobně sníží sklizně pšenice a krmných obilovin v obou zemích .
• Snížená monitorovací kapacita Světového potravinového programu (WFP) – FAO a WFP spustily svou vůbec první Společnou výzvu k preventivním opatřením, v níž žádají o 202 milionů dolarů na ochranu téměř devíti milionů lidí ve 22 vysoce rizikových zemích . Nedostatek financí však omezuje kapacitu včasného varování a reakce.

Načasování a dopady

Torero uvedl, že ceny komodit porostou do konce roku 2026, přičemž maloobchodní ceny potravin je budou následovat se zpožděním 3–6 měsíců . Nejvyšší riziko hrozí v jihovýchodní Asii (Indonésie, Filipíny), jižní Asii, oblasti Sahelu, jižní Africe a latinskoamerickém suchém koridoru – regionech, kde je největší závislost na rýži a dovozu .

Oxford Economics nyní očekává, že k inflaci potravin v roce 2027 přispěje více počasí než odeznívající válečný šok. Podle jejich analytiků budou vlny veder „příští rok silnějším faktorem růstu cen potravin než válka“ . Deutsche Bank odhaduje, že jarní komoditní šok zvýší ceny potravin v Británii přibližně o 1,3 procenta a v eurozóně o 0,8 procenta .

Dlouhodobé projekce FAO již dříve odhadovaly, že do roku 2030 by mohlo být chronicky podvyživených téměř 600 milionů lidí, přičemž hlavními příčinami jsou konflikty, výkyvy a extrémy klimatu a hospodářské potíže .

Důležité upřesnění

Tvrzení o „celkových globálních ztrátách přesahujících 4 biliony dolarů do roku 2030“ se v recenzovaných dokumentech Reuters, DW, Firstpost ani FAO neobjevuje. Tato částka může pocházet ze samostatného ekonomického modelování (např. rozvojovou bankou či soukromou analytickou firmou), nikoli přímo od FAO. Zveřejněné projekce FAO se zaměřují na počty podvyživených, indexy cen potravin a počty lidí v akutním hladu, nikoli na agregované částky ztrát v dolarech .

Někteří analytici navíc upozorňují, že zlepšující se srážky a dostatečné zásoby potravin v některých regionech mohou pomoci omezit domácí ekonomické dopady a že stávající zásoby zatím pohlcují prvotní nabídkové šoky – skutečný dopad se tedy může začít projevovat, až pokud se neobnoví provoz Hormuzským průlivem .