74 % evropských firem se bojí amerického „kill switche“. Polovina by bez cloudu nepřežila ani den

Takzvaný „kill switch“ — tedy možnost politicky nebo právně vynutit náhlé vypnutí či omezení služby — se tak dostal téměř na úroveň ransomwaru a dalších kybernetických útoků. Těch se obává 74,9 % dotázaných . Firmy tedy nevnímají závislost na amerických technologiích jen jako otázku diplomacie, ale jako přímé bezpečnostní riziko.

Důvod je zřejmý: podle dřívější analýzy Protonu funguje na americké infrastruktuře více než 74 % evropských veřejně obchodovaných firem a američtí poskytovatelé ovládají přibližně 85 % evropského cloudového ekosystému .

Bez cloudu by více než polovina firem rychle zastavila provoz

Nejznepokojivější údaj se týká provozní odolnosti. 54,5 % respondentů uvedlo, že by po úplné ztrátě cloudových a digitálních služeb nedokázalo fungovat déle než jeden pracovní den .

Mnoho firem postavilo klíčové procesy — e-mail, ukládání souborů, řízení vztahů se zákazníky i samotnou IT infrastrukturu — na několika amerických platformách, jako jsou AWS, Azure, Google Cloud nebo Microsoft 365. Vzniká tak jediný kritický bod selhání: pokud by přístup k těmto službám zmizel, dopad by se mohl během hodin přenést do celé firmy .

U velkých podniků by byly finanční následky ještě citelnější. 28,7 % z nich odhadlo v takovém scénáři ztráty vyšší než 100 000 eur denně .

Firmy hledají alternativy, ale plán B často nemají

Průzkum odhalil výrazný rozpor mezi obavami a připraveností. Méně než polovina dotázaných firem má plán kontinuity provozu, který je zdokumentovaný a zároveň otestovaný pro případ amerického „kill switche“ .

Zájem o změnu přitom existuje: 67,8 % respondentů uvedlo, že už hledají alternativy, případně o jejich hledání uvažují . Samotné zvažování jiné platformy však nestačí. Bez migračních postupů, záložních kopií a prakticky ověřeného obnovení provozu by mnoho společností při náhlém výpadku zůstalo bez okamžité náhrady.

Smlouvy nemusí před vládním nařízením ochránit

Další riziko se může skrývat v podmínkách, které firmy často přehlížejí. Standardní smlouvy amerických cloudových poskytovatelů obvykle nezaručují ochranu před ukončením služby nařízeným vládou. Jejich ustanovení často umožňují službu pozastavit, pokud je to nutné pro dodržení amerických zákonů .

Jak upozorňují IT Pro a The Register, firmy se někdy spoléhají na smlouvy o úrovni poskytovaných služeb (SLA). Vládní příkaz by však pravděpodobně měl přednost před běžnými smluvními závazky . SLA tak nemusí znamenat, že zákazník získá náhradu nebo zachová přístup k datům a aplikacím v případě politicky vynuceného vypnutí.

Právní pozadí tvoří mimo jiné americký CLOUD Act z roku 2018. Ten umožňuje americkým úřadům požadovat po technologických společnostech se sídlem v USA data bez ohledu na to, kde jsou fyzicky uložena. To se může dostávat do přímého napětí s evropskými pravidly ochrany soukromí, včetně GDPR .

Tlak přichází i od zákazníků

Obavy nejsou omezené na vedení firem a jejich IT oddělení. Doprovodný průzkum Protonu mezi 3 000 obyvateli Spojeného království, Francie a Německa ukázal, že 73 % Evropanů považuje kontinent za příliš závislý na amerických technologických firmách .

Významná část respondentů zároveň uvedla, že by se vyhnula obchodování s evropskou firmou, která spoléhá na americké technologie. Požadavek na větší digitální soběstačnost tak přichází jak z firemních zasedacích místností, tak od zákazníků.

Evropská unie chce riziko omezit pravidly

Evropská komise navrhla pravidla, jejichž cílem je zabránit tomu, aby zahraniční vláda nebo korporace mohla jediným mechanismem narušit provoz klíčových technologických služeb v Evropě. Podle informací The Guardian chce Evropská komise tuto ochranu zakotvit v právních předpisech .

Členské státy by podle návrhů musely posuzovat rizika cloudových poskytovatelů v citlivých oblastech, jako jsou obrana, kritická infrastruktura a veřejná správa . Analýza bruselského Future of Technology Institute současně zjistila, že většina evropských zemí využívá americké cloudové poskytovatele pro vojenské operace, což vytváří další zranitelnost .

Evropské alternativy zatím nestačí

Omezit závislost na amerických hyperscalerech — tedy obřích cloudových platformách s globální infrastrukturou — ale nebude jednoduché. Google, Microsoft a Amazon podle odhadů společně zajišťují přibližně 70 % evropské cloudové infrastruktury. Evropské alternativy jsou zatím roztříštěné a kapacitně menší .

Analytici Reuters a BBC proto upozorňují, že jde o strukturální závislost, kterou nebude možné odstranit během několika měsíců. Přechod může trvat roky .

Některé kroky už ale přicházejí. Konsorcium firem Cubbit, SUSE, Elemento Cloud a StorPool Storage v dubnu 2026 představilo systém, který označuje za první plně suverénní evropské řešení pro obnovu po havárii . A 61 % evropských CIO a technologických lídrů uvádí, že chtějí zvýšit využívání místních cloudových poskytovatelů. Více než polovina zároveň tvrdí, že geopolitika jim zabrání dále zvyšovat závislost na amerických hyperscalerech .

Závěr: Evropské firmy se amerického „kill switche“ obávají téměř stejně jako ransomwaru a více než polovina z nich by bez cloudových služeb vydržela nejvýše jeden pracovní den. Přesto má jen menšina skutečně připravený a otestovaný plán náhradního provozu. Evropská unie se snaží tuto zranitelnost řešit pravidly pro suverénní cloud, technologická závislost kontinentu na amerických poskytovatelích však zůstává hluboká.