Ještě rok předtím ale jeho nováčkovská sezona v Mercedesu vypadala jako jeden dlouhý boj o přežití. Antonelliho příběh proto není jen o rychlém monopostu. Je především o tom, jak se devatenáctiletý jezdec vypořádal se ztrátou sebevědomí, očekáváním okolí a vlastními chybami.
Rok 2025 začal pro Antonelliho nadějně. Při debutu v Austrálii dojel čtvrtý a v Miami získal pole position pro sprint. Během evropské části kalendáře se však jeho sezona začala rozpadat .
Klíčovou roli sehrálo několik faktorů:
Zpětně svou tehdejší situaci popsal ještě otevřeněji. Řekl, že v roce 2025 nechal tlak, aby ho „zničil“. Přiznal také, že v tomto období často plakal a začal pochybovat o svých schopnostech .
Zlom přišel po Velké ceně Itálie v Monze. Po nepovedeném závodním víkendu absolvoval Antonelli tvrdou a velmi otevřenou poradu se svým závodním inženýrem Peterem Bonningtonem, kterému se v týmu přezdívá „Bono“. Právě tento rozhovor podle Antonelliho vedl k úplnému mentálnímu restartu pro zbytek sezony 2025 .
„Pamatuji si, jak napjatý jsem byl v autě. Dnes je to úplně jiné. Po mentální stránce jsem hodně vyrostl,“ popsal později .
Nešlo o okamžitý zázračný obrat, ale o postupnou změnu přístupu. Antonelli se začal lépe vyrovnávat s chybami, soustředil se na jednotlivé úkoly a přestal se tolik snažit dokazovat svou hodnotu v každém kole. Během zimní přestávky navíc absolvoval několik sezení s psychologem. Společně analyzovali, co se v roce 2025 povedlo a co ne, a stanovili cíle pro novou sezonu .
Výsledek je výrazný: už po prvních šesti závodech roku 2026 měl Antonelli více bodů než za celou svou nováčkovskou sezonu .
Antonelliho současná forma stojí na kombinaci rychlosti a většího klidu. V roce 2025 se při snaze okamžitě potvrdit vysoká očekávání často dostával za hranici toho, co měl pod kontrolou. V roce 2026 podle dostupných hodnocení dokáže rychlost využít bez stejné míry přehnaného riskování.
To neznamená, že všechny slabiny zmizely. Po penalizaci a 16. místě ve Velké ceně Velké Británie Damon Hill upozornil na Antonelliho „slabé místo“ v určitých tlakových situacích. Za jeho největší nedostatek označil přílišnou horlivost, tedy tendenci tlačit na výkon víc, než je v daný okamžik potřeba .
Rozdíl oproti loňsku je však v tom, že jednotlivý neúspěch už nemusí spustit celý řetězec pochybností. Antonelli má nyní podle všeho pevnější základ, ke kterému se může vrátit.
Mistr světa z roku 1996 Damon Hill patří mezi Antonelliho nejvýraznější podporovatele. Řekl, že mladý Ital v sobě „našel něco“, zatímco Russell podle něj ve srovnání s loňskou formou „zmizel“ . Hill Antonelliho označil za mimořádný talent a za favorita či lídra boje o titul .
Hill zároveň přirovnal současný souboj jezdců Mercedesu k vlastní rivalitě s nováčkem Jacquesem Villeneuvem u Williamsu v roce 1996. Tehdy musel jako úřadující mistr světa čelit týmovému kolegovi, jehož bezprostřední rychlost výrazně změnila poměry uvnitř stáje. Podobný příběh se nyní odehrává mezi Antonellim a Russellem .
Hillův pohled ale není bezvýhradně nadšený. Britský komentátor upozorňuje, že Antonelliho rychlost může být zároveň jeho slabinou, pokud se nechá strhnout emocemi nebo potřebou ukázat maximum v každé situaci .
Bývalý jezdec F1 Juan Pablo Montoya nabízí možná nejzajímavější vysvětlení Antonelliho současné převahy. Tvrdí, že Ital závodí ve své „komfortní zóně“ — jeho přirozená rychlost je podle Montoyi tak vysoká, že k vítězství nemusí jezdit za hranicí kontroly .
Montoya oceňuje Antonelliho agresivitu a odhodlání, zároveň ale varuje, že největší překážkou v cestě za titulem může být samotný jezdec a jeho psychické nastavení. Mercedes by ho podle něj měl chránit před vnějším tlakem a před tím, aby se příliš soustředil na dění v tabulce .
Montoya také upozornil na specifickou dynamiku uvnitř Mercedesu. Antonelli je podle něj „neuvěřitelně rychlý“, ale zároveň sympatický člověk, což může soupeřům paradoxně ztěžovat přímý boj proti němu. Russell si podle Montoyi musí najít způsob, jak se dostat na stejnou úroveň a znovu vytvořit tlak . Za Antonelliho proměnou navíc částečně vidí práci závodního inženýra Petera Bonningtona .
Pro přímé komentáře Edda Strawa k Antonellimu nebyly v dostupných výsledcích vyhledávání nalezeny dostatečné podklady. Jeho konkrétní hodnocení proto nelze spolehlivě doplnit.
Antonelliho náskok je pozoruhodný i proto, před kým jej vybudoval. V barvách Mercedesu vede nad sedminásobným mistrem světa Hamiltonem a také nad Russellem, jezdcem s několika vítězstvími ve Velkých cenách . Nejde tedy pouze o souboj talentovaného mladíka s méně zkušeným týmovým kolegou.
ESPN mu v polovině sezony udělila známku A+ a označila jeho dosavadní rok za téměř dokonalý, zejména ve velkých momentech .
Historie F1 zná řadu mladých talentů, kteří se po těžkém začátku dokázali prosadit. Antonelliho obrat je však výjimečný rychlostí, s jakou přišel: z jezdce, který v roce 2025 pochyboval o vlastních schopnostech, se během jediného roku stal muž, kterého musí dohánět celý tým i konkurence.
Zbývá zjistit, zda si tuto psychickou odolnost udrží až do konce šampionátu. Dosavadní výsledky ale naznačují, že Antonelli už nebojuje jen s vozem a soupeři. Naučil se zvládat i tlak, který ho o sezonu dříve téměř zlomil.