Šéf ASML podpořil evropskou technologickou suverenitu, ale Bruselu vzkázal: Nechte to na nás

Podobný poplach spustila i průmyslová skupina DIGITALEUROPE, která prosazuje zkrácení schvalovacích lhůt pro strategické projekty na méně než sedm měsíců a zjednodušení celkového regulačního rámce, aby se minimalizovaly náklady na dodržování předpisů pro čipové firmy .

Jaký alternativní přístup šéf ASML navrhuje?

Fouquetův protinávrh je přímočarý: proces zdola nahoru vedený průmyslem, kde firmy navrhují projekty na základě tržní poptávky, nikoliv politického zadání. Pochválil vlastní poptávkové iniciativy Komise – konkrétně nové „urychlovače poptávky“ (Demand Accelerators), které propojují výrobce čipů s odběrateli pomocí smluv – a jmenování Jima Hagemanna Snaba zvláštním vyslancem pro technologickou suverenitu .

Tento postoj odráží zpětnou vazbu od SEMI Europe a širší koalice evropských polovodičových firem, která volá po přechodu „od nabídkově řízeného přístupu k dlouhodobé strategii, která řeší skutečnou tržní poptávku“ . Společná průmyslová zpráva z března 2026 šla ještě dál a vyzvala EU, aby poskytla rámec, kde „koncoví uživatelé a návrháři/výrobci polovodičů dvoustranně nebo mnohostranně řídí systémové návrhy“ spíše než aby byly řízeny z Bruselu .

Rok plný kritiky regulace

Fouquetův nesouhlas z 5. června není ojedinělou stížností. Navazuje na sérii kritických vyjádření na adresu unijních regulátorů od roku 2025:

• AI Act (květen 2026): V rozhovoru pro Politico zachytil svou frustraci památně: „Nezačali jsme běhat, nezačali jsme ani chodit, a už jsme před sebou měli všechny ty překážky, které nám brání udělat první krok.“ Argumentoval, že EU schválila svůj soubor pravidel pro umělou inteligenci dříve, než vůbec měla relevantní AI sektor .
• Přeregulovanost vyhání firmy (květen 2026): Varoval, že restriktivní pravidla EU neodpovídají potřebám průmyslu a riskují odchod technologických firem z regionu .
• Zpoždění Chips Act 1.0 (květen 2026): Ve společném komentáři se šesti dalšími evropskými technologickými řediteli Fouquet napsal, že „více než tři roky po ‚Chips Actu‘ stále čekáme na jeho dopad“ .

Napříč všemi těmito vyjádřeními zůstává Fouquetův hlavní argument stejný: evropský instinkt nejprve regulovat – ať už jde o AI, polovodiče nebo technologickou suverenitu – podkopává její konkurenceschopnost. Chce, aby Brusel byl umožňovatelem inovací vedených průmyslem, nikoli jejich režisérem.

Co je v Evropském balíčku technologické suverenity?

Balíček, který Komise navrhla 3. června 2026, si klade za cíl posílit pozici EU v oblasti polovodičů, AI, cloudu a open source pomocí čtyř hlavních částí :

1. Chips Act 2.0: Budování pokročilých kapacit pro výrobu polovodičů, propojení nabídky s poptávkou a podpora rozsáhlých investic. Měl by zrušit a nahradit původní Chips Act z roku 2023.
2. Cloud and AI Development Act: Podpora výzkumu a komerčního nasazení cloudových kapacit a umělé inteligence.
3. Open Source strategie: Sedmiletý plán v hodnotě dvou miliard eur na podporu evropského open source ekosystému.
4. AI a energetický plán: Sladění růstu AI infrastruktury s cíli energetické udržitelnosti.

Chips Act 2.0 zavádí několik praktických opatření: povolování strategických projektů s maximální lhůtou 12 měsíců, „velké výzvy“ (Grand Challenges) pro čipy kritické pro EU, jako jsou AI procesory, a první otevřenou evropskou slévárnu pro výrobu pod 3 nm s pilotní produkcí plánovanou na roky 2030–2033 .

Cenovka a co bude dál

Komise stanovila celkovou výši investic, o nichž se domnívá, že je Evropa musí zmobilizovat :

Tato čísla nejsou alokacemi z rozpočtu EU – většina musí pocházet ze soukromého kapitálu, přičemž veřejné prostředky z programu Horizont Evropa, budoucího Evropského fondu konkurenceschopnosti a národních programů působí jako katalyzátory .

Další kroky: Balíček nyní míří k jednání do Evropského parlamentu a Rady EU. Jelikož je Chips Act 2.0 koncipován jako nařízení, které má zrušit zákon z roku 2023, vyžaduje schválení spoluzákonodárců . Průmyslové skupiny již intenzivně lobbují: koalice zastupující všech 27 členských států dříve prosazovala ostřejší zaměření nad rámec původního 20% podílu na trhu a DIGITALEUROPE vyzvala ke sdílení unijních, národních a soukromých prostředků, aby se do roku 2035 zmobilizovalo 200 miliard eur na investice do polovodičů .

Fouquetovo veřejné varování zajišťuje, že debata o tom, kdo bude řídit výběr projektů – průmysl, nebo Brusel – bude během jednání hlasitá.