Šéf ASML podpořil evropskou technologickou suverenitu, ale Bruselu vzkázal: Nechte to na nás

Nejhodnotnější evropská technologická firma právě dala novému plánu Evropské komise na technologickou suverenitu podmíněné přivítání – a velmi veřejné varování. Generální ředitel ASML Christophe Fouquet 5. června 2026 reagoval na nově navržený Evropský balíček technologické suverenity (European Technological Sovereignty Package). Schvaluje jeho orientaci na poptávku, ale ostře kritizuje představu, že by bruselští úředníci měli řídit strategické průmyslové projekty. Jeho vzkaz, zveřejněný na LinkedInu, zdůrazňuje rostoucí napětí mezi regulačními ambicemi Evropy a konkurenční realitou v oblasti polovodičů a umělé inteligence.

Co přesně Fouquetovi vadí?

Fouquet se zaměřil na jeden konkrétní návrh v rámci Chips Act 2.0: aby Komise řídila nebo monitorovala „strategické projekty“ způsobilé pro státní podporu. Podle jeho názoru musí tyto projekty „vycházet ze zásady z průmyslové perspektivy“ a navrhovat by je měly firmy, které trhu rozumí, nikoliv Komise .

Jeho hlavní varování znělo: přímé zapojení Komise by přineslo přesně ten výsledek, který balíček slibuje odstranit – pomalé, byrokratické rozhodování. „Musíme se vyhnout riziku nadměrné složitosti a byrokracie a spolehnout se na odbornost soukromého sektoru,“ napsal Fouquet .

Podobný poplach spustila i průmyslová skupina DIGITALEUROPE, která prosazuje zkrácení schvalovacích lhůt pro strategické projekty na méně než sedm měsíců a zjednodušení celkového regulačního rámce, aby se minimalizovaly náklady na dodržování předpisů pro čipové firmy .

Jaký alternativní přístup šéf ASML navrhuje?

Fouquetův protinávrh je přímočarý: proces zdola nahoru vedený průmyslem, kde firmy navrhují projekty na základě tržní poptávky, nikoliv politického zadání. Pochválil vlastní poptávkové iniciativy Komise – konkrétně nové „urychlovače poptávky“ (Demand Accelerators), které propojují výrobce čipů s odběrateli pomocí smluv – a jmenování Jima Hagemanna Snaba zvláštním vyslancem pro technologickou suverenitu .

Tento postoj odráží zpětnou vazbu od SEMI Europe a širší koalice evropských polovodičových firem, která volá po přechodu „od nabídkově řízeného přístupu k dlouhodobé strategii, která řeší skutečnou tržní poptávku“ . Společná průmyslová zpráva z března 2026 šla ještě dál a vyzvala EU, aby poskytla rámec, kde „koncoví uživatelé a návrháři/výrobci polovodičů dvoustranně nebo mnohostranně řídí systémové návrhy“ spíše než aby byly řízeny z Bruselu .

Rok plný kritiky regulace

Fouquetův nesouhlas z 5. června není ojedinělou stížností. Navazuje na sérii kritických vyjádření na adresu unijních regulátorů od roku 2025:

• AI Act (květen 2026): V rozhovoru pro Politico zachytil svou frustraci památně: „Nezačali jsme běhat, nezačali jsme ani chodit, a už jsme před sebou měli všechny ty překážky, které nám brání udělat první krok.“ Argumentoval, že EU schválila svůj soubor pravidel pro umělou inteligenci dříve, než vůbec měla relevantní AI sektor .
• Přeregulovanost vyhání firmy (květen 2026): Varoval, že restriktivní pravidla EU neodpovídají potřebám průmyslu a riskují odchod technologických firem z regionu .
• Zpoždění Chips Act 1.0 (květen 2026): Ve společném komentáři se šesti dalšími evropskými technologickými řediteli Fouquet napsal, že „více než tři roky po ‚Chips Actu‘ stále čekáme na jeho dopad“ .

Napříč všemi těmito vyjádřeními zůstává Fouquetův hlavní argument stejný: evropský instinkt nejprve regulovat – ať už jde o AI, polovodiče nebo technologickou suverenitu – podkopává její konkurenceschopnost. Chce, aby Brusel byl umožňovatelem inovací vedených průmyslem, nikoli jejich režisérem.

Co je v Evropském balíčku technologické suverenity?

Balíček, který Komise navrhla 3. června 2026, si klade za cíl posílit pozici EU v oblasti polovodičů, AI, cloudu a open source pomocí čtyř hlavních částí :

1. Chips Act 2.0: Budování pokročilých kapacit pro výrobu polovodičů, propojení nabídky s poptávkou a podpora rozsáhlých investic. Měl by zrušit a nahradit původní Chips Act z roku 2023.
2. Cloud and AI Development Act: Podpora výzkumu a komerčního nasazení cloudových kapacit a umělé inteligence.
3. Open Source strategie: Sedmiletý plán v hodnotě dvou miliard eur na podporu evropského open source ekosystému.
4. AI a energetický plán: Sladění růstu AI infrastruktury s cíli energetické udržitelnosti.

Chips Act 2.0 zavádí několik praktických opatření: povolování strategických projektů s maximální lhůtou 12 měsíců, „velké výzvy“ (Grand Challenges) pro čipy kritické pro EU, jako jsou AI procesory, a první otevřenou evropskou slévárnu pro výrobu pod 3 nm s pilotní produkcí plánovanou na roky 2030–2033 .

Cenovka a co bude dál

Komise stanovila celkovou výši investic, o nichž se domnívá, že je Evropa musí zmobilizovat :

Sektor	Potřebné investice
Polovodiče (nad rámec stávajících závazků)	120 miliard eur
Rozšíření kapacity datových center do roku 2036	~200 miliard eur (většinou soukromé)
Vedoucí postavení v cloudu a AI (továrny, gigafactory)	100 miliard eur (smíšené veřejné/soukromé)

Tato čísla nejsou alokacemi z rozpočtu EU – většina musí pocházet ze soukromého kapitálu, přičemž veřejné prostředky z programu Horizont Evropa, budoucího Evropského fondu konkurenceschopnosti a národních programů působí jako katalyzátory .

Další kroky: Balíček nyní míří k jednání do Evropského parlamentu a Rady EU. Jelikož je Chips Act 2.0 koncipován jako nařízení, které má zrušit zákon z roku 2023, vyžaduje schválení spoluzákonodárců . Průmyslové skupiny již intenzivně lobbují: koalice zastupující všech 27 členských států dříve prosazovala ostřejší zaměření nad rámec původního 20% podílu na trhu a DIGITALEUROPE vyzvala ke sdílení unijních, národních a soukromých prostředků, aby se do roku 2035 zmobilizovalo 200 miliard eur na investice do polovodičů .

Fouquetovo veřejné varování zajišťuje, že debata o tom, kdo bude řídit výběr projektů – průmysl, nebo Brusel – bude během jednání hlasitá.